
Robotron EC 1834

Země / Country:
NDR / East Germany (GDR)
Rok / Year:
1988
Česky / Czech:
Udělali soudruzi z NDR chybu? V případě Robotronu EC 1834 se dá odpovědět, že technicky rozhodně nešlo o žádný nepovedený experiment. Zatímco mnohé starší východoněmecké počítače používaly vlastní, se západními počítači obtížně slučitelné systémy, tento profesionální stroj si dal za cíl něco podstatně ambicióznějšího: vstoupit do světa IBM PC. V roce 1988 vypadal jako seriózní kancelářský počítač s oddělenou klávesnicí, monitorem a robustní skříní, do které se vešly disketové jednotky i pevný disk. V kancelářích podniků, ústavů a státních institucí v NDR i dalších zemích RVHP představoval skutečný pracovní nástroj pro texty, databáze, ekonomické výpočty a technické aplikace.
Projekt vznikal od roku 1986 v rámci rozsáhlého kombinátu VEB Robotron. Důležitou roli měla vývojová pracoviště Robotron-Elektronik Dresden v tehdejším Karl-Marx-Stadtu, dnešním Chemnitzu, a spolupracující továrny VEB Buchungsmaschinenwerk Karl-Marx-Stadt a VEB Robotron-Büromaschinenwerk „Ernst Thälmann“ Sömmerda. Oba posledně jmenované závody se také podílely na sériové výrobě. Ta se rozběhla v roce 1988 a skončila v období politických a hospodářských změn roku 1990. Dochovaný odborný text dvou bývalých pracovníků vývoje Robotronu uvádí za období přibližně 34 000 vyrobených kusů. To je na takto složitý kancelářský počítač ve východním bloku úctyhodný počet, přestože domácí i exportní nabídku ovlivňovaly chronické nedostatky některých součástek.
Na konstrukci EC 1834 bylo patrné, že se výrobce poučil z mezinárodního úspěchu IBM PC. Starší řady Robotron A 7100 a A 7150 sice nabízely vlastní profesionální řešení, ale softwarová kompatibilita s IBM byla stále důležitější. Nový EC 1834 proto používal systémovou architekturu podobnou třídě PC/XT a měl spouštět programy určené pro prostředí DOS. Počítač dostal navíc uznání za průmyslový design, když byl na jarním lipském veletrhu roku 1988 oceněn v rámci přehlídky Gutes Design DDR. Jeho hranatá, strohá podoba tedy nebyla pouhým výsledkem nedostatku fantazie. Měla evokovat pracovní techniku, kterou bylo možné servisovat a rozšiřovat v rámci podnikového prostředí.
Typickým procesorem byl šestnáctibitový sovětský K1810VM86, rusky К1810ВМ86, kompatibilní s Intelem 8086. Zatímco původní IBM PC a PC/XT obvykle používaly procesor 8088 s osmibitovou vnější sběrnicí, Robotron pracoval s architekturou 8086. Standardní takt činil přesněji 4,9152 MHz, často zaokrouhlovaných na 4,91 MHz. Pro náročnější numerické úkoly byl na desce připraven také prostor pro matematický koprocesor řady 8087, případně jeho kompatibilní obdobu. Základní systémová deska standardně nabízela 256 KB operační paměti. Další RAM zajišťovala paměťová karta a pracovní konfigurace se běžně rozšiřovaly na 640 KB. Tato hranice představovala maximum běžné konvenční paměti dostupné pro řadu programů DOS.
Jednou z nejzajímavějších konstrukčních odlišností byly rozšiřující konektory. Skříň poskytovala až osm pozic pro karty, jenže typické původní provedení používalo třířadé nepřímé konektory podle normy DIN 41612. Jejich elektrické rozhraní se blížilo sběrnici PC/XT, avšak běžnou západní ISA kartu do nich nebylo možné jednoduše zasunout. Není proto přesné označovat celý počítač za mechanicky stoprocentně kompatibilní s IBM PC. Existovaly však také úpravy a další varianty s jedním či dvěma skutečnými ISA sloty. Pozdější vývojový model EC 1834.01 neboli EC 1834.M tuto kompatibilitu dále rozšiřoval. Samotné rozšiřující karty zajišťovaly řadiče disket a MFM pevného disku, rozhraní tiskárny, sériovou komunikaci i specifické grafické funkce.
