
Commodore 128

Země / Country:
USA / United States
Rok / Year:
1985
Česky / Czech:
Commodore 128 patří mezi nejpozoruhodnější osmibitové domácí počítače druhé poloviny osmdesátých let. Na první pohled připomíná přerostlý Commodore 64, ale jeho velká světlá skříň skrývá téměř tři různé počítače. Majitel mohl pracovat v novém prostředí BASIC 7.0, přepnout do kompatibilního režimu C64 nebo spustit operační systém CP/M Plus. Dva procesory, dvě nezávislé obrazové soustavy, 128 KB RAM a plnohodnotná klávesnice s numerickým blokem představovaly v roce 1985 velmi lákavou nabídku. A přitom se Commodore snažilo zachovat to nejcennější, obrovskou základnu softwaru pro Commodore 64.
Model byl oficiálně představen v lednu 1985 na veletrhu Consumer Electronics Show v Las Vegas. Vývoj vedl konstruktér Bil Herd, který předtím pracoval na řadě Commodore 264, například Plus/4 a C16. Na vývoji hardwaru se podíleli také Dave Haynie a další inženýři. Výsledkem nebylo pouhé zvětšení paměti C64. Nový počítač měl propracované řízení paměťových bank, samostatný obrazový čip pro osmdesát sloupců, druhý procesor a podstatně lepší vestavěný BASIC. Základní americká cena při uvedení činila přibližně 299 dolarů bez periferií, takže šlo o mimořádně zajímavou kombinaci funkcí a ceny.
Commodore 128 se často označuje za poslední komerčně uvedený osmibitový domácí počítač firmy Commodore. Jako poslední nová hlavní řada domácích osmibitů to dává smysl. Přesnější je však rozlišovat původní model C128, jeho pozdější provedení C128D a C128DCR a také další produkty odvozené od osmibitové architektury Commodore 64. Například konzole C64 Games System se na trhu objevila ještě roku 1990. Experimentální Commodore 65 se do běžného prodeje nedostal. Výrok o absolutně posledním osmibitovém produktu Commodoru je tedy příliš zjednodušený.
Výrobní a prodejní historie C128 je také poučná. Počítač se vyráběl přibližně do roku 1989 a v některých zemích si udržoval popularitu díky kompatibilitě se C64 i schopnostem pro textovou a kancelářskou práci. Přesný počet prodaných kusů zůstává sporný. Ve starších publikacích se objevují údaje od 2,5 do 4 milionů, ale firemní výkazy Commodoru často slučovaly prodeje C64 a C128. Novější rozbor dobových účetních materiálů a interních záznamů odhaduje samostatné prodeje C128 asi na 1,76 milionu. Jde o kvalifikovaný odhad, nikoli o definitivně doložený součet každého vyrobeného kusu.
Hlavním procesorem není klasický MOS 6502, ale MOS Technology 8502. Jde o vývojově příbuzný osmibitový procesor softwarově kompatibilní s rodinou 6502 a MOS 6510. V běžném čtyřicetisloupcovém režimu pracuje na přibližně jednom megahertzu, takže se bez problémů dělí o paměťové cykly s grafickým čipem VIC-IIe. Při využití osmdesátisloupcového displeje řízeného samostatným VDC lze přepnout na dva megahertzy. V praxi to znamenalo vyšší výkon při textových a výpočetních úlohách, aniž by bylo nutné zcela opustit tradiční architekturu Commodoru.
Druhý procesor je Zilog Z80, v mnoha kusech jako Z80B. Označení Z80B svádí k údaji čtyři megahertzy, protože jde o rychlostní třídu samotného obvodu. V Commodoru 128 však při běhu CP/M kvůli časování sdílené sběrnice dosahuje efektivní pracovní frekvence přibližně dvou megahertzů. Nejde o dva procesory, na kterých by uživatelské programy běžely plně paralelně. Procesory se při přechodu mezi režimy střídají a druhý může plnit pomocné hardwarové funkce. Přepínání řídí mimo jiné speciální obvod MOS 8722 MMU.
