
Hitachi MB-6890 Basic Master Level 3

Země / Country:
Japonsko / Japan
Rok / Year:
1980
Česky / Czech:
Počítačů Hitachi není nikdy dost. 🙂 Tentokrát se zastavíme u roku 1980 a u pořádného kusu japonského železa, který si kvůli velikosti a tvaru skříně vysloužil pověst japonské obdoby Apple II. Hitachi MB-6890 BASIC Master Level 3, známý také pod přezdívkou Peach neboli Broskev, byl od předchozích modelů výrazným odklonem. Firma navázala na průkopnický MB-6880 z roku 1978 a zdokonalený MB-6881 Level 2 II z roku 1979, ale místo kosmetické modernizace vytvořila novou, mnohem rozšiřitelnější platformu. Poprvé ji představila 12. května 1980. Podle vlastní tiskové zprávy Hitachi se začala prodávat v září téhož roku, přestože některé dobové reklamy uváděly říjen a pozdější přehledy listopad. Cenovka 298 000 jenů dávala jasně najevo, že míří také do škol, kanceláří a technických provozů.
První dva BASIC Mastery používaly procesorovou rodinu Motorola 6800 a jejich silnou stránkou bylo především zpřístupnění programování širšímu publiku. Level 3 přešel na výkonnější architekturu Motorola 6809, v provedení Hitachi HD6809 pracujícím přibližně na 1 MHz. Získal 32 KB operační paměti a 24 KB ROM s monitorem a rozšířeným BASICem od Microsoftu, který Hitachi upravilo pro svůj hardware. Změna procesoru a vnitřního uspořádání znamenala také omezenou přímou kompatibilitu s předchozími Level 1 a Level 2. Nový počítač byl rodinným následovníkem, nikoli pouhým rozšířením jejich základní desky.
Opravdový skok nastal ve zobrazování. Zatímco MB-6880 a MB-6881 nabízely převážně monochromatickou znakovou grafiku, Level 3 pracoval s až osmi barvami a podle režimu nabízel rozlišení 80 × 100, 160 × 100, 320 × 200 nebo 640 × 200 obrazových bodů. V textu bylo možné používat 40 či 80 znaků na řádku, zpravidla ve 25 řádcích. Znaková sada zahrnovala latinku i japonské znaky. A právě zde získalo Hitachi důležité prvenství. Šlo o první japonský osobní počítač této třídy, který už v základní výbavě umožňoval zobrazovat hiraganu. Naproti tomu složitější kandži vyžadovalo přídavnou ROM kartu. Japonština používá kromě latinky také hiraganu, katakanu a kandži, proto tato zdánlivá drobnost znamenala podstatné zlepšení praktického využití počítače.
Dalším překvapením byla skříň. Velké ploché tělo s rozměrnou klávesnicí, odděleným numerickým blokem a širokou zadní částí připomíná spíš pracovní stanici než malý domácí mikropočítač. Na horní část se pohodlně postavil monitor a pod krytem zůstalo místo pro bohatou elektroniku i šest vnitřních rozšiřujících slotů. Pro ty existovaly disketové řadiče, paměťové karty, grafická či znaková rozšíření a také adaptéry s dalšími procesory. Ve standardní výbavě nechyběly konektory pro tiskárnu, RS-232C, magnetofon, monochromatický monitor, digitální RGB a světelné pero. Ovládání displeje umožňovalo změnu režimu a malý ovládací panel skrýval i další přepínače. Uživatelé si mohli pořídit externí disketovou jednotku, jinak se programy ukládaly na kazetu přibližně rychlostí 600 baudů.
Nabídka periferií odrážela novou ambici Hitachi: jeden počítač pro výuku, administrativu, programování a domácí experimenty. Vestavěný BASIC dovoloval práci s grafikou a se zvukovými upozorněními, volitelné světelné pero přidávalo na svoji dobu nezvyklý způsob ovládání. Z dnešního pohledu je zvlášť zajímavá podobnost s Apple II. Ta nespočívá v kompatibilitě softwaru ani ve stejném procesoru. Jde především o prostor pro rozšiřující karty, rozsáhlou základní desku a snahu dát uživateli otevřený a schopný systém. Level 3 byl navržen kolem Motorola 6809, zatímco Apple II používal rodinu 6502.
Význam tohoto modelu oficiálně potvrdila mnohem později samotná japonská státní instituce. Dne 1. září 2015 oznámila společnost Hitachi, že Národní muzeum přírody a vědy zařadilo BASIC Master Level 3 MB-6890 mezi Important Historical Materials for Science and Technology, tedy významné historické materiály vědy a techniky, často označované jako Future Technology Heritage. Muzeum ocenilo zejména podporu japonského písma, vyspělý barevný obraz, rozšiřitelnost a přínos počítače při rozvoji osobních počítačů pro běžnou i podnikovou práci. V září 2015 byl také krátce veřejně vystaven v tokijské budově muzea. Je přitom důležité rozlišovat toto ocenění od uznání původního MB-6880 z roku 1978, který v roce 2013 získal status Information Processing Technology Heritage od odborné společnosti IPSJ. Do historie se tak zapsaly hned dvě rozdílné generace BASIC Masterů.
