
Hewlett-Packard HP 110 Portable Plus

Země / Country:
USA / United States
Rok / Year:
1985
Česky / Czech:
V roce 1985 se Hewlett-Packard pokusil přesvědčit obchodní cestující, techniky a manažery, že plnohodnotnou kancelář není nutné nechávat na pracovním stole. HP Portable Plus, často nazývaný také HP 110 Plus, vypadal jako malý skládací kufřík s klávesnicí a širokým zelenavým displejem. V době těžkých přenosných počítačů s obrazovkou CRT to působilo jako zjevení. Stroj nepotřeboval ke startu disketu, uměl spustit DOS přímo z ROM, dokázal uchovávat data v elektronickém disku a v určitých konfiguracích komunikoval po telefonní lince. Cestování s počítačem ovšem v roce 1985 stále znamenalo nosit přibližně čtyři kilogramy elektroniky, nikoli dnešní ultralehký notebook.
Předchůdcem byl HP 110, představený v květnu 1984. Hewlett-Packard mu říkal také The Portable a v literatuře se objevuje přezdívka Nomad. Nabízel překvapivě slušnou výbavu, avšak displej uměl jen šestnáct řádků po osmdesáti znacích. Současně měl pevně daný software v ROM, takže zákazník nemohl snadno měnit nabídku zabudovaných programů. Původní základní sestava navíc stála 2 995 dolarů. Firma reagovala rychle. Portable Plus přišel už o rok později, s displejem na pětadvacet řádků, novou modulární koncepcí a základní cenou 2 295 dolarů. Rozdíl činil sedm set dolarů, což bylo v polovině osmdesátých let velmi podstatné.
Za vývojem obou přístrojů stála divize Hewlett-Packard zaměřená na přenosné osobní počítače. HP přitom už dávno vyrábělo kapesní kalkulátory, programovatelné přístroje i profesionální počítače. Portable Plus nebyl běžným domácím herním strojem, ale nástrojem pro člověka, který potřeboval textový procesor, tabulkový kalkulátor nebo komunikační terminál mimo kancelář. Důležitá byla spolehlivost, použitelná klávesnice, nízká spotřeba a možnost vrátit se k rozpracované práci. Celou konstrukci proto ovlivnil kompromis mezi výkonem, pamětí, baterií a hmotností.
V centru počítače je šestnáctibitový CMOS mikroprocesor 80C86 na frekvenci 5,33 MHz. Často se uvádí značka Harris, která tento typ vyráběla, ačkoli architektura vychází z Intelu 8086. Označení CMOS zde není reklamní ozdobou. Jde o technologii umožňující nižší spotřebu než u mnoha starších procesorů, což bylo pro bateriový přístroj zásadní. Procesor není osmibitový Z80 ani pozdější Intel 80286. Jde o člena rodiny x86, na kterého bylo možné přizpůsobit obchodní software z tehdejšího světa MS-DOS. Časopis Creative Computing oceňoval, že předchozí HP 110 dokáže nabídnout pracovní výkon srovnatelný s řadou stolních zařízení.
Hodnoty operační paměti se u HP 110 a Portable Plus velmi často pletou. Číslo 272 KB patří k původnímu HP 110 z roku 1984. Portable Plus se prodával v několika konfiguracích. Varianty 45711A a B měly 128 KB RAM, C a D měly 256 KB a E a F dostaly 512 KB. Písmena A, C a E označovala provedení s modemem, B, D a F sestavy bez něj. Další paměť mohla přibýt v zásuvných rozšiřujících modulech. Konkrétní velikost pracovní paměti tedy závisela na přesném objednacím čísle a osazení jednotlivého počítače, nikoli pouze na názvu Portable Plus.
Systémová ROM měla v základním provedení 192 KB, samostatná obrazová paměť 16 KB a konfigurační EPROM obvykle 8 KB. To jsou další hodnoty, které je třeba oddělovat od hlavní RAM. Systémové programy v nevolatilní paměti dovolovaly spustit počítač bez disketové mechaniky a prakticky okamžitě pracovat. Obsah RAM se navíc dal podle nastavení využívat pro programy nebo jako elektronický disk. E-Disc byl pro Portable Plus mimořádně důležitý, protože nahrazoval alespoň část funkcí chybějící interní diskety. Šlo však stále o paměťové úložiště svázané s udržením napájení, nikoli o dnešní trvalé SSD.
