top of page

Commodore 64C (Commodore 64 II)

Commodore 64C ve světlé klínovité skříni se světlou klávesnicí, CRT a srovnání se dvěma původními C64 / Commodore 64C in light wedge-shaped case with CRT and comparison with two original C64 breadbins
←
→
Youtube video →

Země / Country:

USA / United States

Rok / Year:

1986

Česky / Czech:

Commodore 64C, označovaný také C64C nebo v německy mluvících zemích C64 II, představoval nejvýraznější změnu vnější podoby legendárního Commodoru 64. Když se objevil roku 1986, původní stroj byl na trhu již čtyři roky a měl za sebou mimořádný úspěch. Commodore proto neměnil základní počítačovou platformu, nýbrž její podobu a postupně také technologii výroby. Ze známého zaobleného „chlebníku“, anglicky breadbin či breadbox, se stal nižší, světle béžový počítač s klínovitou skříní. Nový tvar působil moderněji a vzhledově navazoval na šestnácti- a osmibitový Commodore 128.

Oficiální označení bylo Commodore 64C. Název C64 II se výrazně rozšířil díky německému počítačovému časopisu 64'er a v prostředí tamních uživatelů zdomácněl. Neoznačuje však jinou výpočetní architekturu ani druhou generaci nekompatibilního systému. Redesign byl uveden roku 1986 a v prodeji setrval do počátku devadesátých let, podle přehledů až do roku 1993. Základní ekonomická myšlenka byla jednoduchá: nabídnout zavedený a masově podporovaný počítač v aktuálnějším provedení, místo aby Commodore riskoval ztrátu obrovské knihovny her a programů.

Nová skříň měla světlé provedení, dlouhé vodorovné prolisy v zadní zvýšené části a klávesnici barevně sladěnou s krytem. Na první pohled připomínala Commodore 128, avšak bez jeho numerického bloku, odděleného kurzorového bloku a dalších kláves. Zůstalo původní rozložení 66 kláves C64 včetně čtyř funkčních kláves na pravém okraji. Během výroby se měnily drobnosti: umístění grafických symbolů PETSCII na klávesách, způsob uchycení skříně i značka modelu. Některé pozdější skříně používaly více plastových západek místo šroubů a na velmi pozdních kusech byl znak Commodore 64 vytvořen přímo v plastu.

Za novým krytem se zpočátku často nacházela překvapivě stará technika. První C64C z roku 1986 používaly například velké desky ASSY 250425 a v menší míře ASSY 250466. Mohly tak mít osmibitový MOS 6510, původní grafický čip VIC-II a zvukový SID 6581 podobně jako starší chlebníky. Vzhled počítače proto nelze automaticky spojovat s jedinou revizí desky. Při identifikaci konkrétního kusu je rozhodující značení plošného spoje a skutečně osazených integrovaných obvodů, nikoliv pouze barva klávesnice nebo modelový štítek.

Zásadnější vnitřní změna přišla v roce 1987 s deskou ASSY 250469, které se pro zkrácený tvar říká short board. Místo několika dříve samostatných logických obvodů dostala speciální 64pinový integrovaný obvod kombinující PLA s další řídicí logikou. BASIC a KERNAL byly sloučeny do jediné šestnáctikilobajtové ROM. Operační paměť 64 KB už nepotřebovala osm jednotlivých dynamických RAM obvodů, ale tvořily ji dva obvody po 32 KB. V posledních revizích byla dokonce i samostatná barevná RAM začleněna do multifunkčního čipu. Výsledkem byla jednodušší, výrobně levnější a zpravidla méně energeticky náročná konstrukce.

S modernizovanou deskou souvisely také nové polovodiče z rodiny HMOS. Procesor 8500 zachovával instrukční sadu a funkce původního 6510, takže nebyl důvod měnit operační systém ani software. V evropských modelech PAL se používal grafický obvod 8565, v odpovídajících NTSC verzích 8562. Novým zvukovým obvodem se stal SID 8580. Starší a novější čipy VIC-II a SID nejsou prostě libovolně zaměnitelné: liší se mimo jiné napájecími požadavky a u SID také součástkami analogového filtru. Při opravách proto záleží na skutečné revizi desky.

