
Tatung Einstein TC-01

Země / Country:
Anglie / England
Rok / Year:
1984
Česky / Czech:
Na první pohled připomíná spíš pořádný kus laboratorního vybavení než domácí počítač. Tatung Einstein TC-01 je široký přes půl metru, váží několik kilogramů a jeho nízká přední část s klávesnicí přechází do vysokého těla s disketovými šachtami. Jméno Einstein a slavná rovnice E = mc² mu dodávají osobitý charakter. V roce 1984, kdy se mnoho domácích počítačů spokojilo s kazetovým magnetofonem, přicházel tento britský osmibit rovnou s vestavěnou třípalcovou disketovou mechanikou.
Za značkou Tatung stála tchajwanská elektrotechnická společnost, ale samotný Einstein byl britským projektem. Vývoj probíhal v laboratořích v Bradfordu, výroba a montáž jsou spojeny s Bridgnorthem a Telfordem v hrabství Shropshire. Na britský trh vstoupil roku 1984 a mířil vedle náročnějších domácích uživatelů také na menší podniky. Výbavou jim měl nabídnout hotové pracovní prostředí: pořádnou klávesnici, rychlejší diskové ukládání, sériové a paralelní rozhraní a možnost dalšího rozšíření. Jenže cena kolem 499 liber za samotný počítač bez monitoru byla vysoká. Monitor, tiskárna, další disketová jednotka i volitelná 80sloupcová karta znamenaly další výdaje. Komerčního úspěchu srovnatelného s levnějšími domácími stroji proto Einstein nedosáhl.
Uvnitř pracuje Zilog Z80A na 4 MHz. Procesor má k dispozici 64 KB operační paměti, zatímco samostatných 16 KB slouží obrazovému procesoru Texas Instruments TMS9129. Základní ROM má 8 KB a obsahuje jednoduchý strojový monitor MOS, nikoliv plnohodnotný BASIC. Po zapnutí tak uživatel nevstoupí přímo do programovacího jazyka, jak bývalo u osmibitů zvykem. Z diskety si zavede Xtal DOS, případně Xtal BASIC 4. Xtal DOS vytvořený společností Crystal Computers poskytoval souborové a diskové příkazy a prostředí schopné pracovat s řadou programů pro CP/M. Kompatibilita přitom neznamenala, že lze do Einsteinu bez úpravy zasunout libovolnou disketu jiného počítače a okamžitě z ní program spustit.
Grafiku vytváří čip TMS9129 s rozlišením 256 × 192 bodů a paletou 16 barev. Umožňuje až 32 hardwarových spritů, ale na jednom vodorovném řádku mohou být současně zobrazeny nejvýše čtyři. V obrazu lze kombinovat pozadí, znakové a grafické prvky i samostatně pohybované objekty. Tři tónové kanály a šum obstarává zvukový generátor AY-3-8910, přičemž počítač má také vlastní reproduktor. Kombinace Z80, grafického čipu řady TMS a zvuku AY může připomínat počítače MSX, software MSX však Einstein přímo nespouští.
Významnou součástí návrhu je diskový subsystém. Standardně se montovala jedna jednostranná třípalcová mechanika Teac FD30A se 40 stopami a záznamem MFM. Druhá interní mechanika mohla zaplnit volnou šachtu a zadní konektor umožňoval připojovat další externí jednotky. Disketový formát není totožný s pozdějšími běžnými PC disketami, Einstein však lze pomocí vhodného zapojení a přípravy médií provozovat také s mechanikou 3,5 nebo 5.25". Na zadním panelu najdeme mimo jiné RS-232C, tiskárnové rozhraní Centronics, uživatelský osmibitový port, rozhraní pro disky, obrazový výstup YUV či RGB, RF výstup a rozšiřující sběrnici Tatung Pipe. K joystickovým vstupům patří také analogově digitální převodník. Einstein tedy nebyl uzavřenou herní krabičkou, ale počítačem připraveným pro práci s externím hardwarem.
Zajímavější než jeho prodejní výsledky je úloha v britských vývojářských studiích. Původní Einstein TC-01 se osvědčil jako pracovní nástroj pro psaní her určených jiným osmibitům. Programátoři ze Software Creations vzpomínají na assembler Mikea Webba: kód připravili na Einsteinu a přes paralelní propojení jej poslali do ZX Spectra nebo Amstradu CPC, kde hru vyzkoušeli. V historii studia Ocean se rovněž objevují vývojové systémy založené na Einsteinu. Odtud pochází pověst počítače, na kterém vznikaly známé hry, přestože na jeho vlastní platformě se tolik neprodávaly. Podíl všech takto vyvinutých her však nelze věrohodně vyčíslit a konkrétní používání pro Commodore 64 není dobré automaticky odvozovat ze zkušeností se Spectrem a CPC.
