
Schneider CPC 464

Země / Country:
Západní Německo, obchodní varianta britského Amstradu / West Germany, German-market edition of a British Amstrad design
Rok / Year:
1984
Česky / Czech:
Schneider CPC 464 je německá obchodní verze prvního domácího počítače britské řady Amstrad CPC. Zkratka CPC znamená Colour Personal Computer. Amstrad uvedl původní CPC 464 na britský trh 21. června 1984 a svým způsobem změnil nabídku domácích osmibitů. Zákazník nemusel zvlášť shánět počítač, záznamové zařízení ani zdroj napájení. CPC 464 měl v jedné klávesnicové skříni rovnou kazetový magnetofon a prodával se spolu s monitorem, buď zeleným monochromatickým GT64, nebo barevným CTM640. Právě monitor obsahoval síťový zdroj napájející počítač 5 V. Na trhu soupeřil především se Sinclair ZX Spectrum a Commodore 64, ale nabízel použitelnou klávesnici, vlastní displej a velmi schopný BASIC.
Za značkou Amstrad stál britský podnikatel Alan Michael Sugar. Jeho firma začínala v roce 1968 pod názvem A. M. S. Trading a nejdříve prodávala spotřební elektroniku a hi-fi příslušenství. Název Amstrad vznikl zkrácením tohoto původního názvu. Osobní počítače byly pro firmu novým odvětvím, ale CPC 464 se stal úspěchem. Celá rodina CPC později dosáhla prodeje přes dva miliony kusů na evropských trzích. V roce 1985 ocenila britská Computer Trade Association CPC 464 titulem Computer of the Year a Locomotive BASIC získal cenu za software. Dobový dubnový časopis Amstrad Computer User obě ocenění výslovně zmiňuje. Ocenění tedy není nutné nesprávně přisuzovat čtenářské anketě časopisu CHIP.
V německy mluvících zemích měl Amstrad slabší distribuční síť. V roce 1984 proto uzavřel dohodu s firmou Schneider Rundfunkwerke AG z bavorského Türkheimu. Nově vytvořená Schneider Computer Division prodávala počítače Amstrad pod značkou Schneider v tehdejším Západním Německu, Rakousku a Švýcarsku. Je důležité neplést si tuto firmu s francouzským Schneiderem známým z televizorů a herních konzolí Videopac. Jde o dvě nezávislé firmy se stejným jménem. Německý Schneider počítače CPC nevymyslel ani nevyráběl jako vlastní konstrukci. Distribuoval britské počítače Amstrad, jejichž produkce probíhala v Jižní Koreji. K prodeji využíval vlastní značku, dokumentaci, síť prodejců a servis.
Nejnápadnějším rozdílem mezi britským Amstradem a německým Schneiderem je barevnost. Amstrad CPC 464 má červené, zelené a modré ovládací klávesy, zatímco Schneider používá převážně šedé a světle béžové klávesy. V obou případech zůstala původní klávesnice v rozložení QWERTY, tedy nikoliv automaticky německá QWERTZ. Pro německé uživatele se nabízelo přemapování kláves softwarem a přelepky. Kromě loga Schneider a pozměněných barev byl přidán kovový kryt nebo fóliové stínění obvodů, aby počítač vyhovoval přísnějším předpisům pro elektromagnetické rušení. Zachovala se však stejná programová platforma, takže oba přístroje spouštějí tentýž software.
Na fotografiích mého páru je vidět také zadní hrana obou skříní. Německý Schneider CPC 464 má podobně jako britský Amstrad klasické hranové konektory systémového rozšíření a tiskárny. Někdy se uvádí, že německé CPC dostaly konektory Centronics místo hranových vývodů. To však platí zejména pro Schneider CPC 6128, nikoliv obecně pro všechny CPC 464. U modelu 464 jsou běžné původní hranové konektory, což potvrzují také fotografie mého exempláře. Amstrad navíc během výroby několikrát upravoval základní desku a uspořádání některých konektorů, proto nelze každý odlišný zadní panel automaticky připisovat německému provedení.
