top of page

Robotron Z1013 + Robotron Erika 3004

Robotron Z1013.16 (1987) propojený s psacím strojem Erika S3004 jako tiskárnou a klávesnicí, originální membránová i domácí mechanická klávesnice / Z1013.16 and Erika S3004 as printer and keyboard
←
→

Země / Country:

NDR / East Germany (GDR)

Rok / Year:

1987

Česky / Czech:

Robotron Z1013 je jedním z nejpozoruhodnějších domácích osmibitových počítačů Německé demokratické republiky. Vyráběl jej VEB Robotron-Elektronik Riesa jako MRB Z1013, tedy Mikrorechnerbausatz neboli stavebnici mikropočítače. Na rozdíl od typických domácích počítačů západní Evropy nedostal kupující elegantní hotovou skříň s pohodlnou klávesnicí. Základem byla kompletně osazená, otestovaná deska, jednoduchá plochá klávesnice a rozsáhlá dokumentace. Napájecí transformátor, televizor, kazetový magnetofon a vhodné pouzdro bylo třeba obstarat zvlášť. Přesto se z tohoto spartánského zařízení stala důležitá součást východoněmecké amatérské počítačové kultury.

Vývoj probíhal od roku 1984 a první verze se objevila na trhu v listopadu 1985. Robotron chtěl nabídnout cenově dostupný počítač, který zvládnou používat a rozšiřovat technicky zdatní zájemci. V tehdejším hospodářství NDR byl nedostatek některých polovodičů a řada výrobních možností se musela přizpůsobovat dostupnému materiálu. Raný Z1013.01 používal také součástky s méně přesně garantovanými parametry, označované jako Anfalltypen. Nižší takt procesoru 1 MHz pomáhal udržet požadavky na rychlost těchto součástek v přijatelných mezích. Šlo o dobře promyšlený kompromis, nikoliv o úmyslné zjednodušení počítače jen pro začátečníky.

Distribuce měla vlastní východoněmecké kouzlo. Zájemce zaslal pohlednici nebo písemnou objednávku do specializované prodejny Robotron v Erfurtu a čekal, někdy šest až dvanáct měsíců. Po obdržení výzvy si osobně vyzvedl balení s připravenou deskou, fóliovou klávesnicí, připojovacím kabelem, drobným materiálem a podrobným návodem. Základní Z1013.01 stál kolem 650 marek NDR. Pozdější Z1013.16 se v roce 1987 prodával přibližně za 965 marek. Ani tento dražší model ovšem neměl vestavěný síťový zdroj či tovární skříň. Právě proto dnes najdeme Z1013 ve velmi rozdílných domácích krabicích, plastových boxech nebo otevřených konstrukcích.

Označení modelu skutečně rozhoduje o technice. Z1013.01 z roku 1985 měl procesor U880 na 1 MHz a 16 KB dynamické RAM. Průmyslově zaměřený Z1013.12 používal 1 KB statické uživatelské RAM a 2MHz takt. V roce 1987 následoval Z1013.16 se 16 KB DRAM, 2MHz procesorem a novějšími běžně tříděnými součástkami. Roku 1988 nabídku rozšířil Z1013.64 se 64 KB RAM. Všechny varianty vycházely z velmi podobné desky, lišily se však osazením a některými úpravami zapojení. Často opakované tvrzení, že první domácí Z1013 měl jen 1 KB operační paměti, tak zaměňuje verzi .01 s průmyslovou .12.

Srdcem systému je U880, východoněmecká interpretace procesoru Zilog Z80 vyráběná podnikem Mikroelektronik Erfurt. Má osmibitovou datovou sběrnici a adresuje 64 KB prostoru, v němž je rozdělená operační paměť, videopaměť a systémová ROM. U modelu Z1013.16 pracuje přibližně na 2 MHz. Základní operační software nepředstavuje diskový operační systém, ale malý monitor uložený v ROM. Rané varianty používaly Monitor 2.02 o velikosti 2 KB, novější Z1013.16 a .64 monitor A.2 se 4KB ROM. Program umožňoval prohlížet a upravovat paměť, spouštět strojový kód a přenášet data mezi počítačem a magnetofonem.

