
Canon V-20 + Yamaha FD-05

Země / Country:
Japonsko / Japan
Rok / Year:
1984/1985
Česky / Czech:
Canon V-20 je jedním z těch domácích počítačů, na kterých se krásně ukazuje, jak Japonci dokázali v osmdesátých letech propojit spotřební elektroniku, počítače a fotografii. Značka Canon byla známá především fotoaparáty, objektivy a kancelářskou technikou. V roce 1984 však nabízela také osmibitový domácí počítač standardu MSX. Na první pohled elegantní černá skříň s nízkým profilem, šedými klávesami a oranžovými akcenty, uvnitř běžná architektura MSX1, která se díky společnému standardu dokázala domluvit s programy i periferiemi mnoha dalších značek.
Za vznikem MSX stáli především Microsoft a japonská společnost ASCII. Standard byl oznámen v roce 1983 a sjednocoval základní procesor, práci s pamětí, obraz, zvuk, klávesnici, cartridge konektory i programovací jazyk. Když tedy člověk koupil počítač od Canonu, Sony, Nationalu nebo Sanya, nemusel začínat se zcela odlišným světem softwaru. MSX BASIC tvořil společnou výchozí platformu a programy na kompatibilních cartridge často fungovaly na více modelech bez přepisování. Pro tehdejší domácí počítače, rozdělené do mnoha nekompatibilních rodin, to byla velmi důležitá myšlenka.
V-20 následoval menší model Canon V-10, jehož základní provedení mělo jen 16 KB operační paměti. Canon V-20 dostal 64 KB RAM a výraznější tmavé barevné provedení. Podle specializované databáze MSX.org vznikla původní japonská verze v roce 1984, zatímco evropské varianty V-20 (EU) a V-20 (FR) následovaly roku 1985. Některé sekundární seznamy uvádějí již rok 1983, ten je ale často přejímán bez odlišení od počátků samotného MSX. Dobové evropské časopisy i archivované recenze existenci V-20 v roce 1984 potvrzují. Rok výroby konkrétního dochovaného přístroje přitom samozřejmě může být pozdější.
Francouzské provedení se na první pohled pozná podle klávesnice AZERTY. Canon pro jednotlivé trhy nepoužil pouze jiné potisky tlačítek. Podle originálního servisního manuálu se francouzská verze liší také obrazovou elektronikou. Evropský model používá videočip Texas Instruments TMS9929A pro systém PAL, zatímco japonské NTSC provedení vycházelo z řady TMS9918A. Ve Francii je místo běžného RF modulátoru použit RGB kodér a výstup určený k připojení televize či monitoru vhodným kabelem. To odpovídalo tamní tradici konektoru Péritel, neboli SCART, a požadavku na kvalitnější obraz než přes televizní anténní vstup.
Srdcem počítače je osmibitový mikroprocesor NEC D780C kompatibilní se Zilog Z80A. Nepracuje na 3,25 MHz, jak se někdy objevuje v katalogových přehledech, ale na standardních 3,579545 MHz. Tuto frekvenci výslovně uvádí servisní manuál Canonu a používá ji standard MSX1. Procesor je součástí poměrně klasické sestavy samostatných integrovaných obvodů, ne pozdějšího integrovaného řešení MSX Engine. Pro programátory to znamenalo dobře známou sadu instrukcí Z80 a zároveň možnost využít hotové rutiny BIOSu, které sjednocovaly ovládání hardwaru napříč různými výrobci.
Základní operační paměť činí 64 KB DRAM. Systémová ROM o kapacitě 32 KB obsahuje MSX BIOS a Microsoft MSX BASIC 1.0. Pro grafiku je vyhrazeno samostatných 16 KB videopaměti, do nichž zapisuje obvod Texas Instruments TMS9929A u francouzské verze. Text lze zobrazovat v režimech 40 × 24 a 32 × 24 znaků. Grafický režim nabízí rozlišení 256 × 192 bodů, paletu šestnácti barev a hardwarové sprity. Při používání barevné grafiky je potřeba respektovat charakteristické omezení barevných atributů po skupinách pixelů. MSX1 tedy neumožňuje zvolit nezávisle libovolnou barvu pro každý bod obrazovky, přesto umí působivé hry i grafické prezentace.