English / Anglicky:
There can never be too many Hitachi computers. 🙂 My next stop is 1980 and a substantial piece of Japanese hardware sometimes described as a Japanese counterpart to the Apple II. The Hitachi MB-6890 BASIC Master Level 3, also known by the nickname Peach, represented a considerable departure from its predecessors. Hitachi built on the pioneering MB-6880 of 1978 and the improved MB-6881 Level 2 II of 1979, but instead of making cosmetic changes the company created a new and much more expandable platform. It was announced on 12 May 1980. According to Hitachi's own later press release, sales began that September, although some period advertisements mentioned October and later catalogues sometimes give November. With an introductory price of ¥298,000, it was clearly intended for education, office work and serious technical applications as well as home users.
The earliest BASIC Masters were based on the Motorola 6800 processor family, with the principal aim of making computer programming accessible to a wider audience. Level 3 moved to the more capable Motorola 6809 architecture, here implemented as the Hitachi HD6809 at approximately 1 MHz. It provided 32 KB of standard RAM and 24 KB ROM containing a system monitor and an extended BASIC developed by Microsoft and adapted for the machine. The different processor and internal architecture meant that the new computer was not simply a fully compatible upgrade of the Level 1 or Level 2. It belonged to the same product family but was a substantially different platform.
Graphics represented a dramatic improvement. Where the MB-6880 and MB-6881 were largely confined to monochrome character graphics, the Level 3 supported as many as eight colours and screen modes including 80 × 100, 160 × 100, 320 × 200 and 640 × 200 pixels. Text could use 40 or 80 columns, normally with 25 lines. The character set was equally important. Hitachi brought standard hiragana display to a Japanese personal computer of this class for the first time. Kanji, with its much larger range of Chinese-derived characters, required an optional ROM expansion board and was not provided as a complete built-in capability. As written Japanese uses hiragana, katakana and kanji together, better native character handling made the system more useful for local-language work.
The housing was another distinctive feature. The broad, deep enclosure combined a full keyboard, separate numeric pad and a large rear section on which a monitor could stand. Beneath the lid there was room for an extensive motherboard and six internal expansion slots. Disk controllers, memory boards, character-generation enhancements and additional processor cards could be fitted. Standard external connections included a printer, RS-232C, cassette recorder, monochrome monitor, digital RGB and a light pen interface. The user could change display modes with dedicated controls, while a smaller control panel accommodated further switches. Floppy drives were available as external accessories, otherwise programs could be saved on cassette at approximately 600 baud.
That generous expansion capacity was a statement of Hitachi's ambitions. The company wanted one machine suitable for learning, administration, programming and experiments with colour graphics. The built-in BASIC provided access to the machine's visual facilities and simple sound signals, while the optional light pen offered an unusually direct way of interacting with the screen. The often-made comparison with the Apple II is understandable, but it is not a claim of software compatibility or identical architecture. Both designs emphasised expansion slots, substantial motherboards and a degree of hardware openness. Hitachi chose the Motorola 6809 family, whereas the Apple II relied on the 6502.
The historical importance of this machine was formally recognised much later. On 1 September 2015 Hitachi announced that Japan's National Museum of Nature and Science had registered the BASIC Master Level 3 MB-6890 among the Important Historical Materials for Science and Technology, also known as Future Technology Heritage. The museum cited Japanese-language support, advanced colour graphics, rich expansion options and the model's contribution to the wider adoption of personal computers in business and everyday use. An example was placed on public display in the museum's Tokyo building during September 2015. This distinction must not be confused with the separate Information Processing Technology Heritage designation awarded to the original 1978 MB-6880 by the Information Processing Society of Japan in 2013. Two different generations of Hitachi BASIC Master therefore earned two different forms of historical recognition.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Hitachi, Ltd., Japonsko / Hitachi, Ltd., Japan
Model: MB-6890 Basic Master Level 3