Operační paměť činí 128 KB a je rozdělena do dvou hlavních bank po 64 KB. Protože oba procesory pracují s osmibitovou architekturou a šestnáctibitovým adresovým prostorem, nelze celých 128 KB jednoduše namapovat najednou do jednoho souvislého adresního prostoru. MMU neboli Memory Management Unit volí přístupné banky a další oblasti paměti, umožňuje také mapování ROM a I/O prostoru. Nad rámec systémových 128 KB má osmdesátisloupcový obrazový čip VDC vlastní paměť, u původního plochého C128 standardně 16 KB.
Výchozím režimem po zapnutí je C128 Mode s Commodore BASIC 7.0. Oproti strohému BASICu 2.0 ze C64 jde o velký posun. Uživatel má k dispozici příkazy pro vykreslování grafiky, práci se sprity, barvami a zvukem, ale i pohodlnější obsluhu diskové mechaniky. Příkazy jako DIRECTORY, DLOAD, DSAVE, HEADER, DRAW, CIRCLE, PAINT, BOX nebo SPRITE odstranily potřebu neustálého zadávání nesrozumitelných PEEK a POKE operací. BASIC 7.0 navíc používá vestavěný editor a strojový monitor, takže programování i kontrola systému jsou příjemnější.
Při přechodu do režimu Commodore 64 lze použít příkaz GO64, který před skutečným přepnutím požádá o potvrzení, nebo při zapínání držet příslušnou klávesu Commodore. Počítač pak provozuje původní BASIC 2.0, standardní paměťové mapování C64 a obvyklé chování grafiky, zvuku a joysticků. Kompatibilita je velmi vysoká, což bylo pro uživatele s kolekcí programů a her mimořádně důležité. Některé výjimečné programy závislé na přesném časování či nestandardních zásazích do hardwaru mohou přesto vykazovat rozdíly. Většina běžného softwaru C64 však funguje podle očekávání.
Třetím prostředím je CP/M Plus 3.0 od Digital Research. Samotný Z80 je zabudovaný v počítači, ale vlastní operační systém se zavádí ze systémové diskety. Dobová příručka počítá zejména s mechanikou Commodore 1571 a osmdesátisloupcovým monitorem. CP/M umožňovalo spouštět řadu obchodních, databázových, programovacích a textových aplikací, které byly dostupné už před vznikem C128. Z80 při tomto provozu přebírá řízení a procesor 8502 pomáhá s některými operacemi zařízení. Pro uživatele představovalo CP/M přístup k úplně jinému světu softwaru než domácí hry pro C64.
Zajímavostí je přítomnost dvou zcela odlišných obrazových systémů. Čip VIC-IIe, podle televizní normy například MOS 8564 či 8566, obstarává klasických čtyřicet sloupců, barevnou grafiku až 320 × 200 bodů, šestnáct barev a osm hardwarových spritů. Chová se velmi podobně jako grafika Commodoru 64 a sdílí s ní i známá omezení a silné stránky. Tento obraz je dostupný přes klasické video výstupy a podle provedení také RF modulátor. Na CRT televizoru nebo vhodném monitoru tak vypadají původní hry prakticky jako na C64.
Samostatný VDC MOS 8563 pracuje s vlastním video RAM pro osmdesátisloupcový obraz a digitálním výstupem RGBI. Standardně zobrazuje 80 × 25 znaků a může poskytovat grafiku 640 × 200 bodů. Při vhodném nastavení, monitoru a programu se používají i režimy s 80 × 50 znaky nebo prokládaným obrazem 640 × 400, které mají vzhledem k dostupné videopaměti různá praktická omezení. VDC dovoluje pracovat s barevnými atributy a obsahuje funkce pro blokové přesuny a vyplňování své video RAM, které lze přirovnat k jednoduché hardwarové akceleraci. Není to ovšem univerzální moderní grafický akcelerátor.
Pro praktické použití je podstatné, že čtyřicetisloupcový výstup VIC-IIe a osmdesátisloupcový výstup VDC používají odlišné konektory a mohou vyžadovat dva různé monitory nebo monitor se dvěma vhodnými vstupy. To byl za další peníze malý luxus, ale také technická výhoda. V C128 bylo možné kombinovat známou grafiku VIC s ostřejším textovým pracovním prostředím. C128D a pozdější C128DCR zůstaly založené na podobném principu, jen změnily balení počítače, mechaniky a v některých revizích i kapacitu videopaměti.