Z hlediska uživatele zůstal C64C pořád Commodorem 64. Nabízí 64 KB RAM, interpretr Commodore BASIC 2.0, paměťové rutiny KERNAL, textovou obrazovku 40 × 25 znaků a grafiku VIC-II s paletou šestnácti barev. Klasické grafické režimy dosahují 320 × 200 bodů ve vysokém rozlišení nebo 160 × 200 bodů ve vícebarevném zobrazení. Osm hardwarových spritů umožňuje pohyblivé objekty bez nutnosti každou změnu překreslovat procesorem. Po zapnutí se stejně jako na původním C64 objevuje známý údaj „38911 BASIC BYTES FREE“. Grafický ani výpočetní výkon se s novou skříní zázračně nezvýšil.

Procesor běží v evropské televizní normě PAL přibližně na 0,985 MHz, v NTSC kolem 1,023 MHz. Zachováno bylo také připojení magnetofonu Datasette, sériové sběrnice IEC pro disketové mechaniky a tiskárny, cartridge expansion portu, uživatelského portu, dvou joystickových portů a televizního i monitorového výstupu. Pro provoz slouží externí zdroj s 5 V stejnosměrnými a 9 V střídavými. Rozhraní zajišťovala zpětnou kompatibilitu s nejběžnějším příslušenstvím, zatímco jiný tvar skříně mohl znamenat problém pro některá rozšíření instalovaná dovnitř nebo mechanicky tvarovaná podle starého chlebníku.

Také tvrzení o stoprocentní kompatibilitě potřebuje malé upřesnění. Prakticky všechna běžná uživatelská programová vybavení určená pro C64C i původní C64 jsou vzájemně kompatibilní, protože se nezměnila instrukční sada, mapování základního systému ani princip grafiky a zvuku. Přesto určité programy a dema záměrně využívají přesné analogové vlastnosti konkrétního SID nebo časování jednotlivých revizí. Výsledkem mohou být jiné barvy či zvuky v hraničních případech, rozdíly v některých neobvyklých efektech a zejména odlišná hlasitost digitalizovaných samplů. Smysluplnější je proto mluvit o téměř úplné praktické softwarové kompatibilitě, nikoliv o dokonale totožném chování každého obvodu.

Nejznámější rozdíl se týká zvuku. Původní SID 6581 má filtr s poměrně proměnlivou charakteristikou, větším šumem a určitými nelinearitami. Hudebníci se s nimi naučili pracovat a mnohé skladby právě díky nim získaly svůj charakter. Novější SID 8580 nabízí čistší zvuk, předvídatelnější filtr a lepší průběhy některých kombinovaných vln. Současně ale mnohem slaběji reprodukuje digitalizovaný zvuk vytvářený rychlými změnami hlavní hlasitosti, což byla oblíbená programátorská technika na 6581. Neznamená to, že by jeden SID byl ve všech ohledech lepší. Jde o dvě zvukově rozlišitelná provedení téhož syntetizátoru.

Vývoj hardwaru se odrážel také v periferiích. K C64C se hodily světlé disketové mechaniky Commodore 1541C a pozdější kompaktnější 1541-II, ale fungovaly i starší typy určené pro původní C64. Na kazety i diskety vycházelo obrovské množství her, programovacích nástrojů, grafických editorů a kancelářského softwaru. Některá prodejní balení C64C obsahovala také grafické prostředí GEOS, které počítači propůjčovalo pracovní plochu, okna, ovládání ukazatelem a aplikační programy. Ani v tomto případě však GEOS nepředstavoval nezbytnou součást základní ROM: standardní C64C startoval do BASICu.

Konec osmdesátých let znamenal pro domácí osmibity sílící konkurenci výkonnějších šestnáctibitových systémů, zejména Amigy a Atari ST. Commodore přesto v prodeji C64C pokračoval, protože rozsáhlá nabídka levnějších her, známé ovládání a již existující domácí příslušenství oslovovaly další kupující. Dnes je C64C svébytným dokladem toho, jak dlouho mohl jeden úspěšný počítačový systém žít díky proměnám vzhledu a postupné výrobní optimalizaci. Vedle původního zaobleného chlebníku názorně ukazuje rozdíl mezi změnou designu a skutečným vznikem nové počítačové platformy.