Zvláštní pozornost si zaslouží sprity, tedy malé hardwarově řízené obrázky nezávislé na pozadí. Počítač jich může mít definováno až 32, přičemž na jednom obrazovkovém řádku se standardně zobrazují nejvýše čtyři. Programátor tak dokázal rozpohybovat postavičky, střely nebo vozidla bez neustálého překreslování velkých oblastí obrazu samotným procesorem. Právě tento detail spolu s jednoduchým BASICem a cartridge hrami výrazně přispěl k oblibě MSX mezi domácími uživateli. Přes omezení na šestnáct barev dokázaly mnohé dobové hry z V-20 dostat překvapivě živý obraz.
Zvuk vytváří programovatelný generátor PSG Yamaha YM2149, kompatibilní s rodinou General Instrument AY-3-8910. Poskytuje tři tónové kanály, generátor šumu a řízení hlasitosti či obálky, a tak dovoluje přehrávat hudbu i herní zvukové efekty. Na pravé části klávesnice jsou velká kurzorová tlačítka. Nechybějí dvě zásuvky pro herní ovladače, dvojice slotů pro ROM cartridge, kazetové rozhraní ani paralelní port kompatibilní s tiskárnami Centronics. Jedna cartridge zásuvka je na horní straně, druhá na levém boku za krytkou. Díky tomu mohl uživatel současně používat například disketové rozhraní a herní či programovou cartridge.
Pro ukládání programů se na počátku používal klasický audiomagnetofon. MSX BASIC obsahuje příkazy CLOAD a CSAVE, při práci se systémem lze podle programu použít i další kazetové operace. Přenos pracoval s rychlostmi 1200 a 2400 baudů. Magnetofon byl levný, ale na delší programy nepohodlný, protože se páska musela převíjet na správné místo a výsledek závisel na kvalitě záznamu. Skutečný skok nastal po připojení disketové mechaniky, která umožnila přímý přístup k souborům a mnohem pohodlnější práci s programy.
Výborným příkladem je Yamaha FD-05, kterou firma uvedla roku 1985. Jde o externí tříapůlpalcovou oboustrannou disketovou mechaniku pro média 2DD s kapacitou 720 KB. Disketová jednotka má vlastní síťové napájení, ale k samotnému MSX se nepřipojuje přímo. Používá cartridge adaptér Yamaha FD-051, který se zasune do jednoho z počítačových slotů. Adaptér obsahuje potřebný řadič a ROM s instrukcemi Disk BASIC verze 1. Uživatel tak získá diskové příkazy integrované do prostředí BASICu a může používat také vhodný diskový software včetně systému MSX-DOS.
Yamaha nabízela mechaniku v řadě regionálních variant. Označení FD-05F znamená provedení pro Francii, včetně napájení 220 V při 50 či 60 Hz. Písmeno F tedy neoznačuje jinou logickou kapacitu disket ani zvláštní francouzský souborový systém. Základní jednotka je nadále dvoustranná 720KB mechanika. Další FD-05 bylo možné řetězově připojit za první pomocí kabelu FD-052 a získat dvě diskové jednotky. Yamaha dodávala tuto soupravu také jiným výrobcům. Canon prodával kombinaci mechaniky a rozhraní pod vlastním označením VF-100.
Při práci s disketou a Disk BASICem je důležitý rozdíl mezi zavedením rozšíření a zavedením samostatného operačního systému. Po vložení FD-051 je Disk BASIC díky ROM dostupný automaticky při startu počítače. Není třeba jej načítat z mechaniky pokaždé jako obyčejný program. Teprve je-li vložena vhodná systémová disketa, může se zavádět MSX-DOS. Tato konstrukce byla pro MSX typická. Cartridge sloužila zároveň jako systémové rozhraní i nosič firmwaru a její přítomnost měnila možnosti počítače bez zásahů do základní desky.
