
Sanyo PHC-25

Země / Country:
Japonsko / Japan
Rok / Year:
1982
Česky / Czech:
Sanyo PHC-25 je jedním z těch počítačů, u kterých se může sběratel zapotit už při samotném hledání. Jde o osmibitový domácí počítač z roku 1982, který se v Japonsku objevil krátce před nástupem standardu MSX. Sanyo v té době vyvíjelo vlastní rodinu domácích strojů a PHC-25 byl jejím nejlépe vybaveným členem. Do Evropy se dostal přibližně od roku 1983, zvláště do Francie, kde se objevoval také ve školních a výukových projektech. Ve své době nebyl příliš rozšířený a dnes je mimo Japonsko a několik evropských zemí velmi obtížné ho sehnat. O to zajímavější je, že tento nenápadný počítač má vlastní software, originální grafické možnosti a pozoruhodné příbuzné z japonského světa vzdělávacích počítačů.
Historie výrobce přitom začíná dávno před počítači. Toshio Iue, bývalý zaměstnanec společnosti Matsushita a švagr jejího zakladatele Konosuke Matsushity, začal roku 1947 vyrábět dynamo svítilny pro jízdní kola v zapůjčené továrně. Tehdy vznikly základy společnosti Sanyo Electric Works. Firma Sanyo Electric Co., Ltd. byla formálně založena roku 1950. Společnost se postupně proslavila spotřební elektronikou a domácími spotřebiči, například japonským plastovým radiopřijímačem z roku 1952 a ranými automatickými pračkami. Název Sanyo znamená „tři oceány“ a měl vyjadřovat ambici prodávat výrobky přes Tichý, Atlantský a Indický oceán do celého světa. O několik desetiletí později se mezi tyto výrobky zařadily také počítače.
V létě roku 1982 představilo Sanyo tři domácí modely PHC-10, PHC-20 a PHC-25, kde zkratka PHC znamenala Personal Home Computer. PHC-10 byl velmi jednoduchý bateriový učební počítač s jednořádkovým LCD, PHC-20 dostal přibližně 4 kB RAM a monochromatický obrazový výstup a PHC-25 nabídl konečně opravdový barevný domácí počítač. Zatímco v Japonsku patřil do širokého a velmi konkurenčního trhu domácích osmibitů, v Evropě se snažil oslovit zájemce, kteří už znali Sinclair ZX Spectrum či Commodore VIC-20. Francouzská varianta měla RGB výstup použitelný s televizory vybavenými konektorem Péritel, vedle běžného kompozitního video výstupu. Připojením vhodných zobrazovačů tak mohl PHC-25 ukazovat stejný obraz na dvou monitorech současně.
Uvnitř pracuje procesor NEC D780C, kompatibilní se Zilog Z80A, na frekvenci 4 MHz. K dispozici je 16 kB hlavní RAM, dalších 6 kB samostatné obrazové paměti VRAM a 24 kB ROM s interpretem Sanyo BASIC, u evropských modelů často ve verzi 1.3. Klávesnice má 65 kláves včetně čtyř funkčních a čtyř kurzorových. Programování zajišťuje vlastní dialekt BASICu, takže na rozdíl od pozdějších počítačů Sanyo se nejedná o model standardu MSX. V době, kdy se výrobci snažili uplatnit vlastní systémy a vlastní programové knihovny, představoval PHC-25 další z mnoha navzájem odlišných cest.
Obraz vytváří čip z rodiny Motorola MC6847 a charakteristická grafika patří k nejzajímavějším vlastnostem počítače. K dispozici jsou textová uspořádání 16 × 16 a 32 × 16 znaků, barevná semigrafika 64 × 48 a grafické režimy 128 × 192 ve čtyřech barvách nebo 256 × 192 ve dvou barvách. Právě u nejjemnějšího režimu se občas chybně objevuje údaj čtyř barev, ale jde o dvoubarevný režim, což odpovídá dokumentaci k MC6847. Na rozdíl od mnoha jiných domácích osmibitů neměl základní PHC-25 vestavěný plnohodnotný hudební čip. Kdo chtěl programovat vícehlasou hudbu nebo připojovat herní ovladače, mohl si pořídit externí rozšíření PSG-01 se zvukovým generátorem typu AY-3-8910. Magnetofonový konektor umožňoval ukládat a načítat programy rychlostí kolem 1200 baudů. Dále byly k dispozici port tiskárny kompatibilní s Centronics, obrazové výstupy a rozšiřující sběrnice.