Velkou předností bylo rozšíření pomocí zásuvek nazývaných Memory Drawer a Software Drawer. Konstrukce dovolovala doplnit RAM a programy uložené v ROM na malých zásuvných modulech. HP nabízelo zásuvku 82982A pro aplikace a paměťové zásuvky včetně 82981A pro 128 KB RAM. Existovalo také větší rozšíření RAM a další speciální periferie. Na jedné z fotografií mého exempláře jsou oba takové moduly otevřené, s řadou osazených paměťových čipů, takže jde o pěknou ukázku skutečné rozšiřitelnosti. Zároveň bylo nutné počítat s omezeným počtem pozic a tím, že ne každá kombinace programů se vešla do jediné zásuvky.
Původní HP 110 se prodával včetně Lotus 1-2-3, MemoMakeru a terminálového programu uložených v ROM. U Portable Plus se obchodní strategie změnila. Základem zůstal MS-DOS 2.11, diagnostika a Personal Applications Manager, zkráceně PAM, zatímco velká část aplikačního softwaru se prodávala zvlášť jako ROM moduly. Uživatel si tak mohl sestavit vlastní výbavu z programů Lotus 1-2-3, Microsoft Word, MemoMaker, Reflection, Card Manager, BASIC a dalších nástrojů podle svých potřeb. Možnost používat konkrétní program závisela na tom, zda měl majitel nainstalovaný příslušný modul. Nešlo tedy o situaci, kdy každý vyrobený Portable Plus automaticky obsahoval všechny známé programy této platformy.
Recenzent Creative Computing v srpnu 1985 popsal praktickou nevýhodu výměnných zásuvek s ROM. Při přechodu od psaní textu k jeho odesílání musel moduly fyzicky prohodit, protože všechny potřebné programové čipy se do jedné zásuvky nevešly.
LCD je jednou z nejviditelnějších inovací Portable Plus. Nabízí osmdesát znaků na řádku a pětadvacet řádků, zatímco první HP 110 zvládl jen šestnáct řádků. Grafický režim má 480 × 200 pixelů. Uživatel mohl sklopný panel nastavit do vhodného úhlu a po skončení práce jej zavřít na klávesnici. Displej neměl dnešní podsvícení, takže potřeboval rozumné okolní světlo a správnou polohu vůči očím. Přesto bylo zobrazení pětadvaceti řádků pro DOS aplikace zásadní, protože se mnohem víc blížilo běžným pracovním obrazovkám stolních PC. Časopis Creative Computing výslovně ocenil širší použitelnost nového displeje.
Klávesnice má podle technického manuálu 76 tlačítek včetně funkcí a vestavěné numerické části aktivované pomocí přepínacích kláves. Nejde o dnešní tenkou membránovou klávesnici, ale o poměrně hluboký mechanický stisk uzpůsobený malému skládacímu počítači. Funkční klávesy byly důležité pro správu programů a prostředí PAM, numerické funkce pak pro tabulkový procesor. Když si představíme obchodníka, který na cestách upravuje nabídku v Lotus 1-2-3, najednou je jasné, proč se právě ergonomii HP tolik věnovalo.
Pro komunikaci jsou k dispozici standardní sériový port RS-232C a rozhraní HP-IL, tedy Hewlett-Packard Interface Loop. HP-IL umožňovalo připojit specializované periferie pomocí smyčky, mimo jiné kompaktní tiskárnu ThinkJet a bateriově napájenou 3.5" disketovou jednotku HP 9114A. Na svou dobu šlo o elegantní řešení mobilní kanceláře. Externí mechanika však znamenala další přístroj, další akumulátor, kabely i dodatečné náklady. Právě absence vestavěné disketové mechaniky patřila k nejčastějším výhradám, přestože ROM a elektronický disk tento problém do jisté míry zmírňovaly.
Velkou atrakcí byl telefonní modem. Oproti třístovkabaudovému modemu původního HP 110 existoval pro Portable Plus modem s rychlostí 1 200 bitů za sekundu. Nebyl však osazen v každém exempláři. Část objednacích variant byla bez modemu a uživatel mohl využívat jen RS-232C s externím vybavením. Ve spojení s terminálovým programem, například Reflection, se počítač dokázal proměnit v mobilní pracovní stanici, ze které šlo přistupovat ke vzdálenému počítači nebo přenášet data. Před rozšířením mobilních sítí to znamenalo najít běžnou pevnou telefonní linku, připojit modem a pracovat prakticky odkudkoliv, kde byla dostupná.