Disková výbava se lišila podle objednané sestavy. V některých počátečních počítačích byly čtyři pětačtvrtpalcové mechaniky, jinde jedna nebo dvě mechaniky v kombinaci s pevným diskem. Běžná dvoustranná jednotka umožňovala práci s disketami o kapacitě 720 KB při osmdesáti stopách na stranu, tedy s neobvyklým formátem pro uživatele západního XT, kteří často znali hlavně 360KB diskety. U větších sestav pracoval také pevný disk Winchester s rozhraním MFM, například kolem 20 MB, přičemž existovaly i další kapacity. V tehdejší kanceláři to znamenalo podstatně rychlejší práci s databázemi, účetnictvím a dokumenty než neustálé výměny disket.
Grafika EC 1834 je kapitola sama pro sebe. Robotron vyvíjel zejména monochromatický textový adaptér MON a barevný grafický adaptér COL, v jehož konstrukci se uplatnil řadič U82720 kompatibilní s NEC µPD7220. Označení COL ale neznamená, že vždy musel být připojen barevný monitor. Naopak s ním pracoval také původní zelený monochromatický monitor Robotron K 7229.25. Barevná karta podporovala standardnější režim kompatibilní s CGA, například 320 × 200 se čtyřmi barvami, ale také vlastní vysoké rozlišení až 640 × 480 bodů. V barevné konfiguraci bylo možné zobrazit až šestnáct barev vybraných z palety 4 096 odstínů. K 7229.25 samozřejmě zobrazoval místo barev odstíny zelené. Důležité je, že CGA kompatibilita vznikala mimo jiné pomocí emulace a nebyla na úrovni všech hardwarových registrů absolutní.
Původním operačním systémem byl DCP, Disk Control Program, ve verzích 3.20 a 3.30, funkčně blízký MS-DOSu. Robotron nabízel také MUTOS1834, operační systém unixového typu, a pro určité úlohy připadala v úvahu i kompatibilní softwarová prostředí CP/M-86 nebo MS-DOS. Uživatelé mohli pracovat s textovými editory, tabulkami a databázovými aplikacemi, tiskárnami Robotron a podle rozšíření také s komunikační technikou. Cena ovšem jasně ukazuje, že nešlo o levnou domácí hračku. Průmyslové muzeum v Chemnitzu uvádí pro rok 1988 cenu kompletního počítače 59 589 marek NDR, pochopitelně závislou na sestavě. Z pohledu tehdejších nákladů šlo o velmi nákladnou investici.
English / Anglicky:
Did the engineers of East Germany get something wrong with the Robotron EC 1834? Not when judged as an attempt to build a serious professional personal computer within the industrial and economic conditions of the German Democratic Republic. While many earlier Eastern Bloc machines followed software and hardware designs quite unlike those used in the West, the EC 1834 set out to join the expanding world of IBM PC compatible computing. Presented as a substantial desktop machine with a separate keyboard, monitor and room for floppy drives and a hard disk, it was designed to handle the real work of offices, state institutions and industrial enterprises. Word processing, spreadsheets, databases, administration and technical calculations were its natural territory, rather than inexpensive home entertainment.
Development began in 1986 within the extensive VEB Robotron industrial organisation. The Dresden electronics development structure, particularly its engineering group in Karl-Marx-Stadt, now Chemnitz, worked closely with VEB Buchungsmaschinenwerk Karl-Marx-Stadt and VEB Robotron-Büromaschinenwerk 'Ernst Thälmann' in Sömmerda. The latter two factories manufactured production machines. Series production began in 1988, and the programme came to an end amid the profound political and economic changes of 1990. A detailed historical study written by former Robotron development engineers estimates that approximately 34,000 EC 1834 computers were produced. That was an impressive industrial achievement for a relatively sophisticated professional computer, especially in an environment where supplies of processors, monitors and hard disks could be unpredictable.
The EC 1834 was a conscious response to IBM's international success. Earlier Robotron professional systems, including the A 7100 and A 7150, offered advanced capabilities but did not provide the same straightforward IBM PC software environment. Their successor therefore adopted an architecture substantially compatible with the PC/XT class and capable of running DOS software. It was not, however, a component-by-component replica of the American machine. At the 1988 Leipzig spring fair, the new computer received recognition in the East German Gutes Design programme. Its austere industrial appearance reflected a product aimed at institutions that expected machines to be installed, maintained and expanded by technical staff.