Canon měl ovšem pro V-20 ještě jeden mimořádný plán. V únoru 1986 uvedl profesionálně zaměřenou kinofilmovou jednookou zrcadlovku T90. Ta nabízela pokročilou automatickou expozici, vestavěný motorový posuv filmu a promyšlené měření světla. K modelu T90 existovala výměnná zadní stěna Data Memory Back 90, zkráceně DMB-90. Ta dokázala zaznamenávat technické parametry pořizovaných snímků. Ve standardním režimu ukládala šestnáct typů údajů až pro 156 políček, v úsporném režimu šest typů až pro 338 políček. Mezi sledované údaje patřil expoziční čas, clona, režim měření a další informace o expozici.
A právě zde se Canon V-20 spojil s fotografickou historií. Samostatná Interface Unit DMB tvořila most mezi zadní stěnou fotoaparátu Canon T90 a osobním počítačem standardu MSX. Údaje zaznamenané Data Memory Back 90 bylo možné převést do počítače, prohlížet na větší obrazovce a dále zpracovávat či uchovávat v souborech. Zadní stěna fotoaparátu uměla také vtiskovat některé údaje, například datum nebo číslo snímku, přímo na kinofilm. To však není totéž, jako kdyby samotný počítač prostřednictvím rozhraní zapisoval libovolná data na obraz filmu. Výjimečná byla především možnost digitálně evidovat expoziční údaje ještě dávno před rozšířením digitálních fotoaparátů.
Propojení s fotoaparátem bylo určeno systému MSX, nikoli výhradně jedinému modelu V-20. Canon ale mohl vlastní počítač přirozeně nabízet jako nejvhodnější součást takové fotografické sestavy. Právě tato kombinace vysvětluje, proč je historie Canonu V-20 zajímavější než pouze seznam procesorů a konektorů. Stroj vznikl v době, kdy fotografové používali skutečný světlocitlivý kinofilm, avšak parametry expozice už mohli zaznamenávat digitálně, přenášet do počítače a archivovat. Šlo o technologický most mezi čistě mechanickou či elektronickou fotografií a pozdějším světem digitální evidence snímků.
English / Anglicky:
The Canon V-20 provides a wonderful illustration of the way Japanese manufacturers combined consumer electronics, personal computing and photography during the 1980s. Canon was already famous for cameras, lenses and office equipment, yet by 1984 it was also selling an eight-bit home computer built to the MSX standard. From the outside it was an elegant, low-profile black machine with grey keys and distinctive orange accents. Inside it contained the familiar MSX1 architecture, designed to run software and work with peripherals from several competing manufacturers.
The MSX concept was developed primarily by Microsoft and Japan's ASCII Corporation. Announced in 1983, the standard defined the basic CPU, memory organisation, display, sound, cartridge connectors, keyboard conventions and programming language. An owner of a Canon, Sony, National or Sanyo MSX computer therefore did not have to inhabit an entirely separate software universe. MSX BASIC provided a familiar common environment, and compatible cartridge software could often run on different models without being rewritten. For an industry crowded with mutually incompatible eight-bit systems, this was a remarkably important promise.
The V-20 followed Canon's smaller V-10, whose standard configuration included just 16 KB of working memory. The V-20 increased this to 64 KB RAM and adopted a predominantly dark enclosure. According to the specialised MSX.org reference, the original Japanese V-20 appeared in 1984, with the regional V-20 (EU) and V-20 (FR) versions following in 1985. Some secondary lists give 1983 as the release year, but they do not always distinguish Canon's machine from the introduction of the MSX standard itself. Period European magazine references establish that the V-20 was being sold during 1984. An individual surviving computer may, of course, have been manufactured later.
