
Commodore 128DCR

Země / Country:
USA/Západní Německo / United States/West Germany
Rok / Year:
1987
Česky / Czech:
Commodore 128DCR patří k posledním a zároveň nejzajímavějším velkým osmibitovým počítačům firmy Commodore. Je to stroj, který už na stole nevypadá jako typický domácí osmibit s elektronikou ukrytou pod klávesnicí, ale jako seriózní kancelářský počítač. Nízká kovová systémová jednotka, samostatná klávesnice, vestavěná 5.25" disketová mechanika a monitor vytvářejí sestavu připomínající dobová PC. Pod krytem přitom stále žije svět Commodoru 64, vylepšený BASIC 7.0 a dokonce operační systém CP/M. Všechny tyto možnosti byly pro profesionálnější využití lákavé právě v době, kdy osmibitové počítače začínaly ustupovat šestnáctibitovým systémům.
Na začátku stojí původní Commodore 128, představený v lednu 1985 na veletrhu CES v Las Vegas. Vývojový tým vedený Bilem Herdem vytvořil velmi neobvyklou kombinaci. Vedle softwarové kompatibility s populárním Commodorem 64 nabídl nový režim C128 s operační pamětí 128 KB, dokonalejším BASICem a osmdesátisloupcovým obrazem. Další procesor Z80 umožňoval spouštět programy pro CP/M Plus. Ve výsledku majitel získal tři prostředí v jedné počítačové rodině. Nevýhodou původního plochého modelu bylo, že k disketám potřeboval samostatnou mechaniku s dalším napájením a kabeláží.
Proto Commodore navrhlo model C128D. První evropské kusy se objevily koncem roku 1985 a širší uvedení pokračovalo roku 1986. Původní provedení mělo světlou plastovou skříň, madlo na přenášení, chladicí ventilátor a zvláštní místo, kam šla při transportu zasunout oddělená klávesnice. Přední panel obsahoval vestavěnou oboustrannou mechaniku příbuznou externí Commodore 1571. Byl to elegantní kompromis mezi přenosnou sestavou a stolním počítačem. Přenést se sice dala základní jednotka a klávesnice, ale stále se neobešla bez externího monitoru.
V druhé polovině roku 1986 následovala přepracovaná varianta Commodore 128DCR. Písmena CR znamenají Cost Reduced, tedy konstrukci optimalizovanou pro levnější výrobu. Označení DCR bylo v praxi používáno jako rozlišení od původní plastové verze a technické zdroje někdy mluví jednoduše o kovovém C128D. Kovový model byl prodáván v Severní Americe i některých evropských zemích. Ve sbírce mám právě tento C128DCR vyrobený v roce 1987.
Rozpoznat jej není těžké. Plast nahradila ocelová skříň s jednoduchým čelním panelem a původní transportní madlo zmizelo. Chybí rovněž prostor pro zasunutí klávesnice. Kovové provedení zajistilo účinnější elektromagnetické stínění, což pomáhalo splnit americké předpisy o rušení. Commodore vypustilo také vnitřní ventilátor. Nešlo o luxusnější, dražší verzi původního C128D, ale o promyšlené zjednodušení výroby a snížení počtu samostatných součástek. Výsledkem byla pevná nízká skříň a tišší provoz.
Pod horním krytem je přepracovaná základní deska ASSY 250477. Ve starším plastovém C128D měla vestavěná mechanika vlastní řídicí elektroniku oddělenou od hlavní desky počítače. U kovového DCR jsou obvody disketového řadiče integrovány přímo na hlavním plošném spoji. Přibyly specializované obvody, například MOS 5710 pro část řízení mechaniky, a změnilo se zapojení systémové RAM. Původní sestava většího počtu jednobitových pamětí ustoupila kompaktnějším čtyřbitovým DRAM. Upravilo se i uspořádání ROM, což zkrátilo výrobu a přineslo některé opravy starších chyb.