BASIC nebyl automatickou součástí každé původní ROM. Uživatel si mohl z kazety načíst malý Tiny BASIC nebo rozsáhlejší KC-BASIC. Objevily se také implementace FORTHu, různé systémové monitory a programy vyvíjené samotnými majiteli. Bohatá uživatelská scéna vznikla také kolem alternativního Brosig-Monitoru, který rozšiřoval možnosti práce s klávesnicí a externími periferiemi. Protože některé počítače Robotron sdílely procesor U880 a obdobné technické prostředí, bylo možné mezi nimi přenášet části zdrojových programů a softwarových postupů. Nešlo však o automatickou binární kompatibilitu všech počítačů Z9001, KC85/1 a KC87, jejichž systémové prostředí a rozložení paměti se lišily.

Zobrazení je skutečně minimalistické. Samostatná 1KB obrazová RAM uchovává mřížku 32 sloupců a 32 řádků, tedy 1024 znaků. Znaky vytváří 2KB generátor znaků s písmeny, číslicemi, symboly a jednoduchými blokovými grafickými prvky. Základní stroj nemá plnohodnotnou bitmapovou grafiku, barvy ani hardwarové sprity. Obraz je černobílý a původně se zobrazoval na obyčejném televizoru přes vysokofrekvenční modulátor pro třetí televizní kanál. Na desce lze získat také obrazový signál BAS pro kompozitní připojení, což často přinese podstatně ostřejší výsledek než ladění starého RF modulátoru.

Mezi nejméně milované, ale nejlépe zapamatovatelné prvky Z1013 patří jeho původní zelená fóliová klávesnice. Tvoří ji matice čtyř řad po osmi tlačítkách, tedy pouhých 32 pozic. Ploché kontakty jsou obtížné na přesné psaní, klávesy jsou navíc uspořádány způsobem, který vyžaduje zvyk. Pro delší programování nebo práci s textem byla taková klávesnice vyloženě nepohodlná. Není divu, že uživatelé brzy připojovali vlastní mechanické klávesnice nebo elektronické psací stroje. U pozdějších systémových monitorů se počítalo také s podporou rozšířené alfanumerické klávesnice o 58 klávesách, pokud byla příslušně připojena a nastavena.

Rozšíření dovolovalo systémové rozhraní kompatibilní se sběrnicí K1520 a vstupně-výstupní obvod U855 PIO. Neznamenalo to, že lze bez dalšího zasunout každou kartu z jiného stroje Robotron. Pomocí vhodného nosiče modulů, příslušného napájení a adaptéru však bylo možné přidávat paměť, další PIO, sériové rozhraní V.24, ROM moduly, RAM disk nebo disketový řadič. Pro větší sestavy existoval nosič Z1013.50 a samostatný napájecí modul. Základní stavebnici pro jednoduchý provoz stačil transformátor 12 V střídavých při přibližně 1 A. Stabilizovaná napětí pro elektroniku se vytvářela přímo na desce.

Časopisy Practic, Funkamateur a amatérská technická literatura byly pro majitele Z1013 téměř stejně důležité jako samotný počítač. Publikovaly schémata, opravy, rozšíření paměti a konstrukce periferií. V roce 1992 byl například ve Funkamateur popsán způsob připojení disketové mechaniky Commodore 1541-II. Uživatelé stavěli také elektronické RAM disky o kapacitách stovek kilobajtů a přidávali pokročilejší grafiku. Právě jednoduchá, na součástkách přístupná konstrukce vybízela k experimentům. Základní deska se tím proměňovala v opravdovou školu elektroniky.

K nejzajímavějším periferiím patřila elektronická psací mašina Erika electronic S3004. Ve VEB Optima Büromaschinenwerk Erfurt se sériově vyráběla od roku 1987. Používala výměnné typové kolečko, nazývané daisy wheel nebo kopretina, obvykle se 100 znaky. Zvládala zhruba deset úderů za sekundu, šířku tisku 254 mm, dvě základní rozteče znaků a opravu posledních dvaceti znaků. Byla to skutečná kancelářská psací mašina s vlastním mechanickým tiskem. Dobově stála přibližně 2400 až 2500 marek NDR, tedy více než dvojnásobek ceny samotného Z1013.16.

