top of page

Tomy Pyuuta mkII (ぴゅう太 mkII)

Tomy Pyūta mkII (ぴゅう太 mkII), vzácný 16bitový japonský počítač z roku 1984 s plastovou klávesnicí, TMS9995 a přidaným kompozitním video i audio výstupem / Rare Japanese Tomy Pyuuta Mark II
←
→
Youtube video →

Země / Country:

Japonsko / Japan

Rok / Year:

1984

Česky / Czech:

Osmibitové domácí počítače zná téměř každý. Když se ale v Japonsku roku 1984 objevil Tomy ぴゅう太 mkII, pokračovala v jeho nenápadné plastové skříni jedna z nejzajímavějších šestnáctibitových rodin domácí výpočetní techniky. Tomy Pyūta mkII, označovaný také jako Pyuta Mark II, byl posledním výrazně přepracovaným členem řady, která začala o dva roky dříve původní Pyūtou. Na první pohled se změnilo především to, co při práci s počítačem používáme nejčastěji, tedy klávesnice. Další změny se ale odehrály ve firmwaru, v podpoře znaků a ve způsobu připojení k televizoru. Vznikl tak stroj, který působil dospěleji, ale obchodní osud předchůdce už nedokázal zvrátit.

Historie řady začíná v roce 1982, kdy hračkářská společnost Tomy nabídla dětem originální Pyūtu. Přestože šlo o výrobek určený pro hraní, kreslení a první programování, používal skutečný šestnáctibitový procesor Texas Instruments TMS9995 a velmi schopný grafický čip TMS9918A. Jeho přístup k uživatelům ale připomínal spíše elektronickou hračku. Původní gumová klávesnice s drobnými tlačítky byla odolná a levná, pro psaní dlouhých programů však nepohodlná. Základní G-BASIC navíc nabízel nezvyklé grafické příkazy v japonštině a nebyl ideálním jazykem pro běžné výpočty. Firma proto zkoušela různá řešení. V roce 1983 přišla jednodušší herní varianta Pyūta Jr. bez klávesnice, zatímco exportní Tomy Tutor pro Ameriku získal jiné programové vybavení a rozšířený BASIC. Pyūta mkII měl z těchto zkušeností vytěžit to nejlepší.

Podle japonských historických přehledů byl model TP-1007 uveden 10. července 1984. Původní cena činila 29 800 jenů, tedy přibližně polovinu ceny prvního Pyūty, který se v roce 1982 prodával za 59 800 jenů. Není přitom správné zaměňovat cenu 29 800 jenů za částku 19 800 jenů, jež patřila jinému, levnějšímu příbuznému Pyūta Jr. V roce 1984 už japonský trh vypadal docela jinak než před dvěma lety. Nintendo prodávalo Famicom, své pozice budovaly počítače MSX a zákazníci měli mnohem větší výběr. Pyūta mkII tak přicházel s poměrně slušnou technikou, ale ve velmi nepříjemný okamžik. Na rozdíl od prvního Pyūty se model mkII podle dochovaných dokladů prodával pouze v Japonsku. Právě krátký život, omezený trh a malý počet dochovaných kusů z něj dnes dělají mimořádnou sběratelskou vzácnost. Přesný počet vyrobených exemplářů není spolehlivě doložen.

Nejviditelnějším rozdílem oproti předchůdci je nová klávesnice. Místo plochých gumových tlačítek mají klávesy samostatné plastové krytky, výrazně příjemnější zdvih a mnohem dospělejší vzhled. Počet a rozložení kláves se změnily, příkazy MON a MOD získaly praktičtější umístění a vlevo zůstal jediný Shift. Zvláštní pozornost přitahuje kurzorová klávesa v pravém horním rohu, která tvarem připomíná diamant. Celá klávesnice trochu evokuje jiné domácí počítače začátku osmdesátých let, ale nadále má vlastní zvláštnosti. Výrobce přidal malá písmena latinky, jenže změna znakové sady byla vykoupena omezením dříve používaných znaků katakana. Starší japonské programy tak mohou některé znaky zobrazovat nesprávně. Vzhled klávesnice je tedy velký pokrok, zatímco jazykové přizpůsobení domácímu trhu zůstalo poněkud rozpačité.