Hlavním procesorem zůstal MOS Technology 8502, softwarově blízký známým čipům 6502 a 6510. V režimu s čtyřiceti sloupci běží přibližně na jednom megahertzu, v nativním režimu s osmdesáti sloupci může pracovat na dvojnásobné frekvenci. Druhý procesor Zilog Z80 obsluhuje CP/M. U čipu Z80B se často uvádí 4 MHz, jde ovšem o jeho rychlostní třídu. Kvůli časování sdílené sběrnice je skutečný efektivní takt v C128 přibližně poloviční. Procesory nepředstavují dva paralelně běžící osobní počítače. Při změně režimu se střídají podle potřeb systému.
Pokud počítáme celou sestavu včetně disketové mechaniky, procesorů je vlastně ještě více. Vestavěná 1571CR využívá vlastní osmibitový procesor pro obsluhu diskových operací. Elektronika disketové jednotky tedy dokáže samostatně řídit krokování hlav, čtení a zápis, zatímco počítač komunikuje s mechanikou prostřednictvím vlastní sběrnice. Pro opraváře je důležité, že mechanické ústrojí a řídicí elektronika jsou dvě odlišné věci. V kovovém DCR je řadič na hlavní desce, zatímco vlastní disková mechanika zůstává samostatnou vyměnitelnou mechanickou sestavou.
Operační paměť činí 128 KB ve dvou bankách po 64 KB. O jejich mapování se stará speciální MOS 8722 MMU. Umožňuje volit dostupnou RAM, oblasti systémové ROM a periferní registry. V osmibitové architektuře nevidí procesor celých 128 KB jako jeden nepřerušený adresní prostor, ale počítač může banky přepínat podle potřeby programu a operačního prostředí. K dispozici byly také externí RAM Expansion Units, například Commodore 1700 nebo 1750. To ocenily zejména profesionální aplikace, které se nechtěly spokojit s omezeními běžných domácích osmibitů.
Největší technický rozdíl proti plastovému C128D se skrývá v osmdesátisloupcovém zobrazování. Starší grafický řadič MOS 8563 vystřídal nový VDC MOS 8568 a jeho vyhrazená videopaměť se zvětšila ze 16 na 64 KB. Čtyřnásobná kapacita rozšířila možnosti práce s textovými stránkami, okny a obrazovými buffery. Výchozí textový režim nabízí 80 × 25 znaků a mezi grafickými režimy najdeme 640 × 200 bodů. S vhodným programem a monitorem jsou možné také režimy s prokládaným obrazem 640 × 400 bodů. Ne každá aplikace však uměla větší paměť a schopnosti nového VDC skutečně využít.
Řadič VDC vytváří samostatný digitální RGBI výstup pro osmdesátisloupcový monitor. Pro běžné hry a programy Commodoru 64 slouží druhý obrazový systém VIC-IIe, který zachovává šestnáct barev, osm hardwarových spritů a grafiku 320 × 200 bodů. To znamená, že staré hry vypadají jako na Commodoru 64, zatímco při kancelářské práci je možné používat ostřejší obraz s osmdesáti sloupci. Konektory obou videosystémů jsou odlišné. Ideální dobovou sestavu proto tvořil kompatibilní monitor s vhodnými vstupy.
Další důležitou změnou je zvukový čip MOS 8580 SID. V prvních plochých C128 se obvykle nacházel starší SID 6581, zatímco DCR používá modernizovaný obvod s odlišným napájením i analogovými vlastnostmi filtru. Pořád má tři programovatelné zvukové hlasy, oscilátory, obálky a filtraci. Většina hudby z C64 se přehraje bez potíží, ale některé skladby nebo samply mohou znít jinak než na původním SIDu. Pro dnešní fanoušky je právě srovnání 6581 a 8580 důležitou součástí hudební historie Commodoru.