Elektronické ovládání Eriky S3004 však dovolovalo využít ji také jako počítačovou tiskárnu, a v některých zapojeních dokonce jako vstupní klávesnici. Psací stroj nepřijímal úplně stejně data jako běžná tiskárna s jednoduchým paralelním ASCII rozhraním. Byl třeba správný sériový přenos a převod znakových kódů na hodnoty odpovídající typovému kolečku a řídicím funkcím. Existovala komerční rozhraní IF 3000 a IF 6000 pro různé počítače. Pro Z1013 se však nadšenci vydali cestou přímého propojení přes PIO. Konkrétní řešení bylo zveřejněno ve Funkamateur 5/1989 a další zapojení později podrobně popsala komunita Robotrontechnik.

Aby bylo možné tisknout delší texty, vznikaly programy využívající tiskové rutiny monitoru i specializované textové editory. V souvislosti s Erikou je známý MicroWORD 1.5 S3004, pro jehož provoz je důležité správné vyhodnocení připravenosti tiskárny READY. Pokud počítač posílá další znaky dřív, než je mechanika připravena, tisk nemusí fungovat spolehlivě. Zapojení signálů proto zahrnuje nejen datové vodiče, ale i zpětnou informaci od psacího stroje. V tehdejším prostředí se tak z kancelářské Eriky stala skutečná periferie domácího počítače.

Do konce výroby, přibližně kolem roku 1990, bylo podle historických údajů vyrobeno a prodáno zhruba 25 000 stavebnic Robotron Z1013.

English / Anglicky:

The Robotron Z1013 is one of the most distinctive home eight-bit computers produced in the German Democratic Republic. Manufactured by VEB Robotron-Elektronik Riesa, it was officially called the MRB Z1013, short for Mikrorechnerbausatz, meaning a microcomputer construction kit. Unlike a typical Western European home computer, the buyer did not receive an elegant enclosed machine with a comfortable keyboard. The basic package contained a fully assembled and tested circuit board, a simple flat keyboard and extensive technical documentation. A power transformer, television, cassette recorder and suitable enclosure all had to be obtained separately. Despite these limitations, the Z1013 became an important part of East German computing culture.

Development began in 1984 and the first version appeared in November 1985. Robotron wanted to offer an affordable system that technically inclined enthusiasts could operate, understand and expand. Semiconductor shortages in the East German economy had a direct effect on construction. Early Z1013.01 computers used components with less tightly guaranteed characteristics, known locally as Anfalltypen. Running the processor at 1 MHz rather than a higher speed helped reduce the timing demands placed on those parts. This was an intentional engineering compromise arising from local production conditions, not simply an attempt to build the least capable possible computer.

Distribution followed a particularly East German procedure. Customers placed a written order, often on a postcard, with the specialist Robotron shop in Erfurt and then waited, sometimes for six to twelve months. When notified that their unit was ready they collected an assembled circuit board, foil keyboard, connecting cable, small assembly parts and detailed instructions. The original Z1013.01 cost about 650 East German marks. The later Z1013.16 was listed at approximately 965 marks in 1987. Even the more expensive version contained no ready-made cabinet or built-in mains transformer. This is why surviving Z1013 computers appear in an extraordinary range of privately constructed metal and plastic cases.

The exact version designation matters technically. The 1985 Z1013.01 combined a U880 CPU at 1 MHz with 16 KB of dynamic RAM. An industrially intended model, the Z1013.12, used 1 KB of static user RAM and ran at 2 MHz. The 1987 Z1013.16 provided 16 KB DRAM, a 2 MHz processor and better specified components. The 1988 Z1013.64 increased main RAM to 64 KB. All four variants used very similar printed circuit boards, but their fitted parts and certain configuration details differed. The frequently repeated claim that the very first domestic Z1013 had only one kilobyte of RAM confuses the home-oriented .01 with the industrial .12.