Velkou zvláštností Sanyo BASICu jsou příkazy SSAVE a SLOAD. Nejde o obyčejné nahrávání BASICového programu: dvojice příkazů ukládá obrazová data z videopaměti na magnetofonovou pásku a následně je umí vrátit na obrazovku. Ve francouzské uživatelské příručce je například uvedena podoba příkazu SLOAD"TOTO". Nahraný soubor musí ovšem odpovídat obrazovému formátu počítače. Náhodně zkopírovaný obrázek z moderního PC nelze bez převodu jen tak poslat do kazetového vstupu. Je ale možné převést fotografii do požadované dvoubarevné grafiky, zpracovat její obrazová data a vytvořit odpovídající zvukový signál. To otevírá zajímavé možnosti, jak na původní obrazovce zobrazovat motivy, které při výrobě počítače ještě vůbec neexistovaly.
PHC-25 má navíc blízké příbuzné, které připomínají, jak se tehdy technika přizpůsobovala specializovaným zákazníkům. Japonští výrobci využili velmi podobný základ například pro výukový počítač SEIKO MAP-1010, známý také jako Map-sensei, a pro mimořádně neobvyklý výukový systém Hino Electronics CEFUCOM-21. U těchto zařízení se liší konstrukce, připojené periferie, kapacita paměti a firmware, takže výraz „kompatibilní“ neznamená, že na všech bez úprav funguje úplně každý program. Společná architektura je však dostatečně blízká, aby se těmito stroji společně zabývali sběratelé, vývojáři emulátorů i badatelé zkoumající jejich ROM.
English / Anglicky:
The Sanyo PHC-25 is one of those computers that can give a collector a serious challenge before it even reaches the workbench. Introduced in Japan in 1982, it was an eight-bit home computer from the period immediately before the MSX standard appeared. Sanyo was developing its own family of machines, and the PHC-25 was the most capable of the range. It reached European markets around 1983, notably France, where it was also used in educational activities. The machine was never especially common, and finding an example today outside Japan and a handful of European countries can be difficult. Yet this modest-looking computer has its own software, unusual graphics facilities and fascinating relatives in the Japanese educational computer market.
Sanyo's history began long before the computer age. Toshio Iue, a former Matsushita employee and brother-in-law of its founder Konosuke Matsushita, started making bicycle dynamo lamps in a borrowed factory in 1947. That was the beginning of Sanyo Electric Works. Sanyo Electric Co., Ltd. was formally established in 1950. The business grew into a major producer of consumer electronics and household appliances, including an early Japanese plastic-cased radio in 1952 and pioneering automatic washing machines. The Japanese name Sanyo means 'three oceans', symbolising the ambition to sell products across the Pacific, Atlantic and Indian Oceans. Decades later, home computers became another part of that international business.
In the summer of 1982 Sanyo introduced the PHC-10, PHC-20 and PHC-25, with PHC standing for Personal Home Computer. The PHC-10 was a simple battery-powered learning machine with a one-line LCD, the PHC-20 offered approximately 4 KB of RAM and monochrome video output, while the PHC-25 was a proper colour home computer. In Japan it entered a busy market crowded with incompatible eight-bit designs. In Europe it competed for attention with products such as the Sinclair ZX Spectrum and Commodore VIC-20. The French version provided an RGB connector suitable for televisions equipped with a Péritel interface, alongside a composite video output. With suitable displays, the PHC-25 could therefore present the same image on two monitors at once.
At its heart is a 4 MHz NEC D780C processor compatible with the Zilog Z80A. The computer has 16 KB of main RAM, a separate 6 KB of video RAM and 24 KB of ROM containing Sanyo BASIC, commonly version 1.3 on European machines. The keyboard has 65 keys, including four function keys and four cursor keys. Its own BASIC dialect was intended for the Sanyo architecture, meaning that this is not an MSX computer, despite the better-known Sanyo MSX products that appeared later. It is an example of the early home computer market, when manufacturers routinely introduced their own independently developed platforms.