Pod kapotou zůstal šestnáctibitový mikroprocesor Texas Instruments TMS9995. Na internetu se u této rodiny často uvádí takt 10,7 MHz, ale to je frekvence základního krystalu přibližně 10,738635 MHz. Procesor dostává hodinový signál po dělení čtyřmi, tedy přibližně 2,685 MHz. TMS9995 přesto zůstává pozoruhodným čipem díky šestnáctibitové instrukční sadě, přednačítání instrukcí a 256 bajtům rychlé vnitřní pracovní paměti. Je příbuzný s procesorem TMS9900 z Texas Instruments TI-99/4A, avšak z toho neplyne plná softwarová kompatibilita. Tomy používal vlastní firmware, jinou práci s periferiemi a vlastní formáty programů.

Výraz 16 kB RAM je u Pyūty mkII potřeba číst opatrně. Těchto šestnáct kilobajtů slouží především jako videopaměť připojená k grafickému čipu TMS9918A a nejde o dalších šestnáct kilobajtů běžné operační paměti procesoru. Pro přímo adresovatelné pracovní proměnné má TMS9995 svou malou interní RAM. Architektura tak dokázala být rychlá při grafických operacích, ale pro programátora strojového kódu znamenala značná omezení. Dobové materiály často uvádějí přibližně 20 kB systémové ROM. Přesné uspořádání programových obrazů se však mezi první japonskou Pyūtou, americkým Tutorem a mkII lišilo, takže nelze bez dalšího přenášet údaj o vestavěném BASICu z jednoho modelu na druhý.

Grafika zůstala vynikající. TMS9918A nabízí rozlišení 256 × 192 bodů, paletu šestnácti barev, text obvykle ve 32 sloupcích a 24 řádcích a hardwarové sprity. Jednotlivé obrázkové objekty o rozměru 8 × 8 nebo 16 × 16 bodů lze přesouvat nezávisle na pozadí, což je pro hry velká výhoda. Omezení v počtu současně viditelných spritů na jednom obrazovém řádku ovšem vyžaduje určitou programátorskou obratnost. Zvukový čip z rodiny SN76489 poskytuje tři tónové kanály a generátor šumu. Tedy stejné základní předpoklady pro barevné hry a jednoduchou hudbu, jaké činily atraktivním už původní model.

Podstatná změna nastala v nabídce systémového softwaru. Počítač má vlastní zaváděcí obrazovku a grafický program, avšak pokročilejší jazyk Tomy BASIC nebyl součástí základní výbavy tak jako u amerického Tutoru. Pro práci s ním se používala zvláštní cartridge Pyūta BASIC-1. V různých pramenech se objevují i odkazy na anglickou variantu G-BASICu, proto je důležité rozlišovat názvy jednotlivých jazykových režimů a skutečný obsah ROM. U některých mkII se položka BASIC ukáže v nabídce i bez odpovídající cartridge, ale pokus o její spuštění nemusí vést do použitelného interpretu. Nejde o poruchu počítače, nýbrž o odlišný způsob distribuce softwaru. Pro majitele japonského počítače to ovšem nebyla právě ideální uživatelská zkušenost.

Tomy mkII zachoval slot pro herní cartridge, konektory ovladačů a rozhraní pro externí kazetový magnetofon. Nešlo však jen o starý model s novou klávesnicí. Některé hardwarové rozdíly ovlivňují kompatibilitu starších kazet a rozšiřujících modulů. Samostatnou kapitolou je obrazový výstup. Zatímco původní Pyūta poskytoval přímý obrazový a zvukový konektor, mkII se v základním japonském provedení spoléhá pouze na televizní RF modulátor. Přímé kompozitní video a zvuk je možné z elektroniky vyvést dodatečnou úpravou, ale nejde o výstupy, které by tento model měl z výroby. Pro dnešní sběratele je to citelná nevýhoda, protože kvalitní obraz na moderním monitoru vyžaduje buď převodník RF signálu, nebo zásah do počítače.

English / Anglicky:

The most famous home computers of the early 1980s used eight-bit processors, yet in Japan one toy manufacturer was trying to sell a surprisingly capable sixteen-bit architecture to families. By 1984 Tomy had reached the final substantial revision of its unusual Pyūta range, the ぴゅう太 mkII, also called the Pyuta Mark II. It was a fascinating machine that combined the graphics and processing power of the earlier Pyūta with a redesigned keyboard and revised software. Although it looked much more like a serious home computer, it arrived at an awkward moment and failed to reverse the commercial decline of the family. Today its brief, Japan-only history makes it a highly desirable collector's rarity.