The computer's CPU is the U880, an East German implementation of the Zilog Z80 produced by Mikroelektronik Erfurt. It has an eight-bit data bus and a 64 KB address space divided between working memory, video memory and system ROM. In the Z1013.16 the processor runs at approximately 2 MHz. Its fundamental operating environment is not a disk operating system but a small monitor permanently stored in ROM. Early versions used the 2 KB Monitor 2.02, while the Z1013.16 and .64 included the later Monitor A.2 in a 4 KB ROM. The monitor lets users inspect and modify memory, execute machine-code programs and transfer data to and from cassette tape.

BASIC was not necessarily present in the original machine's ROM. Users could load the compact Tiny BASIC or larger KC-BASIC from cassette tape, and optional ROM modules could also supply programming tools. FORTH implementations, alternative operating monitors and many user-written utilities appeared. The Brosig Monitor became particularly important, adding more convenient facilities for external keyboards and peripheral software. Although several Robotron models shared the U880 processor and some related technical conventions, this did not make the Z1013 automatically binary compatible with the Z9001, KC85/1 or KC87. Their firmware routines and memory organisation were different.

The display hardware is exceptionally simple. One kilobyte of dedicated video RAM holds a grid of 32 columns by 32 rows, or 1,024 character positions. A 2 KB character generator produces letters, digits, symbols and simple block graphics. The basic machine has no ordinary full bitmap screen, colour graphics or hardware sprites. Its monochrome image was originally intended for a conventional television through a radio-frequency modulator on VHF channel three. A baseband composite video signal, known as BAS in East German documentation, can also be taken from the hardware. This often gives a much cleaner picture than passing the signal through the old RF modulator and television tuner.

One of the Z1013's most memorable features is its original green foil keyboard. It is a four-by-eight matrix with just 32 touch positions. The flat contacts are awkward for accurate typing and the key arrangement takes considerable practice. It is very poorly suited to entering lengthy BASIC programs or editing text. Not surprisingly, many owners quickly attached home-built mechanical keyboards or adapted existing office machinery. The later system monitor also allowed support for an extended 58-key alphanumeric keyboard when the appropriate wiring and configuration were provided.

Expandability came through a system connector compatible with aspects of the East German K1520 bus and through the U855 programmable parallel input/output controller. This did not mean that every K1520 card from any Robotron computer could be plugged directly into the bare board. A suitable expansion backplane, sufficient power and sometimes additional adaptation were needed. Users added memory, further parallel interfaces, V.24 serial communication, ROM modules, RAM disks and floppy controllers. A factory accessory, the Z1013.50 expansion carrier, provided module connections, while a separate power module supported more demanding configurations. The basic computer itself required an external transformer delivering approximately 12 V AC at 1 A. Its necessary regulated DC voltages were generated on the motherboard.

Periodicals such as Practic and Funkamateur were as important to many owners as the hardware itself. They published circuit diagrams, improvements, software listings and practical expansion projects. In 1992 Funkamateur even described a way to operate a Commodore 1541-II disk drive with the Z1013. Enthusiasts constructed electronic RAM disks holding hundreds of kilobytes, developed more elaborate display interfaces and connected devices far beyond the original specification. The board's accessible, discrete design encouraged constant experimentation and became an effective introduction to practical digital electronics.

One of the most interesting possible peripherals was the Erika electronic S3004 typewriter. The machine entered series production in 1987 at VEB Optima Büromaschinenwerk Erfurt. It used an interchangeable daisy wheel, typically carrying one hundred printable characters. It could type roughly ten characters per second across a 254 mm writing width, with two principal character pitches and correction facilities for the previous twenty characters. This was a complete electronic office typewriter with a substantial printing mechanism. Prices were approximately 2,400 to 2,500 East German marks, more than twice the purchase price of the Z1013.16 computer.