English / Anglicky:

The Commodore 64C, also called the C64 II in German-speaking markets, was the most conspicuous redesign of the legendary Commodore 64. By the time it appeared in 1986, the original computer had enjoyed four successful years on the market. Commodore therefore chose not to replace the underlying platform but to refresh its appearance and gradually modernise its manufacturing technology. The familiar rounded breadbin or breadbox case gave way to a slimmer, wedge-shaped enclosure in light beige. The new look was deliberately in keeping with the Commodore 128, presenting the established eight-bit machine in a more contemporary style.

The official product name was Commodore 64C. The alternative C64 II gained popularity through the German computer magazine 64'er and remains common among German enthusiasts. It does not describe a separate, incompatible second-generation computer. The redesign arrived in 1986 and the model continued to be sold into the early 1990s, with historical summaries giving 1993 as its discontinuation year. The commercial idea was clear: preserve a well-established computer with a large software library while making the product look fresh and reducing manufacturing costs as opportunities arose.

Its lighter case had a lower front, long horizontal ridges across the raised rear section and keycaps matched to the enclosure. The resemblance to the Commodore 128 was obvious, although the C64C lacked the C128's numeric keypad, separate cursor key cluster and additional controls. It retained the original 66-key Commodore 64 layout, including four function keys on the right. Details changed during production, including the location of PETSCII symbols on keycaps, the method of fastening the case and the style of the badge. Some later enclosures relied more heavily on plastic clips, and some very late versions had the model name moulded directly into the case.

Behind the modern housing, early examples often contained surprisingly familiar electronics. In 1986, the C64C commonly used older full-size motherboards such as ASSY 250425, and less frequently ASSY 250466. These could carry a MOS 6510 processor, the original VIC-II video chip and a SID 6581, just like earlier breadbin computers. It would therefore be incorrect to associate every C64C case with a single motherboard revision or with the later HMOS chips. Identifying a specific computer requires inspection of its printed circuit board markings and the actual chips fitted inside, rather than assumptions based on case colour alone.

The more substantial internal redesign arrived in 1987 with motherboard ASSY 250469, widely known as the short board because of its smaller outline. Several separate logic chips were replaced by a special 64-pin multifunction component combining PLA functions with other control circuitry. BASIC and KERNAL were brought together in a single 16 KB ROM device. Instead of eight dynamic RAM chips, the system's 64 KB could be provided by just two 32 KB devices. In the final revisions, even the separate colour RAM was integrated into the multifunction chip. These changes produced a simpler, less expensive and generally more power-efficient motherboard.

The newer board also introduced updated HMOS semiconductor devices. The 8500 processor retained the instruction set and behaviour of the original 6510, so there was no need to change the fundamental software environment. European PAL machines used a 8565 revision of the VIC-II video chip, while equivalent NTSC machines used the 8562. The upgraded sound chip was the SID 8580. Older and newer VIC-II and SID devices are not freely interchangeable between every board revision: power supply requirements differ, and the SID versions also need different analogue filter components. These distinctions matter when repairing or replacing chips in an original machine.

From the user's perspective the C64C remained a Commodore 64. It provided 64 KB of RAM, Commodore BASIC 2.0, the KERNAL system routines, a 40 by 25 character screen and VIC-II graphics with a palette of sixteen colours. Familiar bitmap modes provided 320 by 200 pixels in high resolution and 160 by 200 pixels in multicolour mode. Eight hardware sprites enabled moving game objects without having the processor redraw every sprite in software. After switching on the computer, the familiar 38911 BASIC BYTES FREE message still appeared. The new case did not bring a corresponding jump in graphics or computing performance.

The processor runs at approximately 0.985 MHz in PAL systems and 1.023 MHz in NTSC models. The Datasette connector, IEC serial bus for disk drives and printers, cartridge expansion port, User Port, two joystick ports and television and monitor outputs were retained. Power came from an external supply providing 5 V DC and 9 V AC. This continuity helped preserve compatibility with ordinary accessories, although the altered enclosure sometimes created problems for internally installed add-ons or external accessories physically shaped around the older breadbin case.