The story began in 1982 when toy manufacturer Tomy launched the original Pyūta. The machine was promoted to children as an introduction to programming, drawing and video games, but its hardware was far more ambitious than the toy-like case suggested. Inside was a Texas Instruments TMS9995 sixteen-bit processor, together with the versatile TMS9918A video display chip. The principal weakness for serious users was the flat rubber keyboard and a limited graphics-oriented form of BASIC. Tomy experimented with different approaches over the next two years. In 1983 it introduced the simplified Pyūta Jr. game machine without a proper keyboard, while the export-oriented Tomy Tutor gained a more elaborate BASIC environment. The mkII was intended to bring a more conventional keyboard back to the Japanese computer market.

Japanese historical references give 10 July 1984 as the release date for model TP-1007, with a retail price of ¥29,800. The original 1982 Pyūta had cost ¥59,800, so this was a substantial reduction. The ¥19,800 price sometimes attached to the mkII belongs instead to the simpler Pyūta Jr. Yet by 1984 the Japanese home computing market had transformed. Nintendo's Famicom had rapidly established a new standard for inexpensive gaming, while MSX computers offered a broad and increasingly recognisable software environment. The mkII combined good hardware with more practical keys, but that alone did not provide a compelling reason for customers to choose an increasingly obscure product. The mkII appears to have been sold only in Japan, and reliable production totals have not survived in readily accessible sources.

The most obvious change is the keyboard. The original rubber chiclet keys gave way to larger plastic keycaps with a more usable, shorter-travel action. The revised layout moved the MON and MOD keys to less awkward positions and retained only one Shift key on the left. At the upper right is an unusual diamond-like cursor control, visually one of the machine's most memorable features. It was a substantial improvement for typing BASIC programs, although the arrangement was still far from a conventional office keyboard. The computer could now display lowercase Latin characters, but the associated changes to its character generator meant that some of the original Japanese katakana characters were no longer represented correctly. Software expecting the older character set could consequently display unexpected lowercase letters instead.

The processor remained the Texas Instruments TMS9995, which belongs to the sixteen-bit TMS9900 family. It is closely related to the architecture of the TI-99/4A but should not be mistaken for an entirely compatible replacement. One commonly repeated specification is misleading: the familiar 10.7 MHz figure refers to the master oscillator crystal, approximately 10.738635 MHz, rather than the processor's actual operating clock. The TMS9995 divides that frequency by four, producing a CPU clock of approximately 2.685 MHz. Despite the apparently modest number, the design was technically sophisticated, with instruction prefetching, a capable sixteen-bit instruction set and 256 bytes of fast internal RAM.

The memory arrangement is also unusual. The frequently quoted 16 KB RAM is effectively the video RAM connected to the TMS9918A graphics chip. It should not be described as sixteen kilobytes of ordinary CPU working memory plus another separate block of VRAM. The TMS9995 instead has a small directly accessible on-chip scratchpad. This arrangement provided efficient access for the graphics engine, but it imposed significant limits on native machine-code programming. Contemporary descriptions often list approximately 20 KB of built-in firmware ROM, although the distribution of system programs differs among the Japanese Pyūta, American Tutor and final mkII. The exact firmware should therefore be described for each variant rather than copied from the specifications of its relatives.

Its visual abilities remained impressive. The TMS9918A could display up to 256 × 192 pixels from a sixteen-colour palette, provide 32 × 24 character text and handle hardware sprites of 8 × 8 or 16 × 16 pixels. Sprites moved independently of the background, which was particularly useful for colourful action games. There were still the usual hardware restrictions, including a limit on the number of sprites appearing on a single scan line, but those limitations could be managed by careful programming. Audio was produced by the SN76489 family of sound generators, providing three tone channels and a noise source. In terms of graphics and sound, this was a much more accomplished platform than its modest commercial reputation might suggest.

One significant software difference concerned BASIC. The mkII included its own startup menu and drawing environment, but the more capable Tomy BASIC familiar from the American Tutor was not built into the machine in the same way. To use this programming environment, owners needed the separate Pyūta BASIC-1 cartridge. Some contemporary descriptions refer to an English G-BASIC variant, which is one reason why the names of the language modes can be confusing. Selecting BASIC from the mkII menu without the corresponding software cartridge can fail to start a usable interpreter. That behaviour is not automatically a hardware defect. It is an effect of the way the revised software was distributed. Compared with the original Japanese model, the machine was also more dependent on English-language presentation, an odd decision for a product intended solely for its domestic market.