The electronic control system of the Erika S3004 allowed it to serve as a computer printer and, with suitable wiring and software, as an input keyboard. Unlike a simple ASCII parallel printer, the typewriter required the correct serial communication scheme and translation of computer character codes into the daisy wheel positions and control functions it understood. Commercial IF 3000 and IF 6000 interface boxes were available for certain computers, but Z1013 hobbyists also developed direct connections through the U855 PIO. One such project appeared in the May 1989 issue of Funkamateur, and further implementations have since been preserved in the Robotrontechnik community.

Longer documents could be produced with printer drivers, ROM monitor routines and specialised text-editing applications. MicroWORD 1.5 S3004 is an example of software adapted to the Erika. Reliable printing required more than a transmit wire. The computer also needed feedback from the typewriter's READY signal so that it would not send the next character before the mechanism could receive it. Appropriate interface circuits therefore dealt with data transmission and the printer's busy or ready state. Once the connection was working, an office typewriter became a remarkably capable hardcopy output device for a minimal single-board computer.

Historical figures indicate that approximately 25,000 Robotron Z1013 kits were manufactured and sold before production ended around 1990.

Technické údaje / Specifications

Výrobce / Manufacturer: VEB Robotron-Elektronik Riesa, NDR. Erika S3004: VEB Optima Büromaschinenwerk Erfurt / VEB Robotron-Elektronik Riesa, GDR. Erika S3004: VEB Optima Büromaschinenwerk Erfurt

Model: Z1013

Rok / Year: 1987

Země / Country: NDR / East Germany (GDR)

Typ / Type: Osmibitový jednodeskový stavebnicový mikropočítač spojený s elektronickým psacím strojem a vlastními klávesnicemi / Eight-bit single-board hobby microcomputer connected to electronic typewriter and custom keyboards

CPU: Východoněmecký U880, osmibitový Z80 kompatibilní procesor / East German U880, eight-bit Z80-compatible processor

Takt CPU / CPU clock: 2 MHz (Z1013.16), starší Z1013.01 1 MHz / 2 MHz (Z1013.16), earlier Z1013.01 at 1 MHz

RAM: 16 KB dynamické RAM u Z1013.16 a 1 KB samostatné video SRAM. Varianta .01 16 KB DRAM, .12 1 KB SRAM, .64 64 KB DRAM / 16 KB DRAM in Z1013.16 with additional 1 KB video SRAM. Version .01 16 KB DRAM, .12 1 KB SRAM, .64 64 KB DRAM

ROM: 4 KB systémového monitoru A.2 a 2 KB znakového generátoru u Z1013.16. Starší 2KB Monitor 2.02 / 4 KB Monitor A.2 and 2 KB character generator in Z1013.16. Earlier versions used 2 KB Monitor 2.02

Operační systém / Operating system: Monitor A.2 v ROM, volitelný Tiny BASIC, KC-BASIC, FORTH a Brosig Monitor. Na mé sestavě textový editor MicroWORD 1.5 S3004 / ROM Monitor A.2, optional Tiny BASIC, KC-BASIC, FORTH and Brosig Monitor. My machine uses MicroWORD 1.5 S3004

Video / Graphics: Černobílý text 32 × 32 znaků, 1 KB obrazové paměti, 2KB znaková ROM, původně VHF kanál 3 a BAS kompozitní obraz. Moje sestava má přímý BAS výstup přes kondenzátor / Monochrome 32 × 32 text, 1 KB screen RAM, 2 KB character ROM, VHF channel 3 and baseband BAS composite. My machine uses capacitor-coupled BAS output

Zvuk / Sound: Bez hudebního syntetizéru v základní sestavě. Zvuk případně pomocí amatérských rozšíření / No dedicated music synthesiser as standard, optional hobby extensions

Média / Storage: Audiokazeta, volitelné ROM moduly a amatérská disketová či RAM disková rozšíření. Erika S3004 poskytuje mechanický tisk, nikoli ukládání dat / Audio cassette, optional ROM and hobby disk or RAM-disk extensions. Erika S3004 provides hardcopy, not data storage