Uvnitř pracuje osmibitový procesor Zilog Z80A s taktovací frekvencí 4 MHz. Výkon částečně ovlivňuje sdílení přístupu do operační paměti mezi procesorem a obrazovým systémem. Standardních 64 KB RAM slouží programu i grafice, není zde samostatných dalších 16 KB VRAM. Programová ROM má 32 KB, z toho 16 KB obsahuje systémový firmware a dalších 16 KB interpretr Locomotive BASIC 1.0. Po zapnutí se okamžitě objeví příkazový řádek BASICu. Uživatel může začít psát příkazy pro kreslení, zvuk i práci s textem bez načítání dalšího programu. Základní deska používá časovací obvod obrazovky kompatibilní s Motorola 6845 CRTC a zákaznický obvod Amstrad Gate Array pro řízení paměti a videa.
Grafika má tři základní režimy. MODE 0 nabízí 160 × 200 obrazových bodů se současným zobrazením 16 barev, MODE 1 má 320 × 200 bodů ve čtyřech barvách a MODE 2 poskytuje 640 × 200 bodů ve dvou barvách. Barvy se vybírají z 27 odstínů, ve stejném principu vznikají i textové režimy 20, 40 nebo 80 sloupců při 25 řádcích. Na dobovém zeleném monitoru se samozřejmě všechny barvy zobrazují pouze odstíny zelené. To ale nijak neomezuje skutečné barevné schopnosti počítače při připojení k odpovídajícímu barevnému monitoru. Vestavěný CRT v balení nebyl jen obrazovkou, ale současně zdrojem 5 V DC, bez něhož samotná klávesnicová jednotka nepracuje.
Zvuk vytváří General Instrument AY-3-8912. Nabízí tři tónové kanály, generátor šumu a zvukový rozsah tradičně uváděný jako sedm oktáv. V samotné skříni počítače je reproduktor s monofonním výstupem a regulátorem hlasitosti. Přes samostatnou stereofonní zásuvku lze připojit zesilovač nebo sluchátka. Označení stereofonní výstup tedy neznamená, že vnitřní reproduktor hraje stereo. Pro hru je k dispozici port joysticku. Dále jsou vyvedeny monitorový šestipinový DIN s analogovými signály RGB a synchronizací, port tiskárny, systémová sběrnice a napájecí konektor.
Magnetofon je součástí pravé poloviny počítače. Kazeta se vkládá přímo do výklopné mechaniky a na přední hraně jsou známá tlačítka RECORD, PLAY, REWIND, FAST FORWARD, STOP/EJECT a PAUSE. Systém používal běžné audiokazety se záznamem přibližně 1 000 nebo 2 000 baudů. V době nástupu CPC 464 tak odpadla nutnost řešit kompatibilitu samostatného magnetofonu, úrovně signálu a ovládání motoru. Později bylo možné přidat externí třípalcovou disketovou mechaniku DDI-1 s řadičem a rozšiřující ROM. Teprve s tímto diskovým příslušenstvím počítač získal AMSDOS a mohl používat dodaný CP/M. Běžný samotný CPC 464 bez diskového rozšíření je primárně kazetový počítač s BASICem v ROM.
Spolupráce Amstradu a Schneideru skončila na přelomu let 1987 a 1988, mimo jiné kvůli rozdílným plánům pro nové počítače kompatibilní s IBM PC. Schneider se pustil do vlastních modelů, především Euro PC, zatímco Amstrad začal v Německu působit pod vlastní značkou prostřednictvím společnosti Amstrad GmbH. Dobové německé zprávy přitom dokládají značný úspěch Schneideru. Na konci roku 1985 měl podle časopisu Happy Computer dodat přes 100 000 kusů CPC 464 a další tisíce modelů CPC 664 a CPC 6128. V počátcích se sestava CPC 464 se zeleným monitorem nabízela zhruba za 895 až 900 západoněmeckých marek. Schneider CPC 464 se tak stal důležitou součástí dějin osmibitových počítačů v německy mluvící Evropě.