Video is generated by a member of the Motorola MC6847 graphics family. Text can be displayed in 16 × 16 or 32 × 16 layouts, while graphics include 64 × 48 colour semigraphics, a 128 × 192 four-colour mode and a 256 × 192 two-colour mode. The last of these is sometimes incorrectly described as a four-colour mode, but its full resolution is limited to two colours, as expected from the MC6847 architecture. Unlike many other home computers, the basic PHC-25 did not include a full music synthesiser. An optional PSG-01 expansion added a sound generator of the AY-3-8910 family, together with joystick connections. Programs could be stored on cassette tape at approximately 1200 baud, and the machine provided a Centronics-compatible printer interface, video outputs and an expansion connector.
A particularly attractive feature of Sanyo BASIC is its SSAVE and SLOAD commands. These are not ordinary BASIC program loading instructions. Instead, they save the contents of the video screen to cassette and later restore the screen image from the recorded data. The French user's manual even gives an example in the form SLOAD"TOTO". The recorded data must match the computer's display format: it is not possible simply to send an arbitrary modern image file into the cassette socket. Nevertheless, with suitable conversion to the required two-colour image representation and the correct audio encoding, a modern computer can produce a cassette-compatible signal carrying a new picture. That makes it possible to display entirely contemporary scenes on an original 1982 home computer.
The PHC-25 also has some remarkable relatives. Related hardware was used by Japanese manufacturers in educational systems including the SEIKO MAP-1010, sometimes known as Map-sensei, and the exceptionally rare Hino Electronics CEFUCOM-21. Their cases, peripheral equipment, firmware and memory arrangements differ, so compatibility does not mean that every program can be exchanged between the machines without modification. Their common architecture, however, is close enough to make them a shared subject of interest for collectors, emulator authors and researchers studying the original ROM firmware.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Sanyo Electric Co., Ltd., Japonsko / Sanyo Electric Co., Ltd., Japan
Model: Sanyo PHC-25 (1982, evropské provedení z Francie / European-market example from France)
Rok / Year: 1982
Země / Country: Japonsko / Japan
Typ / Type: Osmibitový domácí počítač Sanyo PHC z období před MSX / Eight-bit Sanyo PHC family home computer from the pre-MSX era
CPU: NEC D780C, instrukčně kompatibilní se Zilog Z80A / NEC D780C, Zilog Z80A compatible
Takt CPU / CPU clock: 4 MHz / 4 MHz
RAM: 16 kB pracovní RAM a 6 kB samostatné obrazové VRAM / 16 KB main RAM and 6 KB separate video RAM
ROM: 24 kB ROM se Sanyo BASIC, u evropského modelu verze 1.3 / 24 KB ROM with Sanyo BASIC, European version commonly 1.3
Operační systém / Operating system: Sanyo BASIC V1.3 v ROM, grafické příkazy SLOAD a SSAVE pro obrazová data z magnetofonu / Sanyo BASIC V1.3 in ROM, screen-image cassette commands SLOAD and SSAVE
Video / Graphics: Motorola MC6847 / japonská kompatibilní varianta, text 16 × 16 a 32 × 16, semigrafika 64 × 48 (8 barev), grafika 128 × 192 (4 barvy) a 256 × 192 (2 barvy), evropské výstupy RGB a kompozitní video / Motorola MC6847 family, 16 × 16 or 32 × 16 text, 64 × 48 8-colour semigraphics, 128 × 192 4-colour and 256 × 192 2-colour graphics, European RGB and composite video
Zvuk / Sound: Bez integrovaného plnohodnotného PSG, volitelný syntezátor PSG-01 s čipem AY-3-8910 a porty ovladačů / No built-in full PSG, optional PSG-01 music synthesiser with AY-3-8910 and controller ports
Média / Storage: Externí kazetový magnetofon, načítání programů CLOAD a obrazové paměti SLOAD, ukládání CSAVE a SSAVE / External cassette recorder with BASIC CLOAD/CSAVE and screen image SLOAD/SSAVE
Rozhraní / Interfaces: Magnetofonový port DIN-8 (FSK cca 1200 baudů), paralelní tiskárna Centronics, RGB DIN-8 pro Péritel/SCART, kompozitní video, systémový expanzní konektor / DIN-8 cassette interface (approximately 1200-baud FSK), Centronics printer, DIN-8 RGB for Péritel/SCART, composite video and expansion connector
Napájení / Power: Síťové napájení evropského provedení, přesné označení ověřit na štítku konkrétního kusu / Mains power for the European version, exact rating should be checked on the individual unit
Rozměry / Dimensions: 300 × 160 × 51 mm (šířka × hloubka × výška), podle dobových japonských specifikací rodiny PHC-10, PHC-20 a PHC-25 / 300 × 160 × 51 mm (width × depth × height), according to contemporary Japanese PHC-10, PHC-20 and PHC-25 family specifications
Původní cena / Original price: V Japonsku při uvedení 69 800 jenů, ve Francii roku 1983 uváděna cena přibližně 2 200 franků / Japanese launch price ¥69,800, reported French 1983 price around FRF 2,200
Náš exemplář / Our machine
Počítač Sanyo PHC-25 jsem měl na svém wanted listu dlouhých osm let. Sehnat jej nebylo jednoduché a o to větší radost jsem měl, když se mi nakonec podařilo získat exemplář z Francie. Je to jedna z těch vzácnějších akvizic, které ve sbírce RetroComputer mají zvláštní hodnotu, protože za nimi není jen nákup, ale dlouhé roky pátrání.