Rozhraní / Interfaces: K1520 kompatibilní rozšiřující sběrnice, U855 PIO, kazetové rozhraní, VHF/BAS video, 4×8 fóliová klávesnice. Můj kus: ADuM1201 pro Erika S3004, externí klávesnice a PS/2 adaptér / K1520-compatible expansion, U855 PIO, cassette, VHF/BAS video and 4-by-8 foil keyboard. My machine: ADuM1201 Erika interface and external keyboards

Napájení / Power: Z1013 základní sestava externí transformátor 12 V AC / 1 A se stabilizací na desce, Erika S3004 vlastní síťové napájení 220 V AC 50 Hz / Z1013 external transformer 12 V AC at 1 A with onboard regulation, Erika S3004 separate 220 V AC 50 Hz mains

Rozměry / Dimensions: Základní deska Z1013 přibližně 215 × 230 mm, vlastní skříň podle sestavy. Erika S3004 psací šířka 254 mm / Z1013 PCB approximately 215 × 230 mm, case varies. Erika S3004 writing width 254 mm

Původní cena / Original price: Z1013.16 přibližně 965 marek NDR (1987), Erika S3004 přibližně 2400 až 2500 marek NDR / Z1013.16 approximately 965 East German marks (1987), Erika S3004 approximately 2400 to 2500 East German marks

Náš exemplář / Our machine

Česky / Czech:

Můj Robotron Z1013.16 i elektronická psací mašina Robotron Erika S3004 pocházejí z roku 1987. Počítač mám v zelené skříni s odnímatelným horním krytem. Na fotografiích je vidět otevřená elektronika, původní zelená fóliová klávesnice, moje vlastní mechanická klávesnice i Erika, která po připojení skutečně tiskne na papír. Počítač pracuje na 2 MHz a celá sestava je zároveň malou výstavou různých způsobů, jak se v NDR řešil nedostatek pohodlných počítačových periferií.

Nejdřív jsem chtěl zvládnout připojení původní elektronické psací mašiny. Erika S3004 je výborný typový tiskový stroj s daisy wheel mechanikou. Není to ovšem běžná sériová tiskárna, a tak se její spojení se Z1013 proměnilo v dlouhé studium německých schémat, konektorů K1520, 26pinového rozhraní Eriky a programů pro přenos dat. Vyzkoušel jsem dobové zapojení s optočleny MB104 a po mnoho večerů hledal, proč nefunguje spolehlivě. Nakonec jsem sáhl po moderních digitálních izolátorech ADuM1201 z LaskaKitu a celé propojení předělal.

Pro směr z počítače do tiskárny používám zapojení Z1013 A4 → Erika A11. Signál připravenosti Eriky vedu přes A12 na vstup Z1013 B4 a doplnil jsem odpor 4,7 kΩ do logické jedničky. Druhý izolovaný datový směr vede z klávesnice Eriky B13 → Z1013 A2. Tento směr lze zapnout samostatným přepínačem PRINT/KEYBOARD, aby se psaní a tisk navzájem neovlivňovaly. Dvojice modulů ADuM1201 poskytuje potřebné galvanické oddělení datových cest. Se správným signálem READY začal fungovat také textový editor MicroWORD 1.5 S3004. Po týdnech testování konečně Erika píše i tiskne a výsledek jsem zachytil také na videu.

Původní zelenou plochou klávesnici jsem chtěl zachovat jako autentické příslušenství, ale pro skutečné psaní mi nestačila. Koupil jsem sadu malých tlačítek, na 3D tiskárně vyrobil podstavec a postavil vlastní klikací klávesnici s maticí čtyř řad a osmi sloupců. Neměl jsem správný pinout konektoru, takže jsem s multimetrem proměřoval vodiče, několikrát změnil jejich pořadí a znovu hledal chyby v zapojení. Nakonec vznikla pohodlnější 32klávesová náhrada, která opravdu funguje. Fotografie ukazují jednotlivé fáze její výroby, od 3D tištěného podstavce po kompletní sestavu s původní fóliovou klávesnicí.