Po zapnutí počítač standardně naběhne do BASICu 7.0. Proti BASICu 2.0, který známe z C64, přináší řadu příkazů pro správu disket, práci s grafikou, sprity i zvukem. Namísto neustálých příkazů PEEK a POKE lze použít například DIRECTORY, DLOAD, DSAVE, DRAW, CIRCLE nebo SPRITE. Pokud majitel potřebuje režim Commodore 64, stačí zadat GO64 a potvrdit přepnutí. Počítač se pak chová téměř jako klasický C64 a umožňuje spouštět ohromné množství staršího softwaru.
Třetí prostředí představuje CP/M Plus 3.0 společnosti Digital Research. K jeho použití je nutná systémová disketa, protože samotný operační systém není trvale spuštěn ze základní ROM počítače. Po zavedení CP/M přebírá práci Z80 a uživatel získá přístup ke kancelářským, databázovým, textovým a programátorským aplikacím tohoto systému. Počítač proto dokázal na jedné straně spouštět domácí hry C64 a na druhé straně software známý z profesionálních CP/M sestav. Jednalo se o neobvykle širokou nabídku režimů, ne ovšem o vzájemně zaměnitelné programové soubory.
Vestavěná oboustranná 5.25" mechanika 1571CR ukládá v nativním formátu přibližně 340 KB na disketu. Oproti starší 1541 se nemusí disk obracet, aby bylo možné použít obě strany. V režimu kompatibility s 1541 lze číst také odpovídající jednostranná média. Se systémem C128 podporuje mechanika rychlejší sériový přenos burst, takže práce s disketami je příjemnější než u pomalejší 1541. Řídicí elektronika 1571CR a její DOS ROM se však liší od samostatně prodávané 1571 i od provedení ve starším plastovém C128D. Při opravě je proto zásadní přesná identifikace hardwaru.
Ke snížení počtu obvodů přispěly také aktualizované systémové ROM známé jako verze 1986. Odstraňují některé chyby předchozích verzí, například problém s převodem určitých znaků při použití CAPS LOCK. Vestavěná mechanika má vlastní firmware odpovídající přepracovanému řadiči. Z hlediska běžného uživatele se nejvíce projevuje pohodlnější provoz a lepší video hardware, ale pro servisního technika je důležité vědět, že například VDC 8563 a 8568 nejsou prostou náhradou kus za kus. Rozdílné zapojení je potřeba respektovat při každém zásahu do základní desky.
Commodore 128DCR bývá označován jako poslední osmibitový počítač značky. Přesnější je označit jej za poslední velkou výrobní verzi domácí rodiny C128. Commodore později uvedlo například konzoli C64 Games System postavenou na osmibitové technice C64. Existoval také prototyp Commodore 65, který se však běžně na trh nedostal. C128DCR každopádně krásně uzavírá éru vývoje domácích osmibitů Commodoru. Byl schopen pracovat jako C64, jako novější C128 i jako počítač CP/M, a to vše v jedné úhledné stolní skříni.
English / Anglicky:
The Commodore 128DCR is one of the last and most interesting major eight-bit home computers produced by Commodore. Instead of resembling the familiar one-piece keyboard computer, it looks much more like a serious office workstation. A low metal system unit, separate keyboard, built-in 5.25" floppy drive and external monitor create an arrangement similar to contemporary PCs. Yet under the cover lie the Commodore 64 software world, the more advanced BASIC 7.0 environment and the possibility of running CP/M. These options remained attractive to professional users at a time when sixteen-bit computers were beginning to displace traditional eight-bit systems.
The story starts with the original Commodore 128, introduced at the Consumer Electronics Show in Las Vegas in January 1985. The engineering team led by Bil Herd created a remarkable combination of familiar C64 compatibility and a new C128 environment offering 128 KB of RAM, a much improved BASIC and an eighty-column display. A Z80 processor made CP/M Plus possible. The result was effectively three computer environments within one family. The drawback of the original flat keyboard version was that disk storage required a separate external drive, with its own power supply and cables.