Na PHC-25 mě nadchla možnost nahrávat obrázky přes příkaz SLOAD. Vzal jsem si několik motivů spojených se Žatcem, upravil jsem je do jednobitové černobílé grafiky, převedl do vhodné podoby pro počítač a nahrával přes magnetofonový vstup, případně ze zvukové karty současného počítače. Pak jsem si chvíli hrál s tím, jak obrázky vypadají na původním osmibitu. Žatec je moje město a podobné experimenty jsou pro mě skvělou kombinací retro techniky a místního patriotismu. 🙂 Na fotografiích jsou i výsledky tohoto hraní.
Další zajímavostí je možnost připojit zároveň kompozitní monitor a monitor přes RGB. A protože mám ve sbírce také SEIKO MAP-1010 a CEFUCOM-21, mohu představit všechny tři tyto vzácné japonské počítače a ukázat jejich technickou příbuznost. Nejde jen o další počítač se Z80. Je to stroj, který má vlastní historii, své zvláštnosti a kterého jsem musel opravdu dlouho hledat.
The Sanyo PHC-25 had been on my wanted list for eight long years. Finding one was not easy, so I was especially delighted when I finally managed to acquire an example from France. It is one of the more meaningful additions to my RetroComputer collection, because obtaining it involved years of searching rather than simply placing an order.
One of my favourite discoveries was the ability to load screen images with the SLOAD command. I selected several pictures connected with my home town of Žatec, converted them to one-bit black-and-white graphics, prepared them in a format suitable for the computer and fed the data through the cassette input, using a tape recorder or the sound card of a modern computer. I then spent some time experimenting with how these images looked on the original eight-bit computer. Žatec is my home town, so combining local photographs with historical computing is a particularly enjoyable experiment for me. 🙂 Some of the gallery photographs show the results.
Another fascinating feature is the possibility of connecting a composite monitor and an RGB monitor at the same time. As I have both the SEIKO MAP-1010 and the CEFUCOM-21 in my collection, I can present all three of these rare Japanese computers and explain their technical relationship. The PHC-25 is much more than another Z80-based computer: it is a rare machine with its own history, unusual functions and a story that took eight years to complete.
Zdroje / Sources
https://www.1000bit.it/scheda.asp?id=1672
https://www.old-computers.com/museum/computer.asp?c=486&st=1
https://en.wikipedia.org/wiki/Sanyo_PHC-25
https://www.panasonic.com/global/hvac-cc/about/history/cc.html
https://www.panasonic.com/global/energy/company/history.html
https://daimonsoft.info/phc25/phc25spec.html
https://manualzilla.com/doc/6335099/page-1-sanyo-ordinateur-individuel-.ll
https://github.com/mamedev/mame/blob/master/src/mame/sanyo/phc25.cpp
https://ktjdragon.com/nb/misc/arati_phc25
https://hackaday.io/project/199003-rom-disassembly-cefucom-21
Fotodokumentace / Photo documentation