Pracovat bylo možné také se systémem CP/M-86, pokud uživatel disponoval vhodným softwarem a konfigurací. Základním prostředím Portable Plus ale zůstává HP úprava MS-DOS 2.11 s vlastním spouštěcím a aplikačním rozhraním. Není přesné označovat CP/M-86 za standardní systém automaticky přítomný v ROM každého kusu. Podobně není vhodné odvozovat skutečnou IBM PC kompatibilitu pouze od procesoru 80C86. Procesor používá instrukční rodinu x86, zatímco některé porty, mapování paměti nebo grafické výstupy Portable Plus byly specifické pro HP. Programy vyžadující přímý přístup k hardwaru IBM PC proto nemusely fungovat bez úprav.
Tovární napájení řešil uzavřený olověný akumulátor tvořený třemi články s celkovým jmenovitým napětím 6 V a kapacitou přibližně 2,5 Ah. Připojená externí nabíječka doplňovala energii a počítač mohl podle technických a dobových údajů pracovat řadu hodin na baterii. Některé zprávy uvádějí až dvacet hodin podle konfigurace a způsobu používání. Původní akumulátory jsou dnes často mrtvé nebo zcela chybějí. Při renovaci se proto řeší náhrady či oddělené napájení, ovšem nikoliv prostou záměnou napětí bez zohlednění původního zapojení. Typický počítač vážil okolo čtyř kilogramů a měl rozměry přibližně 33 × 25,4 × 7,6 cm.
Hewlett-Packard u tohoto výrobku opravdu sázel na profesionální trh. V dobových reklamách se objevovali lidé cestující mezi kancelářemi nebo píšící dokumenty mimo běžné pracovní prostředí. HP zdůrazňovalo, že důležité programy jsou k dispozici ihned po zapnutí a že bateriový počítač lze vzít téměř kamkoliv. Přesto se nelze divit vysoké ceně. Základ 2 295 dolarů představoval velkou investici a za paměťové moduly, aplikace či externí jednotku se připlácelo. Pro firmy však mohla úspora času pracovníka znamenat větší hodnotu než cena stroje.
V srpnovém čísle Creative Computing z roku 1985 vyšel podrobný test Portable Plus. Recenzent John J. Anderson jej vnímal jako odpověď na slabiny prvního HP 110, zejména na malý displej a nedostatečnou modularitu. Současně upozorňoval, že přenášení dat, střídání zásuvek s ROM a některé funkce ještě nejsou dokonale pohodlné. Právě to dělá jeho hodnocení věrohodným. Počítač nebyl zázračný ve všech ohledech, ale nabízelo se v něm neobvykle mnoho pracovních možností v jednom skládacím stroji na baterii.
Portable Plus se prodával do roku 1989. Hewlett-Packard ukončení výroby spojoval s rostoucí konkurencí a výkonovými limity procesoru 80C86 na 5,33 MHz. Podpora a příslušenství pokračovaly i po skončení výroby.
English / Anglicky:
In 1985 Hewlett-Packard attempted to convince sales representatives, engineers and managers that a useful office did not have to remain on a desk. The HP Portable Plus, also called the HP 110 Plus, looked like a compact folding case with a keyboard and wide greenish LCD screen. In an age of heavy portable computers with CRT monitors, that was a remarkable proposition. The machine did not need a floppy disk to start, could run DOS directly from ROM, offered an electronic disk for files and, in certain configurations, communicated through a telephone line. Of course, portable computing in 1985 still meant carrying roughly four kilograms of electronics rather than a modern ultra-light laptop.
Its predecessor was the HP 110, introduced in May 1984. Hewlett-Packard also called that system The Portable, and Nomad appears as a nickname in historical sources. The original computer was well equipped, but its display offered only sixteen lines of eighty characters. Its ROM software selection was also fixed, making it difficult to choose alternative built-in applications. With an introductory price of $2,995 it was an expensive professional tool. HP responded quickly. The Portable Plus arrived the following year with twenty-five display lines, a new modular expansion architecture and a base price of $2,295. The $700 reduction was substantial in the mid-1980s.