The typical processor was the Soviet K1810VM86, written К1810ВМ86 in Cyrillic, a sixteen-bit device compatible with the Intel 8086. This differs from the Intel 8088 used in the original IBM PC and PC/XT, whose external data bus was only eight bits wide. The EC 1834 normally ran at 4.9152 MHz, often rounded to 4.91 MHz in contemporary descriptions. A mathematical coprocessor socket could accommodate an 8087-class chip, including compatible alternatives available to Eastern Bloc manufacturers. The standard motherboard carried 256 KB of RAM, while memory expansion cards brought common working configurations to 640 KB, the familiar conventional-memory limit of DOS applications. Some technical sources discuss additional physical memory configurations, but the practical DOS machine was generally set up with this conventional memory size.
The expansion system illustrates both the sophistication and the limitations of Robotron's approach. There were up to eight expansion positions, but most standard EC 1834 machines used three-row indirect DIN-style board connectors rather than the edge connectors found on Western ISA cards. The system bus was related electrically to the PC/XT design, yet a normal ISA card could not simply be plugged into an ordinary Robotron slot. A handful of configurations incorporated one or two genuine ISA connectors, and the later EC 1834.01 or EC 1834.M development took this approach further. Expansion cards in the original architecture handled floppy and hard disk controllers, serial communication, printing interfaces, memory and specialist graphics. This made the computer flexible in professional applications, although adding Western peripherals could be much more complicated than on an ordinary IBM compatible desktop.
Disk configurations varied substantially. Some early units contained up to four 5.25" floppy drives, while other systems combined one or two floppy drives with an MFM hard disk. The double-sided 80-track floppy format commonly used by Robotron could store 720 KB per disk, a detail that distinguishes it from the 360 KB format familiar to many Western XT owners. Hard disks often offered about 20 MB, although higher capacities and different drive makers appeared in documented configurations. For the offices that used such systems, a hard disk made databases and administrative tasks considerably more practical, reducing constant diskette swapping and providing room for larger sets of files.
Graphics technology was another particularly interesting difference. The range included a MON monochrome text adapter and the COL graphics adapter, which used a U82720 display controller related to the NEC µPD7220. Although COL stood for colour, it could also drive an original Robotron K 7229.25 green monochrome monitor, which displayed the corresponding picture in shades of green. CGA compatibility was provided through the firmware and an emulation mechanism, allowing many established DOS programs to work, but not guaranteeing complete register-level compatibility with every graphics program. The card also provided proprietary high-resolution graphics up to 640 × 480 pixels. With a suitable colour monitor, sixteen simultaneous colours could be selected from a palette of 4,096. The graphics capability must therefore be distinguished from the actual colours visible on a monochrome display.
For software, Robotron offered DCP, or Disk Control Program, particularly versions 3.20 and 3.30. It provided an environment closely related to DOS, while the optional MUTOS1834 offered Unix-like facilities. Appropriate configurations could also use MS-DOS and other compatible operating environments such as CP/M-86. Applications included office text editors, spreadsheets and database programs as well as specialist technical and communications software. Contemporary buyers, however, needed substantial institutional budgets. The Chemnitz Museum of Industry documents a price of 59,589 East German marks for a 1988 EC 1834 configuration. This was emphatically a professional investment, rather than the kind of inexpensive family home computer sold in shops to young programmers.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: VEB Kombinat Robotron, vývoj Robotron-Elektronik Dresden a Karl-Marx-Stadt, výroba v Karl-Marx-Stadtu a Sömmerdě, NDR / VEB Kombinat Robotron, development at Dresden and Karl-Marx-Stadt, production in Karl-Marx-Stadt and Sömmerda, East Germany
Model: EC 1834
Rok / Year: 1988
Země / Country: NDR / East Germany (GDR)
Typ / Type: Profesionální 16bitový počítač kompatibilní s IBM PC/XT / 16 bit IBM PC/XT compatible professional computer