The French version is instantly recognisable by its AZERTY keyboard. Canon's regional changes went beyond the lettering on the keys. Its original service manual describes different video hardware for the French model. The European system uses a Texas Instruments TMS9929A video processor for PAL television timing, while the Japanese NTSC version used a member of the TMS9918A family. In the French machine, an RGB encoder and corresponding monitor output replace the normal RF television modulator. This suited the widespread use of the Péritel or SCART connection in France and gave a cleaner picture than a conventional aerial connection.
At the heart of the computer is a NEC D780C eight-bit processor compatible with the Zilog Z80A. Although a few catalogues quote a clock speed of 3.25 MHz, the correct standard MSX clock is 3.579545 MHz, explicitly confirmed by Canon's service manual. The V-20 uses a relatively conventional arrangement of separate integrated circuits rather than the later consolidated MSX Engine. For programmers, this meant the familiar Z80 instruction set combined with BIOS routines designed to conceal some of the differences between manufacturers' hardware.
Main memory consists of 64 KB of dynamic RAM. The 32 KB system ROM holds the MSX BIOS and Microsoft MSX BASIC 1.0. Graphics use a separate 16 KB of video RAM addressed by the Texas Instruments TMS9929A in the French model. Text display modes provide either forty or thirty-two characters per line across twenty-four rows. The main graphics resolution is 256 by 192 pixels with a palette of sixteen colours and hardware sprites. The hardware imposes characteristic restrictions on how colours can be combined within small groups of pixels, so it is not a fully independent sixteen-colour bitmap. Even with these restrictions, MSX1 could produce surprisingly attractive game graphics.
Sprites were especially useful for home software and arcade-style games. The video processor can define up to thirty-two sprite objects, although only four can normally be displayed on any one scan line without special programming techniques. The CPU does not need to redraw every animated character directly into the background image. This made it comparatively straightforward to move people, vehicles, projectiles and other objects across the display. Combined with BASIC commands and cartridge games, the graphics system did much to make MSX popular among home users in Japan and Europe.
Sound comes from a Yamaha YM2149 programmable sound generator, compatible with the General Instrument AY-3-8910 family. Three independently controlled tone channels, a noise source, volume control and sound envelopes allow the V-20 to play music as well as game sound effects. The keyboard includes large directional buttons on the right. Two MSX joystick ports, two cartridge slots, a cassette connector and a Centronics-compatible printer interface complete the basic expansion system. One cartridge slot is located on the top of the case and the other behind a side cover, allowing users to combine a floppy interface with another program or hardware cartridge.
Early users commonly stored programs on an ordinary audio tape recorder. MSX BASIC provides familiar CLOAD and CSAVE commands, together with other cassette-handling operations. The standard supports transfer rates of 1,200 and 2,400 baud. Tape was inexpensive, but larger programs were inconvenient to manage because the user had to wind the cassette to the required position and depend on the quality of the recording. The arrival of affordable disk systems fundamentally changed this experience by introducing file directories and direct access to individual programs.
A particularly attractive addition was the Yamaha FD-05, introduced in 1985. This external, double-sided 3.5" disk drive uses 2DD diskettes with a 720 KB capacity. It has its own mains power supply but cannot be plugged straight into an unmodified MSX computer. Instead, a Yamaha FD-051 controller cartridge is inserted into one of the computer's expansion slots. The cartridge contains the required disk controller and ROM supporting Disk BASIC version 1. With the unit attached, the computer gains new BASIC disk commands and can also use appropriate disk-based software including MSX-DOS.
The FD-05 was sold in several regional variations. The FD-05F designation indicates the model intended for France, with a power supply for 220 V operation at 50 or 60 Hz. The letter F does not denote a different disk capacity or a special French file format. It is still the standard double-sided 720 KB system. A second FD-05 could be daisy-chained to the first drive using a proprietary FD-052 cable, providing two disk drives. Yamaha also supplied equivalent hardware to other companies. Canon marketed the drive and interface combination under its own VF-100 name.