Zvuk má na starosti ikonický MOS SID, u plochého C128 zpravidla 6581. Poskytuje tři programovatelné hlasy, různé průběhy, obálky a analogové filtrování. Díky tomu je C128 v režimu C64 schopný používat hudbu a zvukové efekty z velké herní knihovny svého předchůdce. Na klávesnici přibylo rozumně rozvržené numerické pole, nové klávesy a samostatné ovládací prvky. Tělo počítače je ale výrazně širší než u klasického C64, což nejlépe vynikne při položení obou modelů vedle sebe.
Významným doplňkem byla 5.25" disketová mechanika Commodore 1571. Na rozdíl od starší 1541 umožňuje standardně pracovat s oběma stranami diskety bez obracení média a při používání se C128 podporuje rychlejší sériový přenos burst. V nativním formátu poskytuje přibližně 340 KB na disketu, zatímco starší 1541 ukládala přibližně 170 KB na jednu stranu. C128 samozřejmě může používat i další kompatibilní IEC mechaniky a datový magnetofon Datasette. Součástí rozšiřujícího ekosystému byly také cartridge, modemy, uživatelský port, dvojice joysticků a paměťové expanze REU.
Vedle původního plochého provedení vznikl Commodore 128D, jehož klávesnice byla oddělená a 1571 byla vestavěná do větší systémové jednotky. Evropská plastová varianta má typické madlo a prostor pro klávesnici. Pozdější 128DCR přešel na kovovou skříň a u mnoha kusů na 64 KB obrazové paměti VDC. Přestože se tyto modely vzhledově i konstrukčně odlišují, spojují je stejné základní provozní režimy. Zájemci o celou rodinu tak mohou vedle sebe porovnat, jak se původní domácí klávesnicový počítač proměnil v kompaktní stolní sestavu.
Z komerčního hlediska měl Commodore 128 jeden zvláštní osud. Právě skvělá kompatibilita s C64 zároveň omezovala motivaci některých softwarových firem vytvářet programy výhradně pro nativní režim C128. Proč vyvíjet titul pouze pro novější stroj, když hra pro C64 osloví mnohem širší publikum a na C128 poběží také? Výjimky samozřejmě existovaly. Zájem si získaly textové editory, kancelářské programy a zvláště GEOS ve variantě pro C128. Z dnešního pohledu je tedy C128 fascinující právě svou všestranností, která byla současně jeho nejsilnější stránkou i částečnou obchodní komplikací.
English / Anglicky:
The Commodore 128 is one of the most remarkable eight-bit home computers of the second half of the 1980s. At first glance it resembles an oversized Commodore 64, but the wide pale enclosure effectively contains three different computing environments. Its owner could use the new BASIC 7.0 system, switch into a highly compatible Commodore 64 mode or boot Digital Research CP/M Plus. Two processors, two separate video systems, 128 KB RAM and a keyboard with a numeric keypad made an extremely attractive specification in 1985. Commodore nevertheless tried to preserve its most valuable asset, the enormous library of software already written for the C64.
The machine was officially introduced at the Consumer Electronics Show in Las Vegas in January 1985. Hardware development was led by engineer Bil Herd, previously responsible for machines in Commodore's 264 family such as the Plus/4 and C16. Dave Haynie and other engineers also contributed to the design. The result was far more than a C64 with extra memory. It offered bank-switched RAM, a dedicated eighty-column video controller, a second processor and a much improved built-in BASIC. The introductory US price was approximately $299 for the computer itself, making it an unusually feature-rich machine for the money.
The C128 is often called Commodore's last commercially introduced eight-bit home computer. As the last newly introduced mainstream eight-bit home-computer family, the description is sensible. It needs some qualification when applied to every subsequent Commodore product. The original keyboard model was followed by the C128D and C128DCR, while the C64-based Games System console was introduced as late as 1990. The experimental Commodore 65 never entered normal commercial production. The simple claim that the C128 was Commodore's final eight-bit product is therefore not entirely accurate.