English / Anglicky:
The Schneider CPC 464 is the German-market edition of the first home computer in the British Amstrad CPC series. CPC stands for Colour Personal Computer. Amstrad introduced the original CPC 464 in Britain on 21 June 1984 and approached the eight-bit home market with a complete package. Customers did not need to source a separate cassette machine, video display or power supply. The CPC 464 incorporated a cassette recorder into the computer housing and was sold with a matching monitor, either the green monochrome GT64 or the colour CTM640. The monitor also supplied the computer with 5 V DC. Against competitors such as the Sinclair ZX Spectrum and Commodore 64, Amstrad offered a useful keyboard, a matching display and a capable BASIC interpreter.
Amstrad was founded by British businessman Alan Michael Sugar. His company began in 1968 as A. M. S. Trading, initially selling consumer electronic products and hi-fi accessories. The name Amstrad was derived from that original trading name. Home computing was a new venture, but the CPC 464 proved successful. Across Europe the entire CPC family eventually sold more than two million machines. In 1985 the British Computer Trade Association named the CPC 464 Computer of the Year, while Locomotive BASIC also received a software award. Both awards were reported in the April 1985 issue of the contemporary magazine Amstrad Computer User. The computer-of-the-year title should therefore not be attributed to an unverified poll in CHIP magazine.
Amstrad lacked an extensive distribution network in German-speaking countries, so in 1984 it reached an agreement with Schneider Rundfunkwerke AG of Türkheim, Bavaria. The Schneider Computer Division sold Amstrad computers under its own brand in West Germany, Austria and Switzerland. This German company must not be confused with the French Schneider electronics business known from televisions and Videopac consoles. They were independent companies that happened to share a name. Schneider did not design or manufacture the CPC platform. It distributed British Amstrad designs, with the actual hardware manufactured in South Korea, using its own branding, dealer network, servicing and documentation.
The most immediately noticeable difference is the colour of the keyboards. The British Amstrad CPC 464 features distinctive red, green and blue control keys, whereas the Schneider has mostly grey and pale beige keys. Both originally retained the QWERTY layout rather than adopting a native German QWERTZ layout. Software key remapping and replacement key legends were offered for German users. The Schneider-branded machines also added metal plates or foil shielding around the electronics to comply with stricter local electromagnetic interference regulations. Internally they remained part of the same CPC hardware and software platform, able to run the same games and BASIC programs.
My photographs also compare the rear panels of both machines. The German Schneider CPC 464 retains the familiar PCB edge connectors for the system expansion bus and printer, just like the Amstrad version in my collection. Some descriptions suggest that all German CPC machines replaced edge connectors with Centronics-style sockets. That is primarily a characteristic of the Schneider CPC 6128 and should not be generalised to every Schneider 464. Original edge connectors are normal on the 464, as my own photographs confirm. Amstrad also revised its motherboards and relocated some connections during production, so not every difference in socket placement is a country-specific feature.
Inside is a Zilog Z80A eight-bit processor clocked at 4 MHz. Effective performance is influenced by the sharing of memory access between the CPU and the video subsystem. The standard 64 KB of RAM serves both software and graphics rather than being supplemented by a separate 16 KB of VRAM. The 32 KB ROM is divided into 16 KB of system firmware and 16 KB of Locomotive BASIC 1.0. On power-up, the familiar BASIC prompt appears immediately. Users can enter commands for drawing, sound or text without loading additional software. The main board contains a Motorola 6845-compatible CRT timing controller and Amstrad's custom Gate Array for video and memory control.
The display offers three main graphics modes. MODE 0 provides 160 × 200 pixels in 16 simultaneous colours, MODE 1 provides 320 × 200 in four colours and MODE 2 provides 640 × 200 in two. A 27-colour palette supplies the available shades. The corresponding text modes use 20, 40 or 80 columns with 25 lines. On the green monochrome monitor those colours appear only as shades of green, even though the computer remains capable of full colour with a suitable colour monitor. The bundled display was more than an accessory because it provided the computer with its required 5 V DC supply.
Sound comes from the General Instrument AY-3-8912 programmable sound generator. It provides three tone channels and a noise generator, with a range often described as seven octaves. The speaker built into the computer housing is monophonic and has its own volume control. A separate stereo socket allows an amplifier or headphones to be connected, although the built-in speaker does not produce stereo sound. Other connections include a joystick port, a six-pin DIN RGB monitor socket with analogue colour and sync signals, a printer port, a system expansion bus and the low-voltage power input.