It is important to distinguish loading the disk extension from booting a separate operating system. With the FD-051 interface inserted, Disk BASIC is made available by ROM automatically at startup. It does not have to be loaded from disk like an ordinary BASIC program. MSX-DOS, by contrast, can be booted from a suitable system disk when the appropriate configuration is present. This was characteristic of the MSX approach. A cartridge could be both a hardware interface and a firmware expansion, adding major capabilities to a computer without changing its motherboard.
Canon had another remarkably ambitious idea for the V-20. In February 1986 it introduced the T90, a high-end 35 mm single-lens reflex camera. The T90 offered sophisticated automatic exposure, an integrated motor drive and advanced light metering. An optional interchangeable camera back called the Data Memory Back 90, or DMB-90, could record technical information about photographs. In its standard mode, it stored sixteen categories of exposure information for up to 156 frames. A reduced mode stored six categories for as many as 338 frames. These included shutter speed, aperture, metering and other details of how each frame had been taken.
This is where the Canon V-20 meets the history of photography. The separate Interface Unit DMB connected the camera's Data Memory Back 90 to an MSX-compatible personal computer. Exposure records could be transferred to the computer for inspection on a larger screen, processing and archival storage. The interchangeable camera back could also imprint selected information, including dates and frame numbers, directly onto photographic film. That is not the same as the computer itself printing arbitrary data onto the image through the interface. The breakthrough was the ability to manage photographic exposure information digitally when the resulting photographs were still recorded on ordinary film.
This photographic connection was based on the MSX standard and was not confined to the V-20 alone. Canon could nevertheless present its own home computer as a natural companion for the T90 camera. The result was more than an unusual accessory catalogue. The combination of a film camera, a programmable data back, an electronic interface and a personal computer showed how the digital management of photography started well before digital cameras became commonplace. Photographers could capture an image on silver-halide film while recording the technical history of each exposure electronically.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Canon Inc. (počítač), Yamaha Corporation (disketová mechanika), Japonsko / Canon Inc. computer, Yamaha Corporation disk drive, Japan
Model: V-20
Rok / Year: 1984/1985
Země / Country: Japonsko / Japan
Typ / Type: Osmibitový domácí počítač MSX1 s externí 720KB disketovou jednotkou / Eight-bit MSX1 home computer with external 720 KB floppy disk system
CPU: NEC D780C-1, osmibitový mikroprocesor kompatibilní se Zilog Z80A / NEC D780C-1 eight-bit Zilog Z80A-compatible CPU
Takt CPU / CPU clock: 3,579545 MHz, standard MSX1 podle originálního servisního manuálu Canon / 3.579545 MHz MSX1 clock verified against the Canon service manual
RAM: 64 KB hlavní DRAM, samostatných 16 KB video RAM / 64 KB main DRAM and a separate 16 KB VRAM
ROM: 32 KB systémové ROM, MSX BIOS a MSX BASIC 1.0. Yamaha FD-051 přidává diskovou ROM a Disk BASIC verze 1 / 32 KB MSX BIOS and MSX BASIC 1.0 ROM. Yamaha FD-051 adds Disk BASIC version 1 ROM