Později jsem při hledání dokumentace objevil také vzácný adaptér Z1013 na klávesnici PS/2 nabízený na Kleinanzeigen. Přes redukci DIN-5 na PS/2 jsem k němu připojil klávesnici Commodore s konektorem AT DIN-5. Mám tak pro jeden Robotron hned několik způsobů zadávání textu: původní fóliovou klávesnici, svoji klikací 4 × 8, elektronickou Eriku a samostatnou klávesnici připojenou přes adaptér. Kdybych na tohle řešení přišel dřív, možná bych vlastní klávesnici ani nestavěl, ale přišel bych o velmi zajímavou zkušenost.

Protože obraz z původního RF modulátoru nebyl pěkný, vyvedl jsem přímo z počítače kompozitní signál BAS přes oddělovací kondenzátor. Zobrazení se výrazně zaostřilo a na fotografiích jsou znaky i jednoduchá grafika dobře čitelné. Do sestavy jsem navíc doplnil červenou indikační LED, abych bezpečně poznal, že je počítač zapnutý. Původní Z1013 nemá vlastní pohodlný vypínač. Po připojení napájení je také potřeba stisknout velké červené tlačítko RESET, které však po zavření mého horního krytu není dostupné. Proto ještě plánuju vyvést resetovací ovládání na vhodnější místo. Právě tyto drobné konstrukční změny jsou důvodem, proč mě renovace Robotronů tolik baví.

Nahoře na této stránce najdete odkaz na moje amatérské video na YouTube, které jsem natočil mobilním telefonem jako ukázku funkčnosti tohoto počítače.

English / Anglicky:

My Robotron Z1013.16 and Robotron Erika S3004 electronic typewriter both date from 1987. The computer is installed in a green enclosure with a removable top cover. The photographs show its exposed electronics, the original green foil keyboard, my home-built mechanical keyboard and the Erika, which now really prints on paper when connected. The computer runs at 2 MHz and the whole installation demonstrates several different solutions to the shortage of convenient computer peripherals in East Germany.

I first concentrated on connecting the original electronic typewriter. The Erika S3004 is an excellent daisy-wheel printing machine, but it is not an ordinary serial printer. Linking it to the Z1013 became a lengthy exercise in studying German circuit diagrams, the K1520 connector arrangement, the Erika's 26-pin interface and the software needed for communication. I spent many evenings trying a period interface based on MB104 optocouplers and tracing why it would not operate reliably. In the end I replaced that approach with modern ADuM1201 digital isolation modules bought from LaskaKit.

The computer-to-printer data path connects Z1013 A4 → Erika A11. I take the Erika's ready indication from A12 to Z1013 B4 and added a 4.7 kΩ pull-up resistor. The second isolated data path connects the typewriter keyboard output B13 → Z1013 A2. A separate PRINT/KEYBOARD switch enables that direction when required, preventing keyboard input and printing from interfering with each other. The two ADuM1201 modules provide galvanic isolation of the data paths. Once the READY signal was properly handled, the MicroWORD 1.5 S3004 text editor also began printing correctly. After weeks of experiments the Erika finally worked as both printer and keyboard. The result is recorded in my video.

I wanted to keep the original green foil keyboard as an authentic accessory, but found it hopeless for comfortable typing. I ordered a set of small mechanical buttons, made a support with a 3D printer and constructed my own clicking keyboard with a matrix of four rows by eight columns. I did not have the correct connector pinout. Working with a multimeter, I checked the wiring, rearranged the conductors several times and repeatedly traced connection faults. The result was a more practical thirty-two-key replacement that works properly. The photographs document stages of its construction, from the 3D-printed support to the finished keypad shown with the original foil keyboard.

Later, while searching for technical documentation, I found a rare Z1013-to-PS/2 keyboard adapter advertised on Kleinanzeigen. Using a DIN-5 to PS/2 adapter, I connected a Commodore keyboard with an AT DIN-5 plug. I can therefore operate this one Robotron using several completely different input arrangements: the original foil keyboard, my home-built four-by-eight keypad, the Erika electronic typewriter and an external keyboard through the adapter. Had I found that adapter earlier, I might not have built my own keypad. On the other hand, I would have missed a great deal of enjoyable experimentation.