Statements that the C64C was 100 per cent compatible with the original machine deserve a little precision. Virtually all ordinary commercial software written for the original C64 can run on the C64C because the processor instruction set, fundamental memory map and video and sound architecture stayed consistent. Nevertheless, certain programs and demos rely on the exact analogue characteristics of particular SID chips or on specific hardware timing. The result may be audible differences, quieter digitised samples or unusual effects that behave differently on some revisions. Almost complete practical software compatibility is therefore a better description than literal identity in every low-level behaviour.

The best-known difference concerns the sound. The original SID 6581 has a filter with relatively variable characteristics, a higher noise level and some distinctive nonlinearities. Musicians learned to exploit those properties, and they helped shape the character of many early compositions. The newer SID 8580 produces cleaner sound, a more predictable filter response and better-defined versions of certain combined waveforms. On the other hand, it plays digitised samples produced by rapid changes to the master volume register much more quietly. That technique had been widely used with the 6581. Neither version is unconditionally better: they are audibly different versions of the same celebrated sound synthesiser.

The hardware update was accompanied by accessories that matched the C64C's new appearance. These included the light-coloured Commodore 1541C disk drive and the later, more compact 1541-II, although existing drives for the original C64 remained compatible. Games, programming tools, graphics packages and productivity software were available on cartridges, cassettes and disks. Some C64C retail packages also included GEOS, a graphical operating environment that added windows, desktop-like controls and mouse-driven applications. GEOS was optional bundled software, however, not a replacement for the standard BASIC in the computer's ROM.

As the decade progressed, eight-bit home computers faced increasing competition from more powerful sixteen-bit systems, notably the Amiga and Atari ST. Commodore nevertheless kept the C64C in its range because the enormous game library, familiar operation and affordable peripherals continued to appeal to buyers. Today the C64C illustrates how long an established computer system could survive through a change of presentation and gradual production refinements. Displayed alongside the original rounded breadbin, it is a particularly clear example of the difference between a new industrial design and a fundamentally new computer platform.

Technické údaje / Specifications

Výrobce / Manufacturer: Commodore Business Machines / Commodore International

Model: Commodore 64C (Commodore 64 II)

Rok / Year: 1986

Země / Country: USA / United States

Typ / Type: Osmibitový domácí počítač, modernizované provedení Commodoru 64 / Eight-bit home computer, redesigned Commodore 64

CPU: MOS Technology 6510 v raných kusech, později HMOS 8500 / MOS Technology 6510 in early models, later HMOS 8500

Takt CPU / CPU clock: PAL přibližně 0,985 MHz, NTSC přibližně 1,023 MHz / PAL approximately 0.985 MHz, NTSC approximately 1.023 MHz

RAM: 64 KB dynamické RAM, samostatná 1 KB barevná RAM, na pozdních deskách integrovaná do multifunkčního čipu / 64 KB DRAM and 1 KB colour RAM, integrated in multifunction chip on some late boards

ROM: 20 KB ROM: 8 KB BASIC 2.0, 8 KB KERNAL a 4 KB znaková ROM, na ASSY 250469 BASIC a KERNAL společně v jednom obvodu / 20 KB ROM: 8 KB BASIC 2.0, 8 KB KERNAL, 4 KB character ROM, combined BASIC/KERNAL chip on ASSY 250469

Operační systém / Operating system: Commodore BASIC 2.0 a KERNAL v ROM, u některých balení dodáván GEOS na disketách / Commodore BASIC 2.0 and KERNAL in ROM, some bundles supplied GEOS on disks

Video / Graphics: MOS VIC-II, u pozdějších modelů HMOS 8565 PAL nebo 8562 NTSC, 40 × 25 znaků, 320 × 200 hires, 160 × 200 multicolor, 16 barev a 8 spritů / MOS VIC-II, later HMOS 8565 PAL or 8562 NTSC, 40 × 25 characters, 320 × 200 hires, 160 × 200 multicolour, 16 colours, 8 sprites

Zvuk / Sound: MOS SID 6581 v raných kusech nebo SID 8580 v pozdějších revizích, tři hlasy, ADSR a analogový filtr / MOS SID 6581 in early units or SID 8580 in later revisions, three voices, ADSR and analogue filter

Média / Storage: Magnetofon Datasette, disketové mechaniky 1541, 1541C a 1541-II, cartridge / Datasette tape, 1541, 1541C and 1541-II floppy drives, cartridges