The cassette recorder occupies the right half of the computer. Tapes are inserted directly into the integrated mechanism and operated with familiar keys for recording, play, rewind, fast forward, stop and pause. CPC software could be recorded and loaded at approximately 1,000 or 2,000 baud. This integrated design avoided many of the reliability and compatibility issues associated with connecting separate tape recorders. An optional DDI-1 add-on later provided a three-inch floppy disk drive, controller and additional disk ROM. Only with such disk expansion could the computer run AMSDOS and the supplied CP/M. A basic unexpanded CPC 464 is therefore a cassette-based computer with BASIC built into ROM rather than a machine that normally boots CP/M.
The Amstrad and Schneider partnership ended around the transition from 1987 to 1988, partly because the companies had different plans for new IBM PC-compatible machines. Schneider introduced its own systems, most notably the Euro PC, while Amstrad began selling computers in Germany under its own name through Amstrad GmbH. Contemporary German reporting demonstrates the importance of the partnership. By the end of 1985, according to Happy Computer magazine, Schneider had delivered more than 100,000 CPC 464 units, along with many CPC 664 and CPC 6128 computers. Early German CPC 464 packages with a green monitor retailed for approximately 895 to 900 West German marks. The Schneider CPC 464 thus became an important part of home computer history in German-speaking Europe.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Amstrad Consumer Electronics plc, Velká Británie, výroba v Jižní Koreji, distribuce Schneider Computer Division, Západní Německo / Amstrad Consumer Electronics plc, UK, manufactured in South Korea, distributed by Schneider Computer Division, West Germany
Model: CPC 464, Schneider Computer Division (německá verze / German edition)
Rok / Year: 1984
Země / Country: Západní Německo, obchodní varianta britského Amstradu / West Germany, German-market edition of a British Amstrad design
Typ / Type: Osmibitový domácí počítač s integrovaným magnetofonem, německá značka CPC 464 / Eight-bit home computer with integrated cassette recorder, German-branded CPC 464
CPU: Zilog Z80A, osmibitový mikroprocesor / Zilog Z80A, eight-bit microprocessor
Takt CPU / CPU clock: 4 MHz, sdílení paměti s videem snižuje efektivní rychlost běhu / 4 MHz, shared video memory access reduces effective execution speed
RAM: 64 KB RAM sdílené procesorem a grafikou, bez samostatné VRAM, v BASICu běžně přístupných přibližně 42 KB / 64 KB RAM shared by CPU and graphics, no separate VRAM, about 42 KB normally available to BASIC
ROM: 32 KB ROM, 16 KB systémový firmware a 16 KB Locomotive BASIC 1.0 / 32 KB ROM, 16 KB system firmware and 16 KB Locomotive BASIC 1.0
Operační systém / Operating system: Firmware Amstrad a Locomotive BASIC 1.0 v ROM, AMSDOS a CP/M 2.2 pouze po připojení odpovídajícího diskového rozšíření / Amstrad firmware and Locomotive BASIC 1.0 in ROM, AMSDOS and CP/M 2.2 only with suitable disk expansion
Video / Graphics: Motorola 6845 kompatibilní CRTC a Amstrad Gate Array, MODE 0: 160 × 200 16 barev, MODE 1: 320 × 200 4 barvy, MODE 2: 640 × 200 2 barvy, výběr z palety 27 barev / Motorola 6845-compatible CRTC and Amstrad Gate Array, MODE 0 160 × 200 16 colours, MODE 1 320 × 200 4 colours, MODE 2 640 × 200 2 colours, 27-colour palette
Zvuk / Sound: General Instrument AY-3-8912, tři tónové kanály a generátor šumu, vestavěný mono reproduktor a stereo výstup / General Instrument AY-3-8912, three tone channels plus noise, built-in mono speaker and stereo output