Commodore consequently developed the desktop C128D. The first European models appeared late in 1985, with broader availability during 1986. The original design had a pale plastic housing, carrying handle, cooling fan and a special space in which the detached keyboard could be stored for transport. Its front panel accommodated a built-in double-sided drive related to the external Commodore 1571. It was a clever compromise between a portable arrangement and a desktop workstation, although an external monitor was still needed.
A substantial redesign followed in the second half of 1986. Commodore introduced the C128DCR, with CR standing for Cost Reduced. The designation distinguishes the revised model from the earlier plastic desktop, although some sources simply call it the metal C128D. It was sold in North America and parts of Europe. My example is the metal C128DCR manufactured in 1987.
The revised machine is easy to recognise. The plastic housing gave way to a steel chassis with a simple front panel, while the carrying handle and keyboard storage compartment disappeared. The metal housing improved electromagnetic shielding, helping the computer comply with radio-interference requirements. Commodore also removed the internal cooling fan. The DCR was not a luxury edition but an exercise in reducing manufacturing cost and the number of separate electronic components. The result was a solid, low-profile and quieter desktop computer.
Inside is the redesigned ASSY 250477 motherboard. The earlier plastic C128D had drive-control electronics on a separate controller board. In the metal DCR the disk controller circuitry is integrated directly onto the main computer board. Specialised components, including the MOS 5710 used for some drive functions, replace more conventional logic. The system RAM chip arrangement was simplified, with fewer multibit DRAMs replacing a larger number of one-bit devices. The ROM layout also changed, contributing to lower cost and correction of several earlier defects.
The main processor remains the MOS Technology 8502, software-compatible with the familiar 6502 and 6510 family. It runs at approximately one megahertz in the forty-column display environment and can operate at two megahertz with suitable eighty-column use. A second processor, the Zilog Z80, provides the ability to run CP/M. The frequently quoted four-megahertz speed of the Z80B refers to its chip rating. Shared bus timing in the Commodore 128 reduces its effective operating speed to approximately half that value. These are alternative system processors, not two independent user computers executing applications in parallel.
Counting the complete desktop system, there is also an additional processor devoted to disk operations. The integrated 1571CR has its own eight-bit controller CPU. Its electronics can control head stepping, reading and writing, while communicating with the main computer through the appropriate interface. This distinction matters when servicing the machine. The mechanical floppy assembly and its electronic controller are separate parts of the system. On the DCR the controller resides on the mainboard, whereas the drive mechanism itself is a replaceable assembly.
Main RAM totals 128 KB in two 64 KB banks, with the MOS 8722 Memory Management Unit controlling access. The CPU does not see all 128 KB as a single uninterrupted address range, but the MMU selects RAM banks, system ROM and I/O regions as needed. The computer can also use compatible RAM Expansion Units such as the Commodore 1700 and 1750. Such expandability was particularly useful for business applications and more demanding native C128 programs.
The most noticeable technical improvement over the plastic C128D is the eighty-column video subsystem. The original MOS 8563 Video Display Controller was replaced by the revised MOS 8568, and dedicated video RAM increased from 16 KB to 64 KB. The fourfold increase supports more text pages, windowing arrangements and graphics buffers. Normal text remains 80 by 25 characters, while typical graphics include 640 by 200 pixels. Suitable software and display equipment can also use interlaced 640 by 400 modes. Only a relatively small amount of commercial software made full use of the enhanced VDC.
The VDC has its own digital RGBI monitor output. For ordinary Commodore 64 games and forty-column applications there is a separate VIC-IIe graphics chip supporting sixteen colours, eight hardware sprites and 320 by 200 graphics. Traditional games therefore look much like they do on a C64, whereas office programs can use sharper eighty-column text. The two video systems have different connectors and operate independently, so a suitable dual-input monitor is particularly convenient.
Another important change is the MOS 8580 SID sound chip. Earlier flat C128 computers commonly used the older 6581, while the DCR adopts the later design with different power-supply and analogue filter characteristics. It still offers three programmable voices, oscillators, envelopes, noise and filtering. Most C64 music plays correctly, although some pieces and samples may sound different from their original 6581 versions. These differences remain important to Commodore musicians and collectors today.