Pro majitele TC-01 existovala ještě zvláštní možnost: přídavné zařízení Speculator připojované k sběrnici Tatung Pipe. Pomocí vlastního hardwaru, diskového zavaděče a originální kazety umožňovalo spouštět vybrané hry pro ZX Spectrum 48K. Původně byly dostupné tři sady zavaděčů přibližně pro šedesát titulů a zkušenější uživatelé dokázali postup rozšířit i na další hry. Nešlo tedy o automatickou stoprocentní kompatibilitu se Spectrem, ale na rok 1986 o pozoruhodné technické řešení. Speculator navíc patří k příslušenství původního TC-01, nikoliv běžně k pozdějšímu Einsteinu 256.
Dnes Einstein zaujme velikostí, konstrukcí, dobovými možnostmi rozšíření i příběhem nečekané kariéry mezi herními programátory. V roce 1984 mohl být pro mnoho domácností příliš drahý. Pro sběratele je právě spojení disketového pracovního počítače a svébytného britského osmibitu důvodem, proč stojí za pozornost.
English / Anglicky:
The Tatung Einstein TC-01 looks more like a substantial piece of laboratory equipment than a typical home computer. More than half a metre deep, it combines a low keyboard section with a raised body containing the floppy drive bays. Its name invokes Albert Einstein and the famous equation E = mc². When cassette recorders were still standard equipment for many home computers, this British machine arrived in 1984 with a built-in three-inch floppy drive.
The Tatung name belonged to a Taiwanese electronics company, but the Einstein itself was a British project. Development took place at Tatung's laboratories in Bradford, while manufacturing and assembly were associated with Bridgnorth and Telford in Shropshire. Introduced in Britain in 1984, the TC-01 was intended both for demanding home users and for small businesses. A proper keyboard, disk storage, serial and parallel connections and expansion facilities were attractive features. The price, however, was approximately £499 for the computer alone without a monitor. A matching display, printer, additional floppy drive and optional 80-column card increased the total further. The Einstein struggled commercially against cheaper established home machines.
At its heart is a Zilog Z80A running at 4 MHz, supported by 64 KB of system RAM and a separate 16 KB of video RAM. An 8 KB ROM contains the MOS machine monitor rather than a permanently resident BASIC interpreter, and internal ROM expansion to 32 KB was possible. This is an important difference from the usual eight-bit experience: after switching on the computer, the user loads the operating environment from disk. Xtal DOS, written by Crystal Computers, provided disk and file handling and could run a range of CP/M-compatible programs. Xtal BASIC 4 supplied the programming language. Software compatibility did not, however, make every foreign CP/M disk format directly readable in the Einstein's own drive.
The Texas Instruments TMS9129 video processor provides a resolution of 256 × 192 pixels and a 16-colour palette. Up to 32 hardware sprites can be defined, with a limit of four visible on any one scan line. Graphics, text patterns, a backdrop and independently positioned sprites made animated software possible without redrawing every moving object entirely in software. Sound comes from the AY-3-8910 programmable sound generator, with three tone channels and noise, and there is an internal loudspeaker. Although the combination of a Z80, TI video hardware and AY sound resembles early MSX computers, the Einstein is not software compatible with MSX.
Its disk facilities are particularly characteristic. A single-sided Teac FD30A three-inch drive, using 40 tracks and MFM recording, was normally installed. The empty internal bay allowed a second drive to be added, while a rear connector supported further external drives. The machine's disk format must not be confused with standard IBM PC formats, but suitable cabling and properly prepared disks also allow 3.5" or 5.25" floppy mechanisms to be used. A wide range of ports includes RS-232C serial communications, a Centronics printer interface, an eight-bit user port, YUV or RGB video, RF television output, floppy expansion and the Tatung Pipe buffered Z80 bus. The joystick connections were complemented by analogue-to-digital input facilities. These interfaces gave the TC-01 a much broader role than that of a closed games console.
Its most interesting historical role may have been in professional games development. The TC-01 was used as a cross-development machine for other eight-bit systems. Former Software Creations programmers describe writing Z80 code with Mike Webb's assembler, transferring the resulting binary through a parallel connection and testing it on a ZX Spectrum or Amstrad CPC. Einstein-based development systems also feature in accounts of Ocean Software. The machine could therefore help create games for platforms that had a far larger audience than the Einstein itself. It would be inaccurate to put a percentage on all Spectrum games supposedly developed this way, or to assume that the same documented Z80 workflow applied unchanged to Commodore 64 programs based on a different processor.
An especially unusual accessory was the Speculator, which attached to the TC-01 through the rear Tatung Pipe connection. Combining its own electronics with game-specific loading programs, it could run selected original ZX Spectrum 48K cassette games. Three disks originally supplied loader support for around sixty titles, and technically skilled owners could adapt further games. It was not universal Spectrum compatibility: the appropriate loader and original software were needed, and some loading systems remained problematic. The accessory was designed for the original TC-01, not as a standard add-on for the later Einstein 256.