Média / Storage: Vestavěný kazetový magnetofon, záznam 1 000 nebo 2 000 baudů, volitelný diskový modul DDI-1 s externí 3" disketovou mechanikou / Built-in cassette recorder at 1,000 or 2,000 baud, optional DDI-1 controller and external three-inch floppy drive
Rozhraní / Interfaces: Hranová 50pinová expanzní sběrnice, hranový 34pinový port tiskárny, šestipinový DIN RGB monitoru, joystick DE-9, stereo audio 3,5 mm, napájení 5 V DC / 50-pin expansion edge connector, 34-pin printer edge connector, 6-pin DIN RGB monitor, DE-9 joystick, 3.5 mm stereo audio, 5 V DC supply
Napájení / Power: 5 V DC, přibližně 2 A, z kompatibilního monitoru GT64/GT65 nebo CTM640, případně odpovídajícího externího zdroje / 5 V DC, approximately 2 A, from compatible GT64/GT65 or CTM640 monitor, alternatively a suitable external power supply
Rozměry / Dimensions: Přibližně 580 × 170 × 70 mm, hmotnost počítačové jednotky asi 2,4 kg / Approximately 580 × 170 × 70 mm, computer unit weighs about 2.4 kg
Původní cena / Original price: Při uvedení v Německu kolem 895 až 900 DM se zeleným monitorem / At German launch approximately DM 895 to 900 with green monitor
Náš exemplář / Our machine
Mám ve sbírce oba původní modely z roku 1984, německý Schneider CPC 464 a Amstrad CPC 464, jehož štítky odpovídají provedení pro francouzský trh. Proto jsem je při fotografování postavil vedle sebe, aby byly vidět rozdíly, které na první pohled snadno uniknou. U Schneideru jsou klávesy šedé a světle béžové, zatímco Amstrad má typické barevné ovládací klávesy. Na snímcích jsou vidět i odlišná loga, popisy magnetofonu, spodní výrobní štítky, boční profily a obě zadní konektorové části.
Schneider je na fotografiích funkční a připojený k zelenému CRT monitoru, na němž jsem spustil grafický program. Součástí fotografované sestavy je také joystick a kazeta ve vestavěném magnetofonu. Fotografie dokumentují funkčnost a především přímé porovnání s mým Amstradem CPC 464. V galerii je rovněž samostatný detail obrazovky se zelenou kresbou a starší snímek počítače na stole.
My collection contains both original 1984 versions, a German Schneider CPC 464 and an Amstrad CPC 464 whose labels correspond to a French-market example. I photographed the machines together to show the differences that are easy to miss when they are seen separately. The Schneider has grey and pale beige keys while the Amstrad displays its characteristic brightly coloured control keys. The photographs also compare their badges, cassette mechanism labels, factory plates underneath, side profiles and rear connectors.
The Schneider is shown working with a green-screen CRT monitor displaying a graphics program. The photographic setup also includes a joystick and a cassette in the built-in recorder. My original account does not identify any particular repair or replacement of electronic components on this machine, so none is claimed here. The gallery documents operation and, above all, direct comparison with my Amstrad CPC 464. It also includes a close-up of green graphics on the monitor and an earlier photograph of the computer on a wooden table.
Zdroje / Sources
https://www.retroisle.com/amstrad/cpc/Articles/general_amstrad_schneider_diffs.php
https://vintagecomputermuseum.com/collection/schneider-cpc-464/
https://www.cpcwiki.eu/index.php/CPC464
https://www.cpcwiki.eu/imgs/b/b0/Schneider_Bedienungshandbuch_CPC464.pdf
https://www.cpcwiki.eu/index.php/CPC_464
https://www.cpcwiki.eu/index.php/Schneider
https://cpctech.cpcwiki.de/docs/schneidr.html
https://www.cpcwiki.eu/index.php/Mainboard_Versions
https://cpctech.cpcwiki.de/docs/connect.html
https://cpctech.cpcwiki.de/docs/mods/power.html
https://stcarchiv.de/happy-computer/1986/03/schneider-story
https://www.radiomuseum.org/dsp_hersteller_detail.cfm?company_id=585%3Flanguage_id%3D3
https://www.amstrad.com/about-us/
Fotodokumentace / Photo documentation