On power-up the machine normally enters Commodore BASIC 7.0. Compared with the older BASIC 2.0 of the C64, it provides many more convenient instructions for floppy disks, graphics, sprites and sound. Commands such as DIRECTORY, DLOAD, DSAVE, DRAW, CIRCLE and SPRITE greatly simplify everyday programming. Anyone wanting to run Commodore 64 software can use GO64 and confirm the switch. The machine then operates in a highly compatible C64 environment and can use much of that computer's huge software library.
The third environment is Digital Research CP/M Plus 3.0. To use it, an appropriate system disk must be inserted, because CP/M is not running permanently from the computer's basic ROM. Once booted, the Z80 allows access to text editors, business software, databases and development tools from the CP/M world. This made the desktop Commodore considerably more versatile than a games-only home computer. Native C128, C64 and CP/M programs are still different executable formats rather than interchangeable applications.
The internal 1571CR is a double-sided 5.25" floppy disk drive capable of storing about 340 KB in its native format. Unlike the older 1541, a disk does not have to be physically turned over to use both sides. It can also handle suitable older 1541 disk formats and supports faster burst-mode communication with the C128. The 1571CR drive electronics and DOS firmware differ from the external 1571 and from the version fitted inside the earlier plastic C128D. Accurate hardware identification is therefore essential before repairs or firmware replacement.
Commodore also revised the system ROMs. The so-called 1986 ROMs corrected several earlier bugs, including a keyboard translation problem involving certain characters under CAPS LOCK. The built-in drive has its own firmware corresponding to the updated controller. The new VDC, later SID and different motherboard layout mean that some parts from the previous plastic version are not simply interchangeable. The MOS 8563 and 8568 video controllers, for example, should not be treated as drop-in replacements despite superficial similarities.
The Commodore 128DCR is often described as the company's final eight-bit computer. More accurately, it is the last major commercially manufactured version of the C128 home-computer family. Commodore later produced the C64-based Games System console and worked on the experimental Commodore 65, which never reached normal retail sales. Nevertheless, the DCR is an especially fitting conclusion to Commodore's classic eight-bit home-computer development.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Commodore Business Machines, Commodore International / Commodore Business Machines, Commodore International
Model: Commodore 128DCR
Rok / Year: 1987
Země / Country: USA/Západní Německo / United States/West Germany
Typ / Type: Osmibitový stolní osobní počítač v kovové skříni, oddělená klávesnice a vestavěná 1571 / Eight-bit metal-case desktop personal computer with detachable keyboard and built-in 1571 floppy
CPU: MOS Technology 8502, Zilog Z80B pro CP/M, procesor vestavěného disketového systému 1571CR / MOS 8502 main CPU, Zilog Z80B for CP/M and integrated 1571CR drive controller CPU
Takt CPU / CPU clock: MOS 8502 kolem 1 MHz nebo 2 MHz, Z80B označení 4 MHz, efektivně přibližně 2 MHz v C128 / MOS 8502 about 1 or 2 MHz, Z80B rated at 4 MHz and effectively near 2 MHz
RAM: 128 KB hlavní RAM ve dvou bankách 64 KB, 64 KB samostatné videopaměti MOS 8568 VDC a barevná RAM / 128 KB system RAM in two 64 KB banks, 64 KB separate MOS 8568 VDC RAM and colour RAM