Both machines were developed by Hewlett-Packard's personal portable-computer operation. HP already had decades of experience in calculators, programmable instruments and business computing. The Portable Plus was not intended mainly as a family games computer. It was a machine for people who needed word processing, spreadsheets and terminal communications when travelling. Reliability, a usable keyboard, low power consumption and the ability to resume work were central design goals. Performance, memory, battery capacity and overall weight had to be balanced against those practical requirements.
At the heart of the machine is a 16-bit CMOS 80C86 processor running at 5.33 MHz. The chip is often identified with Harris, which manufactured compatible versions of Intel's 8086 architecture. CMOS was particularly important for a battery-powered product because it allowed much lower power consumption than many earlier processor implementations. This is neither an eight-bit Z80 nor a later 80286. It belongs to the x86 instruction family, making it possible to adapt selected MS-DOS business applications. Contemporary reviewers praised the original HP 110 for bringing a surprisingly useful level of desktop-style performance to a travelling computer.
Memory capacities are a common source of confusion between the original HP 110 and the Portable Plus. The figure of 272 KB RAM belongs to the 1984 HP 110. Portable Plus models came in several distinct versions. The 45711A and B models contained 128 KB RAM, the C and D versions 256 KB and the E and F versions 512 KB. Versions A, C and E were supplied with a modem, whereas B, D and F did not include one. Optional expansion drawers could increase available memory further. The amount installed in an individual machine must therefore be determined from its model number and expansion hardware rather than the general Portable Plus name.
The base system contains 192 KB of ROM, a separate 16 KB video RAM and usually 8 KB of configuration EPROM. None of these values should be added indiscriminately to main program RAM. Firmware in non-volatile memory allowed the machine to start without a floppy disk and offer its operating environment almost immediately. Depending on configuration, a portion of available RAM could be allocated to an electronic disk, or E-Disc. That facility was vital for a portable machine lacking built-in magnetic storage. It was still a RAM-based medium that depended on retained power, however, and should not be confused with a modern non-volatile solid-state drive.
One of the biggest improvements was the introduction of Memory Drawers and Software Drawers. These removable internal expansions provided RAM and programs stored in ROM chips. HP supplied the 82982A software drawer and memory drawers including the 82981A with 128 KB RAM. Larger RAM configurations and specialist expansion hardware were available. One collection photograph shows opened drawer assemblies containing rows of ROM or memory devices, a fine illustration of how the machine could be configured. The modular concept had limits, however. The available sockets and physical space were finite, and not every collection of programs fitted into one drawer.
The original HP 110 came with Lotus 1-2-3, MemoMaker and terminal software included in its basic ROM installation. The Portable Plus changed that approach. Its standard software included MS-DOS 2.11, diagnostics and the Personal Applications Manager, usually known as PAM. Many major applications became separately sold ROM options. Depending on installed drawers and modules, owners could use Lotus 1-2-3, Microsoft Word, MemoMaker, Reflection, Card Manager, BASIC and other programs. It would be misleading to claim every Portable Plus left the factory with all these applications already installed. Modularity allowed customers to select the software they actually needed.
In August 1985, a Creative Computing reviewer documented a practical limitation of the removable ROM drawers. Switching from writing a document to transmitting it required physically exchanging modules because the necessary software ROMs would not fit into one drawer.
The display was among the Portable Plus's most noticeable improvements. It provided eighty characters across twenty-five rows, compared with just sixteen rows on the first HP 110. Its bitmap resolution was 480 by 200 pixels. The panel could be tilted to a comfortable viewing angle and folded over the keyboard for transport. It had no modern backlight, so readability depended on ambient lighting and viewing position. Nevertheless, twenty-five lines made an enormous difference for DOS applications and helped the machine resemble contemporary office PC displays. Creative Computing explicitly welcomed the extra lines and improved viewing angle.
The keyboard contains seventy-six keys according to the technical reference, including function keys and an embedded numeric keypad activated through special key combinations. It has appreciable travel rather than the thin action of many modern laptops. Function keys were useful for PAM and applications, while the numeric keypad functions benefited spreadsheet users. A travelling sales representative entering figures in Lotus 1-2-3 would immediately appreciate why this mattered. Hewlett-Packard had not simply attached a pocket-calculator keyboard to a computer. It had designed a practical mobile working environment.