The sales history is more complicated than many summaries suggest. The C128 family remained in production until approximately 1989 and became popular with owners attracted by C64 compatibility and stronger text and business features. Older references give figures between about 2.5 and 4 million computers sold. However, Commodore's published accounting reports frequently combined C64 and C128 sales into one category. A newer reconstruction using annual reports and surviving internal sales figures estimates approximately 1.76 million C128 units. That is an informed estimate rather than an exact surviving factory total, so a single definitive figure would be misleading.
The primary CPU is not a standard MOS 6502 but the MOS Technology 8502. It is an eight-bit processor closely related to the 6502 and software-compatible with the MOS 6510 used in the Commodore 64. In ordinary forty-column operation it runs at approximately one megahertz, sharing memory cycles with the VIC-IIe graphics chip. When the separate eighty-column VDC is used as the primary display system, the CPU can operate at about two megahertz. This provided a worthwhile increase in performance for text processing and numerical tasks while retaining much of the established Commodore architecture.
The second processor is a Zilog Z80, frequently a Z80B. Its speed grade is often described as four megahertz, referring to the rating of the individual chip. In the C128, the effective CP/M operating rate is closer to two megahertz because of the system bus timing. The two processors do not normally execute two independent user programs simultaneously. They are selected according to the active operating environment, and the MOS 8502 can help with certain hardware operations in CP/M. Processor selection and memory mapping are managed in part by the special MOS 8722 Memory Management Unit.
Main memory consists of 128 KB RAM organised as two 64 KB banks. Neither eight-bit processor can simply address the entire 128 KB as one uninterrupted block because of its sixteen-bit address space. The MMU controls which bank is accessible and how ROM, I/O and other regions are mapped. Beyond the 128 KB main memory, the original flat C128 includes 16 KB dedicated to the eighty-column Video Display Controller. The machine therefore has more memory in its video circuitry than the main RAM figure alone suggests.
The normal environment after switching on is C128 Mode with Commodore BASIC 7.0. This represents a major improvement over the limited BASIC 2.0 supplied with the C64. Commands for graphics, sprites, colour, sound and disk operation are available without lengthy collections of PEEK and POKE statements. DIRECTORY, DLOAD, DSAVE, HEADER, DRAW, CIRCLE, PAINT, BOX and SPRITE are examples of commands that make ordinary operations far more convenient. The improved editor and built-in machine-language monitor also make the computer much more pleasant to develop software on than its predecessor.
Switching to Commodore 64 mode is possible through the GO64 command, followed by the requested confirmation, or by holding the appropriate Commodore key during power-on. The system then supplies C64 BASIC 2.0, the familiar C64 memory layout and its established graphics, sound and joystick behaviour. Compatibility is exceptionally high, protecting the value of programs and games that owners had already acquired. A small number of unusually hardware-sensitive applications may show differences, but most ordinary C64 software behaves as expected.
The third environment is Digital Research CP/M Plus 3.0. The Z80 processor is already built into the C128, but CP/M itself must be booted from a suitable system floppy disk. Commodore's original guide recommends the 1571 disk drive and an eighty-column monitor for normal use. CP/M opened access to a wide range of contemporary business, database, programming and word-processing applications. In this mode the Z80 controls the system while the 8502 provides assistance for particular hardware operations. It was an entirely different software ecosystem alongside the familiar Commodore world.
One of the C128's most unusual features is its use of two different display processors. The VIC-IIe, such as the MOS 8564 or 8566 depending on regional television standard, provides forty-column text, graphics up to 320 by 200 pixels, sixteen colours and eight hardware sprites. It operates much like the VIC-II of the Commodore 64 and preserves the familiar strengths and restrictions of that design. The resulting picture is available through the normal video connections and, on certain models, an RF modulator. Existing C64 games therefore look essentially the way their developers intended.
The separate MOS 8563 Video Display Controller has its own dedicated video RAM and a digital RGBI output. Its principal purpose is eighty-column text, typically 80 by 25 characters, together with graphics at 640 by 200 pixels. With suitable programming and display equipment, interlaced 640 by 400 modes and text layouts such as 80 by 50 can also be obtained, although the standard 16 KB video RAM creates practical restrictions. The VDC supports colour attributes and hardware functions for copying or filling regions of its own memory. These are sometimes described as a primitive blitter, but they should not be confused with a modern general-purpose graphics accelerator.