ROM: Přepracované systémové ROM 1986 pro Commodore BASIC 7.0, C128 KERNAL, editor a C64 BASIC 2.0, diskový DOS ROM 1571CR / Revised 1986 ROMs including BASIC 7.0, C128 KERNAL, editor, C64 BASIC 2.0 and 1571CR disk DOS firmware
Operační systém / Operating system: Commodore BASIC 7.0 nativně, BASIC 2.0 v režimu C64, Digital Research CP/M Plus 3.0 z diskety, volitelné GEOS 128 / Native Commodore BASIC 7.0, C64 BASIC 2.0, floppy-booted CP/M Plus 3.0 and optional GEOS 128
Video / Graphics: VIC-IIe pro 40 sloupců, grafika 320 × 200, 16 barev a 8 spritů. MOS 8568 VDC, 64 KB VRAM, digitální RGBI 80 × 25 znaků, 640 × 200, možnost prokládaného 640 × 400 / VIC-IIe 40-column 320 × 200, 16 colours and 8 sprites. MOS 8568 VDC with 64 KB VRAM and RGBI 80 × 25 text, 640 × 200 and interlaced 640 × 400 capability
Zvuk / Sound: MOS SID 8580, tři hlasy, filtrování a obálky / MOS 8580 SID, three programmable voices, filters and envelopes
Média / Storage: Interní oboustranná 5.25" mechanika 1571CR, nativní formát cca 340 KB, kompatibilita 1541, burst přenos. U mého kusu byl vadný mechanismus vyměněn 2022 / Internal double-sided 5.25" 1571CR, about 340 KB native format, 1541 compatibility and burst. Faulty mechanism replaced on my machine in 2022
Rozhraní / Interfaces: Vestavěná 1571CR, IEC sériová sběrnice, kazetový port, uživatelský port, cartridge/expanze, dva joystickové vstupy, analogový A/V a digitální RGBI / Integrated 1571CR, IEC serial, cassette, user port, cartridge expansion, two joystick ports, analogue A/V and digital RGBI
Napájení / Power: Vestavěný síťový spínaný zdroj, C128DCR standardně bez aktivního ventilátoru / Internal mains switching power supply, C128DCR normally fanless
Původní cena / Original price: Cena při uvedení závisela na zemi a sestavě. Náhradní mechanika mého kusu stála v roce 2022 20 000 HUF / Launch pricing varied by market and bundle. My replacement drive mechanism cost HUF 20,000 in 2022
Náš exemplář / Our machine
Tento Commodore 128DCR mám ve sbírce od roku 1995. Zachoval se s původní samostatnou klávesnicí, ale vestavěná disketová mechanika byla prakticky celou dobu nefunkční.
Teprve v roce 2022 jsem ji opravil výměnou vadného mechanického celku. Funkční náhradní mechaniku jsem získal díky kamarádovi Zoltánu Tóthovi z Maďarska, který se zabývá opravami historických počítačů pod značkou CommodoreSzerviz. Stála 20 000 maďarských forintů a dorazila přes Zásilkovnu. Po výměně počítač opět načítá diskety a je plně funkční. Řídicí elektroniku 1571CR na základní desce nebylo potřeba měnit.
I have owned this Commodore 128DCR since 1995. It retains its original separate keyboard, but the internal floppy disk drive was defective for almost the entire time it had been in my collection.
In 2022 I repaired it by replacing the faulty mechanical drive assembly. My friend Zoltán Tóth from Hungary, who restores vintage computers under the name CommodoreSzerviz, helped me obtain a working replacement for 20,000 Hungarian forints. It arrived through Packeta. The computer now reads disks again and is fully operational. The 1571CR controller electronics on the motherboard did not need replacing.
Zdroje / Sources
https://www.computinghistory.org.uk/det/7652/Commodore-128D/
https://www.homecomputermuseum.nl/en/collectie/commodore/commodore-128d/
https://www.ricomputermuseum.org/collections-gallery/small-systems-at-ricm/commodore-128d
https://www.zimmers.net/anonftp/pub/cbm/schematics/drives/new/1571/index.html
https://commodore.ca/manuals/funet/cbm/firmware/drives/new/1571/index.html
https://www.zimmers.net/anonftp/pub/cbm/schematics/computers/c128/index.html
https://www.commodore.ca/text/128.htm
Fotodokumentace / Photo documentation