Rozhraní / Interfaces: Commodore IEC sériová sběrnice, Datasette, cartridge, User Port, dva joystickové porty, RF TV a A/V / Commodore IEC serial bus, Datasette, cartridge, User Port, two joystick ports, RF TV and A/V

Napájení / Power: Externí napájecí zdroj 5 V DC a 9 V AC / External power supply 5 V DC and 9 V AC

Rozměry / Dimensions: 410 × 250 × 70 mm / 410 × 250 × 70 mm

Původní cena / Original price: Podle trhu a dobového balení, cena se během výroby měnila / Varied by market, date and retail bundle

Náš exemplář / Our machine

Česky / Czech:

V mé sbírce je Commodore 64C v typické nízké světlé skříni se světlou klávesnicí. Na fotografiích jej představuji nejen samostatně, ale také v sestavě s CRT monitorem, disketovou mechanikou, magnetofonem a joystickem. Na několika snímcích je na obrazovce spuštěný software. Další fotografie zachycuje otevřený počítač s odkrytou základní deskou, integrovanými obvody a konektory.

Pro srovnání jsem vyfotografoval také dva původní Commodory 64 v zaoblených skříních, jeden s tmavou a druhý se světlou klávesnicí. Vedle nich jsou odlišnosti modelu 64C vidět okamžitě, hlavně nižší klínovitý tvar a vodorovně žebrovaná horní část skříně. A můj osobní názor? Novější C64C sice působí moderněji, ale původní chlebník se mi líbí víc. 🙂

English / Anglicky:

My collection includes a Commodore 64C in its characteristic low, light-coloured case with a matching keyboard. The photographs show the computer on its own and in a setup with a CRT monitor, floppy disk drive, cassette recorder and joystick. In several pictures software is running on the screen. Another image shows the opened computer with its motherboard, integrated circuits and connectors exposed.

For comparison, I also photographed two original rounded Commodore 64 breadbins, one with a dark keyboard and the other with light keys. Together they make the 64C's lower wedge-shaped case and long horizontal ribs particularly obvious. My own opinion remains that the 64C looks more modern, but the original breadbin is more attractive. 🙂

Zdroje / Sources

https://www.c64-wiki.com/wiki/C64C

https://www.c64-wiki.de/wiki/C64_II

https://www.c64-wiki.com/wiki/Motherboard

https://www.opencbm.org/doc/c64/hardware_reference_and_repair_guide/pcb/250469.html

https://www.zimmers.net/anonftp/pub/cbm/schematics/computers/c64/

https://www.commodore.ca/manuals/c64_users_guide/c64-users_guide.htm

https://www.commodore.ca/manuals/c64_programmers_reference/c64-programmers_reference.htm

https://github.com/anarkiwi/sid-digi

https://www.c64.cz/data2/download/x11/113614/SID-Wizard-1.4-UserManual.pdf

Fotodokumentace / Photo documentation

 

Commodore 64C se světlou klávesnicí, klínovitou skříní a vodorovným žebrováním / Commodore 64C with light keyboard, wedge-shaped case and horizontal ribs
Commodore 64C v dílně, CRT monitor s barevnou hrou a malý LCD vlevo / Commodore 64C at a workbench, CRT showing colourful game and small LCD on the left
Šikmý pohled na Commodore 64C, CRT monitor, disketovou mechaniku a joystick / Angled view of Commodore 64C, CRT monitor, disk drive and joystick
Commodore 64C položený šikmo přes dva původní modely Commodore 64 chlebník / Commodore 64C placed diagonally over two original Commodore 64 breadbins
Commodore 64C připojený k CRT monitoru s demem, magnetofonu, disketové mechanice a joysticku / Commodore 64C connected to CRT demo display, cassette recorder, floppy drive and joystick
Čelní pohled na Commodore 64C s CRT, disketovou mechanikou, kazetami a joystickem / Front view of Commodore 64C with CRT, floppy drive, cassette tapes and joystick
Srovnání dvou Commodorů 64 chlebník s hnědou a světlou klávesnicí a modelu C64C / Comparison of two Commodore 64 breadbins with dark and light keys and a C64C
Vnitřek otevřeného Commodoru 64C, základní deska s čipy, stíněním a kabeláží / Inside an open Commodore 64C, motherboard with chips, shielding and wiring
bottom of page