In practice the VIC-IIe forty-column output and VDC eighty-column output use different connectors and can require two monitors or one display with appropriate separate inputs. That could be an extra expense in 1985, but it was also a substantial technical advantage. Users could retain the recognisable VIC graphics while working with much sharper, wider text. The C128D and later C128DCR inherited this basic arrangement, although the packaging, floppy drive and amount of video RAM changed in different revisions.
Sound is provided by the famous MOS SID, usually a 6581 in the original flat C128. It offers three programmable voices, different oscillator waveforms, envelopes and analogue filtering. In Commodore 64 mode, the machine can therefore reproduce the music and effects created for the vast C64 game catalogue. The redesigned keyboard has a proper numeric keypad and additional command keys, making it considerably more convenient for programming and business software. The housing itself is notably larger than a traditional C64, something that becomes obvious in side-by-side photographs.
A particularly important peripheral was the 5.25" Commodore 1571 disk drive. Unlike the older 1541, it can access both sides of a disk without physically turning the disk over. Together with the C128, it also supports faster serial burst transfers. The native disk format stores approximately 340 KB per disk, rather than about 170 KB on one side of a standard 1541 disk. Other IEC-compatible disk drives, the Datasette tape recorder, cartridges, modems, the user port, two joystick connectors and RAM Expansion Units added to the machine's versatility.
The original flat keyboard computer was followed by the Commodore 128D. That model moved the electronics into a separate desktop unit with a detachable keyboard and a built-in 1571-compatible floppy drive. European plastic versions include a carrying handle and a place to store the keyboard. The later 128DCR adopted a metal case and, in many examples, 64 KB of VDC video RAM. The family is therefore a useful illustration of how a keyboard-integrated home computer evolved into a more conventional desktop arrangement while retaining its distinctive three operating environments.
Commercially, the C128 suffered from an unusual consequence of its own success. The excellent C64 compatibility reduced the incentive for some software companies to create exclusive native C128 titles. A game developed for the original C64 reached a much larger existing market while still running on the new C128. Native applications certainly existed, including word processors, business programs and a more advanced version of the GEOS graphical environment. Nevertheless, many owners used the C128 largely as a better-equipped C64 rather than exploiting all its additional features.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Commodore Business Machines, Commodore International, Spojené státy / Commodore Business Machines, Commodore International, United States
Model: Commodore 128
Rok / Year: 1985
Země / Country: USA / United States
Typ / Type: Osmibitový domácí a osobní počítač s režimy C128, C64 a CP/M / Eight-bit home and personal computer with C128, C64 and CP/M modes
CPU: MOS Technology 8502, osmibitový 6502/6510 kompatibilní procesor, plus Zilog Z80B pro CP/M / MOS 8502 6502/6510-compatible 8-bit main processor, plus Zilog Z80B for CP/M
Takt CPU / CPU clock: MOS 8502 přibližně 1 MHz v 40 sloupcích nebo 2 MHz při vhodném 80sloupcovém provozu, Z80B čip třídy 4 MHz běží efektivně asi 2 MHz / MOS 8502 approx. 1 or 2 MHz, Z80B 4 MHz-rated chip operating effectively around 2 MHz
RAM: 128 KB hlavní RAM ve dvou bankách 64 KB, samostatných 16 KB VDC RAM u původního modelu a barevná RAM, volitelné rozšíření REU / 128 KB main RAM in two 64 KB banks, separate 16 KB original VDC RAM and colour RAM, optional REU expansion
ROM: C128 systémové ROM s BASIC 7.0, KERNALem, editorem a strojovým monitorem, C64 ROM s BASIC 2.0, CP/M BIOS, znakové sady a volná pozice Function ROM / C128 system ROM BASIC 7.0, KERNAL, editor, machine monitor, C64 BASIC 2.0 ROM, CP/M BIOS, character ROM and optional Function ROM socket