Operační systém / Operating system: MSX BIOS a MSX BASIC 1.0 v ROM, Disk BASIC 1 přes FD-051, MSX-DOS ze systémové diskety / MSX BIOS and MSX BASIC 1.0 in ROM, Disk BASIC 1 through FD-051, MSX-DOS bootable from suitable system disk
Video / Graphics: Francouzská verze Texas Instruments TMS9929A (PAL) a RGB výstup, text 40 × 24 nebo 32 × 24 znaků, grafika 256 × 192 s paletou 16 barev a 32 definovatelnými hardwarovými sprity / French TMS9929A PAL VDP with RGB output, 40 × 24 and 32 × 24 text, 256 × 192 graphics, 16-colour palette and 32 defined hardware sprites
Zvuk / Sound: Yamaha YM2149, kompatibilní s AY-3-8910, tři tónové kanály, šum a obálky / Yamaha YM2149 AY-3-8910-compatible PSG, three tone channels, noise and envelopes
Média / Storage: Kazetový magnetofon, MSX cartridge, Yamaha FD-05F externí oboustranná 3.5" mechanika 720 KB pro diskety 2DD, adaptér FD-051, volitelná druhá mechanika přes FD-052, Canon VF-100 kompatibilní sestava / Cassette, MSX cartridges, Yamaha FD-05F external double-sided 720 KB 3.5" 2DD drive, FD-051 cartridge interface, optional second drive via FD-052 and Canon VF-100 equivalent
Rozhraní / Interfaces: 2 MSX cartridge sloty, 2 joystickové porty, magnetofon 1200/2400 baud, paralelní port kompatibilní s Centronics, francouzský RGB video výstup, audio, Yamaha FD-051 cartridge pro FD-05F / Two MSX cartridge slots, two joystick ports, 1200/2400 baud cassette, Centronics printer, French RGB video, audio and Yamaha FD-051 disk interface
Napájení / Power: Canon V-20 vestavěný síťový zdroj pro francouzský trh, Yamaha FD-05F vlastní síťový zdroj 220 V 50/60 Hz / Canon V-20 internal French mains PSU, Yamaha FD-05F separate 220 V 50/60 Hz mains PSU
Rozměry / Dimensions: Canon V-20 přibližně 402 × 218 × 62 mm, hmotnost kolem 3,5 kg / Canon V-20 approximately 402 × 218 × 62 mm, around 3.5 kg
Původní cena / Original price: Canon V-20 při uvedení v Japonsku ¥64 800, ve Velké Británii £280. Yamaha FD-05 v Japonsku ¥64 800, rozhraní FD-051 ¥25 000 / Canon V-20 Japan ¥64,800 and UK £280. Yamaha FD-05 ¥64,800 and FD-051 ¥25,000 in Japan
Náš exemplář / Our machine
Můj Canon V-20 je francouzské provedení s klávesnicí AZERTY. Podle sbírkové evidence pochází z roku 1986. Používám jej ve funkční sestavě s externí 3,5" disketovou mechanikou Yamaha FD-05F o kapacitě 720 KB a rozhraním FD-051. K počítači mám také dobový joystick s červenou základnou a černou pákou.
Na fotografiích je počítač s monitorem a spuštěnými hrami. Zdokumentoval jsem klávesnici, konektory, dva cartridge sloty, spodní výrobní štítek i jednotlivé části sestavy Yamaha.
My Canon V-20 is the French version with an AZERTY keyboard. According to my collection records, it dates from 1986. I use it in a working setup with a Yamaha FD-05F 3.5" floppy disk drive with 720 KB capacity and its FD-051 interface. I also have a period joystick with a red base and black stick.
The photographs show the computer connected to a monitor with games running. I documented its keyboard, connectors, two cartridge slots, underside label and the individual components of the Yamaha disk system.
Zdroje / Sources
https://www.manualslib.com/manual/4182913/Canon-V-20.html
https://www.msx.org/wiki/Canon_V-20
https://www.msx.org/wiki/Canon_V-20_(FR)
https://www.msx.org/wiki/Canon_V-20_(EU)
https://www.msx.org/wiki/Yamaha_FD-05
https://yamahablackboxes.com/collection/yamaha-fd05-floppy-drive/
https://www.msx.org/wiki/Canon_Interface_Unit_DMB
https://global.canon/en/c-museum/product/film118.html
https://www.manualslib.com/manual/4146610/Canon-T90.html?page=79
https://www.oric.org/ftp/ceo/ceomag/downloads/tilt/1985/Tilt-18ocr.pdf
Fotodokumentace / Photo documentation
