Rok / Year: 1980
Země / Country: Japonsko / Japan
Typ / Type: Rozšiřitelný japonský osmibitový osobní počítač BASIC Master Level 3, barevná grafika / Expandable Japanese eight-bit BASIC Master Level 3 personal computer with colour graphics
CPU: Hitachi HD6809P, osmibitový mikroprocesor kompatibilní s Motorola 6809 / Hitachi HD6809P, Motorola 6809-compatible eight-bit microprocessor
Takt CPU / CPU clock: Přibližně 1 MHz / Approximately 1 MHz
RAM: Standardně 32 KB RAM, rozšíření interními deskami až k přibližně 60 KB volného adresového prostoru / 32 KB standard RAM, expandable with internal boards to approximately 60 KB addressable space depending on configuration
ROM: 24 KB ROM se systémovým monitorem a Microsoft Level 3 Extended BASIC, volitelná ROM pro kandži / 24 KB ROM with system monitor and Microsoft Level 3 Extended BASIC, optional kanji ROM
Operační systém / Operating system: Systémový monitor a Hitachi BASIC Master Level 3 Extended BASIC od Microsoftu v ROM, možnost strojového a assemblerového programování / System monitor and Microsoft-based Hitachi BASIC Master Level 3 Extended BASIC in ROM, machine-code and assembler programming possible
Video / Graphics: Text 40 × 25 nebo 80 × 25 znaků, grafika 80 × 100, 160 × 100, 320 × 200 a 640 × 200, až 8 barev, hiragana standardně, kandži s rozšiřující kartou / 40 × 25 or 80 × 25 text, 80 × 100, 160 × 100, 320 × 200 and 640 × 200 graphics, up to 8 colours, built-in hiragana, optional kanji board
Zvuk / Sound: Vestavěný reproduktor s jednoduchými softwarově řízenými tóny a regulací hlasitosti / Built-in speaker with simple software-controlled tones and volume adjustment
Média / Storage: Kazetový magnetofon přibližně 600 baudů, volitelné externí disketové jednotky / Cassette recorder at approximately 600 baud, optional external floppy disk drives
Rozhraní / Interfaces: 6 interních rozšiřujících slotů, RS-232C, paralelní tiskárna, kazetový magnetofon, světelné pero, monochromatické video, digitální RGB, volitelné diskové a procesorové karty / 6 internal expansion slots, RS-232C, parallel printer, cassette, light pen, monochrome video, digital RGB, optional disk and processor cards
Napájení / Power: Vestavěný síťový zdroj pro japonskou síť 100 V AC / Built-in mains power supply for Japanese 100 V AC
Původní cena / Original price: Japonsko, září 1980, 298 000 jenů / Japan, September 1980, ¥298,000 at launch
Náš exemplář / Our machine
Můj Hitachi MB-6890 Level 3 je opravdu rozměrný počítač. Naměřil jsem přibližně 43 cm na šířku, 53 cm do hloubky a hmotnost kolem osmi kilogramů. Připomíná mi Apple II, zejména po otevření skříně se šesti modrými rozšiřujícími sloty, ale jde o zcela vlastní konstrukci Hitachi.
Při fotografování jsem vyzkoušel i monitor od svého Apple IIe. Na snímcích je zelený obraz, grafika a spuštěný BOMBER MAN. Další fotografie ukazují vnitřní elektroniku, procesor Hitachi HD6809P, konektory a japonský štítek.
Ve sbírce mám také jeho nástupce MB-6892 Mark 5 z roku 1983 a oba jsem vyfotografoval vedle sebe. Mohu tak porovnat původní klávesnici a 32 KB RAM MZ-6890 s přepracovaným Mark 5 s 64 KB, novými grafickými funkcemi a odlišnými video výstupy. 🙂
S pořízením tohoto japonského počítače mi výrazně pomohl Shinya Terasaki, můj přítel z Tokia. Zprostředkoval jeho nákup v Japonsku a postaral se o zaslání do České republiky.
My Hitachi MB-6890 Level 3 is a substantial computer. I measured approximately 43 cm across, 53 cm deep and around eight kilograms in weight. It reminds me of the Apple II, particularly when the case is opened to reveal six blue expansion slots, but it is entirely Hitachi's own design.
For the photographs I also tried the monitor from my Apple IIe. The pictures show green display output, graphics and BOMBER MAN running. Other views document the internal electronics, Hitachi HD6809P processor, connectors and Japanese factory label.
I also own its 1983 successor, the MB-6892 Mark 5, and photographed the two together. The comparison shows the redesigned keyboard, increased RAM and changes in graphics and video connections. 🙂
My friend Shinya Terasaki from Tokyo helped me acquire this Japanese computer. He arranged its purchase in Japan and took care of shipping it to the Czech Republic.
Zdroje / Sources
https://www.hitachi.co.jp/New/cnews/month/2015/09/0901.pdf
https://museum.ipsj.or.jp/en/computer/personal/0006.html
https://akiba-pc.watch.impress.co.jp/docs/column/retrohard/1602811.html
https://pc.watch.impress.co.jp/docs/topic/feature/1668831.html
https://www.hitachihyoron.com/jp/pdf/1982/04/1982_04_09.pdf
https://www.retropctraditioner.net/devicelist.html
https://www.1000bit.it/support/manuali/manuali.asp?id=58
https://www.immaginaria.eu/personalgame/?p=2865
https://sts.kahaku.go.jp/sts/result.php?c=&city=&id=&org=&p=475&pref=&word=&y1=&y2=
Fotodokumentace / Photo documentation

