The Einstein's generous size, solid hardware, unusually extensive connectivity and professional software-development history make it distinctive among British eight-bit computers. It was costly for the home market in 1984, but its capabilities also explain why some professional programmers remembered it far more fondly than its sales figures might suggest.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Tatung (UK) Ltd., vývoj Bradford, výroba v oblasti Telfordu a Bridgnorthu / Tatung (UK) Ltd., developed in Bradford, manufactured in the Telford and Bridgnorth area
Model: Einstein TC-01
Rok / Year: 1984
Země / Country: Anglie / England
Typ / Type: Britský osmibitový osobní a pracovní počítač s vestavěnou disketovou mechanikou / British eight-bit home and business computer with an integrated floppy drive
CPU: Zilog Z80A / Zilog Z80A
Takt CPU / CPU clock: 4 MHz / 4 MHz
RAM: 64 KB RAM procesoru a 16 KB samostatné videopaměti / 64 KB CPU RAM plus 16 KB dedicated video RAM
ROM: 8 KB ROM s monitorem MOS, možnost rozšíření na 32 KB / 8 KB MOS monitor ROM, expandable to 32 KB
Operační systém / Operating system: Monitor MOS v ROM, Xtal DOS 1.31 a Xtal BASIC 4 z disket, kompatibilita s řadou programů CP/M / MOS monitor in ROM, disk-loaded Xtal DOS 1.31 and Xtal BASIC 4, compatible with many CP/M programs
Video / Graphics: Texas Instruments TMS9129, 256 × 192, 16 barev, 32 spritů, nejvýše 4 na řádku, YUV/RGB / Texas Instruments TMS9129, 256 × 192, 16 colours, 32 sprites, up to 4 per scan line, YUV/RGB
Zvuk / Sound: AY-3-8910, 3 tónové kanály a šum, vestavěný reproduktor / AY-3-8910, 3 tone channels and noise, built-in speaker
Média / Storage: Původní interní 3" Teac FD30A jako jednotka 1: (B:), doplněný Gotek FlashFloppy jako 0: (A:), vyzkoušena externí 3.5" mechanika / Original internal 3" Teac FD30A as drive 1: (B:), Gotek FlashFloppy as 0: (A:), external 3.5" drive tested
Rozhraní / Interfaces: RS-232C, Centronics, 8bitový uživatelský port, Tatung Pipe, analogové joystickové vstupy, externí disky, YUV/RGB, RF / RS-232C, Centronics, 8-bit user port, Tatung Pipe, analogue joystick inputs, external disks, YUV/RGB, RF
Napájení / Power: Vestavěný napájecí zdroj, síťové napájení podle regionální verze / Built-in mains power supply, regional mains voltage
Rozměry / Dimensions: 435 × 515 × 115 mm / 435 × 515 × 115 mm
Původní cena / Original price: Přibližně 499 GBP za počítač bez monitoru v roce 1984 / Approximately £499 for the computer without monitor in 1984
Náš exemplář / Our machine
Můj Tatung Einstein TC-01 přicestoval z Anglie dobře zabalený, jenže otřesy při dopravě vysypaly několik krytek kláves. V krabici ležel počítač zabalený do bublinkové fólie přelepené páskou. Postupně jsem našel všechny krytky kromě jedné. Zmizelo písmeno X. A právě tady začíná moje dodnes nevyřešená záhada zamčeného pokoje. Krabice byla neporušená, obal téměř hermetický, ale X nikde. Fólii jsem prohlížel ze všech stran, krabici rozebral na kusy a hledali jsme ve třech. Odtáhli jsme v servisu nábytek a prohlíželi i okolní počítače, jestli krytka nezapadla do některé skříně. Druhý den jsem místnost znovu převrátil naruby. Nakonec jsem dokonce prohmatával sáček z vysavače. Nic. Dodnes netuším, kam se X podělo. Chybějící krytku jsem nahradil jinou z EACA Video Genie 3000. Pasuje, ale má jiný tvar a barvu než původní šedé klávesy. Na eBay si proto dál hlídám originální náhradu. Pořád mě víc než samotná krytka zajímá, jak mohla z uzavřeného balíku zmizet. 🙂
Původní monitor Tatung k počítači nemám. Vyrobil jsem si proto kabel pro připojení jeho barevného videosignálu přes RGB do konektoru SCART a používám běžnou televizi. Při zkoušení diskových možností jsem připojil externí 3.5" mechaniku určenou původně pro PC. Pomocí USB zařízení Greaseweazle jsem na diskety přenesl přibližně deset her ze souborů DSK stažených z internetu. U použitých HD disket jsem přelepil identifikační otvor vysoké hustoty, aby se mechanika chovala jako pro média DD. To samozřejmě neznamená, že Einstein používá klasický PC formát 720 KB. Externí mechanika fungovala spolehlivě.