For communications the computer offered an RS-232C serial interface and HP-IL, the Hewlett-Packard Interface Loop. HP-IL allowed specialised peripherals to be linked together, including the ThinkJet printer and the external HP 9114A battery-powered 3.5" floppy disk drive. This was an elegant approach to creating a modular mobile office. Yet the external floppy drive was another object to carry, with its own batteries, connecting cables and price. The lack of a built-in floppy drive remained one of the main practical criticisms, even though ROM programs and an electronic disk reduced the need for one.
A telephone modem was another attraction. The Portable Plus could be supplied with a direct-connect modem operating at 1,200 bits per second, a major improvement over the original HP 110's 300-baud modem. Crucially, it was optional and not every machine was equipped with it. Configurations without the internal modem could still use serial communications through external devices. When combined with appropriate terminal software, including products such as Reflection, the computer could exchange files or work with a remote host. Before mobile data networks, this meant finding a suitable wired telephone connection and logging in from a hotel, client office or remote workplace.
CP/M-86 could also be used in appropriate software configurations, but the standard Portable Plus platform was based on HP's MS-DOS 2.11 implementation and its ROM-based application manager. CP/M-86 was not an operating system automatically contained in every unit. Likewise, having an 80C86 CPU did not make the machine completely interchangeable with an IBM PC. Although the instruction set was compatible, certain memory arrangements, display functions and peripheral interfaces were specific to HP. DOS software that assumed direct access to standard IBM PC hardware could therefore require adaptation or fail to run.
Factory power came from a sealed lead-acid battery pack made of three cells, rated at 6 volts and approximately 2.5 amp-hours. An external charger replenished the pack. Under suitable conditions the machine could operate for many hours away from mains power, with historical sources suggesting as much as twenty hours for favourable configurations. Decades later the original batteries are commonly dead or missing. Collectors consequently have to restore the pack or devise suitable alternative power arrangements, taking account of the original circuitry and voltage requirements. Typical weight was around four kilograms, while the dimensions were approximately 33 by 25.4 by 7.6 centimetres.
Hewlett-Packard marketed the Portable Plus squarely to professionals. Advertisements showed people using computers on the move rather than at a dedicated desk. The promise was that important programs were immediately available, the battery could support real working sessions and a mobile user could communicate with a larger computer. The $2,295 base price was nevertheless a considerable investment, especially once optional RAM, application drawers or a floppy drive were added. Businesses might justify that cost through time saved by a mobile employee, but the Portable Plus was never meant to compete with the cheapest family home computers.
The August 1985 issue of Creative Computing carried a detailed evaluation by John J. Anderson. He saw the Portable Plus as a direct answer to the weaknesses of the first HP 110, especially the restricted display and lack of expandable applications. He also pointed out that communication tasks and changing drawers could still be inconvenient. That balance makes the review particularly valuable. The HP was not perfect, but it brought a remarkably broad range of professional features together in a foldable, battery-powered personal computer.
The Portable Plus remained on sale until 1989. Hewlett-Packard attributed its discontinuation to growing competition and the limitations of the 5.33 MHz 80C86 processor. Accessories and support continued after production ended.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Hewlett-Packard Portable Computer Division, USA / Hewlett-Packard Portable Computer Division, United States
Model: HP 110 Portable Plus
Rok / Year: 1985
Země / Country: USA / United States