Operační systém / Operating system: Commodore BASIC 7.0 v C128 režimu, Commodore BASIC 2.0 v C64 režimu, Digital Research CP/M Plus 3.0 ze systémové diskety, dostupné GEOS 128 / BASIC 7.0 in C128 mode, BASIC 2.0 in C64 mode, CP/M Plus 3.0 booted from floppy, GEOS 128 available
Video / Graphics: VIC-IIe MOS 8564/8566, 40 × 25 text, grafika 320 × 200, 16 barev, 8 spritů. VDC MOS 8563, RGBI 80 × 25 text, 640 × 200, volitelné prokládané režimy 640 × 400 s omezeními a blokové operace VDC RAM / VIC-IIe 40 columns, 320 × 200, 16 colours and 8 sprites. MOS 8563 VDC RGBI 80 columns, 640 × 200, optional limited 640 × 400 interlace and video RAM block functions
Zvuk / Sound: MOS SID 6581 ve standardním plochém C128, 3 hlasy, obálky a analogový filtr / MOS SID 6581 in original flat C128, three voices, envelopes and analogue filter
Média / Storage: Externí disketová mechanika z původního nákupu v roce 1999, typ v osobních podkladech neupřesněn. Podpora 1541, 1571 s oboustranným formátem cca 340 KB a rychlým burst režimem, 1581, Datasette a cartridge / External floppy included with my 1999 purchase, model not specified in original record. Supports 1541, 1571 approx. 340 KB double-sided burst, 1581, cassette and cartridges
Rozhraní / Interfaces: IEC sériová sběrnice pro diskety a tiskárny, Datasette, cartridge port, uživatelský port, dva joystickové porty, běžný 40sloupcový video/audio výstup a samostatné 80sloupcové RGBI, napájení / IEC serial disk and printer bus, Datasette, cartridge expansion, user port, two joystick ports, 40-column A/V and 80-column RGBI, power
Napájení / Power: Externí originální typ zdroje pro C128, výstupy 5 V DC a 9 V AC. Zdroj byl součástí mého nákupu v roce 1999 / External C128 PSU supplying 5 V DC and 9 V AC, power supply included with my 1999 purchase
Rozměry / Dimensions: Plochý Commodore 128 přibližně 432 × 349 × 51 mm / Original flat Commodore 128 approximately 432 × 349 × 51 mm
Původní cena / Original price: Při uvedení v USA asi 299 USD v roce 1985. Můj komplet pořízen 19. 12. 1999 za 700 Kč (přibližně 29 €) včetně 50 Kč (přibližně 2,05 €) poštovného / Approx. US$299 at launch in 1985. My 1999 computer, floppy and PSU cost CZK 700 (přibližně 29 €) including CZK 50 (přibližně 2,05 €) shipping
Náš exemplář / Our machine
Svůj Commodore 128 jsem koupil 19. prosince 1999 od Jana Škarabely z Rouchovan. Součástí prodeje byla také disketová mechanika a napájecí zdroj. Zaplatil jsem 700 Kč (přibližně 29 €) včetně poštovného 50 Kč (přibližně 2,05 €), takže sestava stála 650 Kč (přibližně 27 €).
Počítač mám ve sbírce dodnes a je funkční. Na fotografiích jej předvádím s CRT monitorem, disketovým příslušenstvím, joystickem a magnetofonem. Vyfotografoval jsem ho také vedle svých dvou Commodorů 64, původního chlebníku a pozdějšího C64C, a zdokumentoval jeho základní desku. 🙂
I bought my Commodore 128 on 19 December 1999 from Jan Škarabela in Rouchovany. The purchase also included a floppy disk drive and power supply. I paid CZK 700 (approximately €29), including CZK 50 (approximately €2.05) postage, so the computer and accessories cost CZK 650 (approximately €27).
The computer remains in my collection and is fully operational. I photographed it with a CRT monitor, disk equipment, joystick and cassette recorder. I also photographed it alongside two of my Commodore 64 computers, the original breadbin and later C64C, and documented its motherboard. 🙂
Zdroje / Sources
https://www.commodore.ca/manuals/128_system_guide/sect-11.htm
https://www.manualslib.com/manual/1216872/Commodore-C-128.html
https://www.computinghistory.org.uk/det/10723/Commodore-C128/
https://commodore.international/2021/07/05/how-many-c64-and-c128-were-actually-sold/
https://www.pagetable.com/docs/Commodore%20128%20Programmer%27s%20Reference%20Guide.pdf
https://hd.retrorewind.ca/commodore/c128/assy-310379
https://www.esocop.org/90/model.php?id=23
Fotodokumentace / Photo documentation