CPU: Můj exemplář: Siemens SAB 8086 a matematický koprocesor Intel 8087, většinou se osazoval sovětský K1810WM86 / My example: Siemens SAB 8086 and Intel 8087 mathematical coprocessor, most production systems used Soviet K1810WM86
Takt CPU / CPU clock: 4,9152 MHz (přibližně 4,91 MHz) / 4.9152 MHz (approximately 4.91 MHz)
RAM: Můj exemplář: 640 KB, původní standardní deska 256 KB a rozšíření paměťovými kartami / My example: 640 KB, standard motherboard 256 KB plus memory expansion cards
ROM: Systémové ROM s BIOSem kompatibilním s IBM PC, dobový konfigurační firmware / System ROM with IBM PC compatible BIOS and original configuration firmware
Operační systém / Operating system: Můj exemplář MS-DOS 5.0, původně DCP 3.20 nebo 3.30, alternativně MUTOS1834 a kompatibilní CP/M-86 / My example MS-DOS 5.0, originally DCP 3.20 or 3.30, optional MUTOS1834 and compatible CP/M-86
Video / Graphics: Volitelné grafické adaptéry Robotron MON/COL, řadič U82720, emulace CGA 320 × 200, proprietární grafika až 640 × 480 a až 16 barev z palety 4 096 u barevného monitoru, můj monitor K 7229.25 je zelený monochromatický / Optional Robotron MON/COL adapters, U82720 controller, CGA emulation 320 × 200, proprietary graphics up to 640 × 480 and up to 16 of 4096 colours with a colour display, my K 7229.25 is a green monochrome monitor
Zvuk / Sound: Základní zvuk kompatibilní s PC speaker, bez moderní zvukové karty / Basic PC speaker compatible audio, no modern sound card
Média / Storage: Můj exemplář: dvě 5.25" oboustranné disketové mechaniky po 720 KB a originální 20MB pevný disk Winchester (MFM) / My example: two double-sided 5.25" 720 KB floppy drives and original 20 MB Winchester MFM hard disk
Rozhraní / Interfaces: Až osm pozic pro rozšiřující karty s původními třířadými konektory DIN, elektricky příbuznými sběrnici XT, běžné ISA mechanicky nepasují, sériové V.24, tiskárna Centronics a další dle adaptérů / Up to eight card positions with proprietary three-row DIN connectors electrically related to XT but mechanically incompatible with ordinary ISA, V.24 serial, Centronics printer and other interfaces depending on cards
Napájení / Power: Vestavěný síťový zdroj / Internal mains power supply
Původní cena / Original price: Pro rok 1988 je doložena cena kompletní sestavy 59 589 marek NDR, lišila se podle výbavy / A complete 1988 configuration was priced at 59,589 East German marks, depending on equipment
Náš exemplář / Our machine
Můj Robotron EC 1834 je dochovaný v původním provedení, bez jakýchkoliv dodatečných úprav. Právě to je pro mě na tomto exempláři důležité. Zatímco mnoho vyrobených kusů mělo sovětský procesor K1810VM86, v mém počítači pracuje originální Siemens SAB 8086. Osazen je také matematický koprocesor Intel 8087, který je zachycený na fotografiích. Počítač má celkem 640 KB RAM, dvojici 5.25" disketových mechanik s kapacitou 720 KB každé a pevný disk Winchester o velikosti 20 MB. Používám na něm MS-DOS 5.0. K sestavě patří originální zelený monochromatický monitor Robotron K 7229.25, jehož typ se používal s grafickým adaptérem COL. Žádný XT-IDE ani jinou moderní náhradu jsem do tohoto stroje neinstaloval. Je takový, jaký byl vyroben. A přesně tak ho chci ve sbírce zachovat.
My Robotron EC 1834 has been preserved in its original configuration, without any later modifications. This is an important part of its appeal to me. Many production machines used the Soviet K1810VM86 processor, but my own computer is equipped with an original Siemens SAB 8086. It also has an Intel 8087 mathematical coprocessor, visible in the photographs. My machine contains 640 KB of RAM, two 5.25" floppy disk drives with a capacity of 720 KB each, and a 20 MB Winchester hard disk. I run MS-DOS 5.0 on this example. It is accompanied by an original Robotron K 7229.25 green monochrome monitor, a type designed for use with the COL graphics adapter. Unlike some other machines in my collection, I have not installed an XT-IDE card or any modern storage replacement here. The system remains in the form in which it was manufactured, and that is how I intend to preserve it.
Zdroje / Sources
https://www.robotrontechnik.de/html/computer/ec1834.htm
https://www.eser-ddr.de/PC-ErzeugnislinieEC1834EC1835_000.htm
https://www.robotrontechnik.de/html/zubehoer/bildschirme.htm
https://www.robotrontechnik.de/html/komponenten/ec1834pla.htm
https://www.industriemuseum-chemnitz.de/en/object-of-the-month-archive-detail/computer
https://www.ec1834.de/personalcomputer/doc/Personalcomputer_EC1834.pdf
https://navia.informatik.uni-rostock.de/node/38
Fotodokumentace / Photo documentation