Because the image from the original RF modulator was poor, I brought the baseband BAS composite video signal directly out of the computer through a coupling capacitor. The characters became much sharper and the simple graphics are now clear in the photographs. I also added a red power indicator LED so I can tell at a glance whether the computer is running. The original Z1013 does not provide a conveniently accessible mains switch. After applying power I also have to press the large red RESET button. Unfortunately that switch is inaccessible when the top of my enclosure is closed, so a more convenient external reset control is still on my list of improvements. Such practical modifications are an important part of why I enjoy preserving Robotron computers.

At the top of this page, you can find a link to my amateur YouTube video, filmed on a mobile phone to demonstrate the computer in operation.

Zdroje / Sources

https://www.sax.de/~zander/z1013/z13_hw.html

https://hc-ddr.hucki.net/wiki/doku.php/z1013

https://www.sax.de/~zander/z1013/dok/z13_bda.pdf

https://www.robotrontechnik.de/html/computer/kc_riesa.htm

https://www.robotrontechnik.de/html/forum/thwb/showtopic.php?threadid=10204

https://erika-electronic.de/13,0,vergleichsuebersicht,index,0.html

https://www.mpm-kc85.de/html/Drucker.htm

https://en.wikipedia.org/wiki/Robotron_Z1013

https://icplan.de/seite48/

https://waste.informatik.hu-berlin.de/Diplom/robotron/diplom/rechner/z1013/z1013.html

Fotodokumentace / Photo documentation

 

Robotron Z1013.16 a Erika S3004 jako klávesnice a tiskárna / Robotron Z1013.16 and Erika S3004 as keyboard and printer
Robotron Z1013.16, Erika a další externí klávesnice při provozu / Robotron Z1013.16 with Erika and additional keyboards operating
Z1013.16 otevřený na stole, monitor PILOT a psací stroj Erika / Opened Z1013.16 on table with PILOT monitor and Erika typewriter
Robotron Z1013.16 se zavřeným zeleným krytem a externími kabely / Robotron Z1013.16 with closed green cover and external leads
Vnitřní uspořádání Robotron Z1013 s napájecími vodiči / Robotron Z1013 internal layout with power wiring
Otevřená Erika electronic S3004 s typovým kolečkem / Opened Erika electronic S3004 showing daisy-wheel mechanism
Detail hlavní desky Robotron Z1013.16 a červeného RESET tlačítka / Detail of Robotron Z1013.16 motherboard and red RESET button
Detail zhotovované matice klávesnice Z1013 4 × 8 / Z1013 four-by-eight keyboard matrix under construction
Pracovní sestava Robotron Z1013 při ladění propojení s Erikou S3004 / Robotron Z1013 workbench during Erika S3004 interface development
Robotron Z1013 a Erika S3004, obraz programu PILOT / Robotron Z1013 and Erika S3004 with PILOT software on screen
Robotron Z1013 a Erika S3004, pohled na několik druhů klávesnic / Robotron Z1013 and Erika S3004 with several keyboard types
Otevřená skříň Robotron Z1013.16 s deskou a kabeláží / Opened Robotron Z1013.16 enclosure showing PCB and wiring
Červená LED a rozhraní Robotron Z1013 v otevřeném pouzdře / Red power LED and Robotron Z1013 interfaces in opened case
Robotron Z1013, původní fóliová a vlastnoruční tlačítková klávesnice / Robotron Z1013, original foil and custom pushbutton keyboards
Robotron Z1013, Erika a alternativní klávesnice na výstavním stole / Robotron Z1013, Erika and alternative keyboards on exhibition table
Vlastní klávesnice Robotron Z1013 s 32 tlačítky v 3D tištěném rámu / Custom Robotron Z1013 thirty-two-button keypad in 3D-printed frame
Původní zelená fóliová klávesnice Z1013 a domácí mechanická klávesnice / Original green Z1013 foil keyboard and home-built mechanical keypad
bottom of page