Zvažoval jsem také instalaci 3.5" mechaniky dovnitř, ale vyžadovala by úpravu čelního panelu a držáku. Do původní skříně se mi řezat nechtělo. V šuplíku jsem měl několik Goteků s FlashFloppy, původně připravených pro Amigu. Našel jsem model adaptéru pro 3D tisk určený přímo pro TC-01 a jeden Gotek do něj přestavěl. Při odlepování jsem si bohužel prasklý 0.91" OLED displej rovnou odepsal, takže jsem koupil nový. Na USB flash disk jsem nahrál asi stovku her a programů a sestava fungovala hned při prvním spuštění.
Gotek používám jako první jednotku 0: neboli A:, ze které počítač také startuje. Původní interní třípalcovou mechaniku Teac jsem přenastavil jako druhou jednotku 1: neboli B:. Kvůli výběru jednotek jsem upravil kabelové propojení vodičů 10 a 12. Úpravy jsou vratné, původní mechanika zůstala zachována a do skříně jsem nemusel zasahovat. Na fotografiích dokumentuji také dřívější připojení externí 3.5" mechaniky.
K počítači jsem si později na Aukru pořídil i originální manuál, o který tehdy nikdo další neměl zájem. Rád bych ještě někdy sehnal rozhraní Speculator pro hry ZX Spectra. Jeden exemplář jsem viděl na eBay, ale moje představa ceny je nanejvýš přibližně 130 eur. A kdyby se mezitím objevila originální klávesa X, udělala by mi možná ještě větší radost.
My Tatung Einstein TC-01 arrived from England in what appeared to be careful packaging, yet the shaking during transport had dislodged several keycaps. The computer was wrapped in bubble wrap, taped up and placed inside a sealed cardboard box. One keycap was missing when I unpacked it: the letter X. That was the beginning of what I still call my locked-room mystery. The box was intact and the wrapping almost completely sealed, but X had vanished. I checked the bubble wrap repeatedly, dismantled the cardboard packaging and searched together with two other people. We moved furniture around my workshop and even examined nearby computers in case the missing keycap had slipped through an opening in one of their cases. The next day I searched the entire room again. In desperation I even took out the vacuum cleaner bag and felt through it for ten minutes. Nothing. I have never found the X. For now I am using a replacement keycap from an EACA Video Genie 3000. It fits, but its colour and shape are different from the original grey keys. I still watch eBay listings for an original replacement. The missing key bothers me, but the greater mystery is how it could have disappeared from an apparently sealed parcel. 🙂
I do not own the original Tatung monitor. Instead I made a cable that connects the computer's colour video output to a television through RGB SCART. I also tried an external 3.5" floppy drive originally intended for a PC. With my USB Greaseweazle interface I wrote about ten game disks from DSK images downloaded from the internet. I covered the high-density identification hole on the HD floppy disks I used so that the drive would identify them as double-density media. That does not make the Einstein's disk format the same as a 720 KB IBM PC disk. The external drive worked reliably.
Installing the 3.5" mechanism inside the Einstein would have required changes to the front fascia and internal bracket, so I decided not to cut into the original enclosure. I already had several Gotek emulators running FlashFloppy, originally prepared for Amiga computers. I found a 3D-printable mounting design specifically for the TC-01 and adapted one of my Goteks. Unfortunately I cracked its 0.91" OLED display while removing it and had to buy a replacement. I then loaded approximately one hundred games and programs onto a USB flash drive. Everything worked as soon as I switched it on.
The Gotek is configured as drive 0:, equivalent to A:, and the computer can boot directly from it. I changed the original internal three-inch Teac mechanism to drive 1:, equivalent to B:, and adjusted the cable connection involving wires 10 and 12 to obtain the correct drive selection. The original drive remains fitted and the work is reversible. I did not need to damage the case. My photographs also document the earlier test with the external 3.5" floppy mechanism.
I later found an original Einstein manual on the Czech auction site Aukro, where nobody else seemed interested in bidding. I would also like to acquire a Speculator accessory for running selected ZX Spectrum games. I spotted one on eBay, but my maximum price would be about €130. Finding an original letter X keycap might actually make me happier still.
Zdroje / Sources
https://www.tatungeinstein.co.uk/front/computer.html
https://www.computinghistory.org.uk/det/519/Tatung-Einstein-TC-01/
https://www.manualslib.com/manual/4131771/Tatung-Einstein-Tc01.html
https://tatung-forum.co.uk/viewtopic.php?t=157
https://www.crashonline.org.uk/36/speclt.htm
https://www.tatungeinstein.co.uk/front/specgames.htm
Fotodokumentace / Photo documentation

