Typ / Type: Šestnáctibitový profesionální bateriový přenosný osobní počítač s vestavěným LCD a rozšiřitelným ROM softwarem / 16-bit professional battery-powered portable personal computer with folding LCD and modular ROM software
CPU: Harris / Intel 80C86, šestnáctibitový CMOS procesor architektury x86 / Harris / Intel 80C86, 16-bit CMOS x86 CPU
Takt CPU / CPU clock: 5,33 MHz / 5.33 MHz
RAM: Portable Plus 45711A/B 128 KB, C/D 256 KB, E/F 512 KB RAM, volitelná expanze RAM v zásuvkách. Samostatně 16 KB obrazová RAM. Původní HP 110 z roku 1984 měl 272 KB / 45711A/B 128 KB, C/D 256 KB, E/F 512 KB working RAM with optional drawer expansion. Separate 16 KB video RAM. The original 1984 HP 110 had 272 KB
ROM: 192 KB systémové ROM, obvykle 8 KB konfigurační EPROM a volitelné softwarové ROM moduly v zásuvce HP 82982A / 192 KB system ROM, usually 8 KB configuration EPROM, optional application ROM modules in HP 82982A software drawer
Operační systém / Operating system: MS-DOS 2.11 a Personal Applications Manager v ROM, volitelné Lotus 1-2-3, Microsoft Word, BASIC, MemoMaker, Reflection, Card Manager a další moduly. CP/M-86 jen dle vhodné konfigurace / ROM-based MS-DOS 2.11 and Personal Applications Manager, optional Lotus 1-2-3, Microsoft Word, BASIC, MemoMaker, Reflection, Card Manager and others. CP/M-86 only in suitable configurations
Video / Graphics: Monochromatický sklopný LCD, 80 znaků × 25 řádků, bitmapová grafika 480 × 200 bodů, 16 KB video RAM, bez podsvícení / Hinged non-backlit monochrome LCD, 80 columns × 25 lines, 480 × 200 graphics, 16 KB video RAM
Zvuk / Sound: Vestavěný jednoduchý piezoelektrický reproduktor / Built-in basic piezoelectric speaker
Média / Storage: MS-DOS 2.11 v ROM, volitelný RAM E-Disc, externí HP 9114A 3.5" disketová jednotka připojovaná přes HP-IL. Bez interní mechaniky / ROM-resident MS-DOS 2.11, configurable RAM E-Disc, optional external HP-IL 9114A 3.5" disk drive, no internal floppy
Rozhraní / Interfaces: Hewlett-Packard Interface Loop HP-IL, sériový RS-232C, volitelný interní modem 1200 baudů podle varianty, rozšíření RAM a ROM zásuvkami / HP-IL, RS-232C serial, optional 1,200-baud built-in modem depending on model, removable RAM and software drawers
Napájení / Power: Původně uzavřený tříčlánkový olověný akumulátor 6 V / 2,5 Ah s externí nabíječkou. U mého kusu akumulátor chybí, funguje s provizorní 9V baterií a předřadnou diodou, nejde o tovární napájení / Original three-cell sealed lead-acid battery 6 V / 2.5 Ah with external charger. Missing in my machine, which operates with a temporary 9V battery and series diode, not factory power specification
Rozměry / Dimensions: Přibližně 330 × 254 × 76 mm, hmotnost okolo 4 kg podle výbavy / Approximately 330 × 254 × 76 mm, around 4 kg depending on configuration
Původní cena / Original price: Základní cena 2 295 USD při uvedení roku 1985, původní HP 110 stál 2 995 USD. Modem a software podle konfigurace za příplatek / Base price US$2,295 in 1985, original HP 110 US$2,995. Modem and many applications were optional
Náš exemplář / Our machine
Můj Hewlett-Packard HP 110 Portable Plus je funkční exemplář z roku 1985 se zachovalou skříní a klávesnicí. Původní olověný akumulátor chybí. Počítač provozuji provizorně z 9V baterie s diodou zapojenou v sérii.
Vyfotografoval jsem jej s rozloženým LCD a běžícím pracovním prostředím. V galerii jsou také otevřené zásuvné moduly s pamětmi ROM, zadní konektory, výrobní štítek a dva dobové propagační snímky HP.
My Hewlett-Packard HP 110 Portable Plus is a working example from 1985 with a well preserved case and keyboard. The original lead acid battery is missing. I temporarily power the machine from a 9 V battery with a diode connected in series.
I photographed the computer with its LCD open and the original working environment displayed. The gallery also includes opened plug in ROM modules, rear connectors, the identification label and two historical HP promotional images.
Zdroje / Sources
https://www.hpmuseum.net/display_item.php?hw=49
https://www.hpmuseum.net/exhibit.php?hwdoc=49
https://www.hpmuseum.net/display_item.php?hw=48
https://www.atarimagazines.com/creative/v11n8/44_HP_Portable_Plus_improve.php
https://uwaterloo.ca/computer-museum/transition-laptops
https://americanhistory.si.edu/collections/object/nmah_1396113
https://hpmuseum.net/exhibit.php?swc=11
https://github.com/BrettHallen/HP_Portable_Plus
Fotodokumentace / Photo documentation