The mkII retained cartridge games, controller ports and a connection for an external cassette recorder. However, its hardware was not entirely identical to the original Pyūta. Some early peripherals, expansion adapters and tape formats could not be used unchanged, so a collector should check compatibility instead of assuming that any Pyūta-labelled accessory will work. Video output presents a particularly surprising regression. Whereas the first Pyūta offered direct composite video and audio connections, the Japanese mkII provided only a modulated RF television output in its original configuration. This was suitable for an ordinary household television in 1984, but distinctly inconvenient for present-day collectors trying to obtain a clean image on modern equipment. Composite video and audio can be added by tapping suitable signals before the RF modulator, although such connections are a modification rather than an original feature.

Technické údaje / Specifications

Výrobce / Manufacturer: Tomy Company, Ltd., Japonsko, podle výrobní rodiny Matsushita / Tomy Company, Ltd., Japan, family manufactured in collaboration with Matsushita

Model: Tomy ぴゅう太 mkII / Pyūta mkII (Pyuta Mark II), TP-1007, japonský model 1984 / Japan-only 1984 model

Rok / Year: 1984

Země / Country: Japonsko / Japan

Typ / Type: Japonský šestnáctibitový domácí a herní počítač s vylepšenou klávesnicí, poslední revize rodiny Pyūta / Japan-only sixteen-bit home and gaming computer with revised keyboard, final Pyūta series model

CPU: Texas Instruments TMS9995, skutečný 16bitový CPU, 256 bajtů interní RAM, osmibitová externí datová sběrnice / Texas Instruments TMS9995 genuine sixteen-bit CPU, 256 bytes internal RAM, eight-bit external bus

Takt CPU / CPU clock: Krystal 10,738635 MHz dělený čtyřmi, takt CPU přibližně 2,685 MHz. Údaj 10,7 MHz označuje oscilátor, nikoli takt procesoru / 10.738635 MHz crystal divided by four, actual CPU clock around 2.685 MHz. 10.7 MHz is oscillator, not CPU clock

RAM: 16 kB video RAM při TMS9918A, nikoli 16 kB běžné systémové RAM. Procesor TMS9995 má 256 bajtů interní pracovní RAM. Další paměťová rozšíření mého kusu nejsou doložena / 16 KB TMS9918A video RAM, not ordinary 16 KB CPU RAM. TMS9995 includes 256 bytes internal RAM. No extra RAM expansion documented for my example

ROM: Přibližně 20 kB systémové ROM s bootovací nabídkou a grafickým programem, Tomy BASIC je dostupný samostatnou cartridgí BASIC-1 / Approximately 20 KB system ROM with startup menu and graphics utility, full Tomy BASIC offered via separate BASIC-1 cartridge

Operační systém / Operating system: Vestavěné zaváděcí menu a grafický kreslicí program, pro Tomy BASIC je potřeba zvláštní cartridge Pyūta BASIC-1. Nezaměňovat s vestavěným jazykem původního Pyūta / Built-in startup menu and paint program. More capable Tomy BASIC requires separate Pyūta BASIC-1 cartridge, unlike original Pyūta's bundled Japanese G-BASIC

Video / Graphics: Texas Instruments TMS9918A, až 256 × 192 bodů, paleta 16 barev, text 32 × 24, sprity 8 × 8 nebo 16 × 16, původní výstup RF TV. Na mém kusu přidán kompozitní RCA video výstup před modulátorem / TI TMS9918A, 256 × 192 pixels, sixteen-colour palette, 32 × 24 text and sprites. Original RF TV only, my machine modified with direct RCA composite video before modulator

Zvuk / Sound: Zvukový čip rodiny SN76489, tři tóny a šum. U mého kusu přidán přímý zvukový RCA výstup z místa před RF modulátorem / SN76489 family sound generator with three tone channels plus noise. My machine adds direct RCA audio taken before RF modulator

Média / Storage: Hry a software na ROM cartridgích, volitelný externí kazetový magnetofon. Jazyk Tomy BASIC pomocí samostatné cartridge BASIC-1, vlastnictví této cartridge u mého kusu nepotvrzeno / Games and applications on ROM cartridges, optional cassette recorder. Tomy BASIC uses separate BASIC-1 cartridge, not confirmed as owned with my example

Rozhraní / Interfaces: Originálně televizní RF modulátor, dva porty herních ovladačů, vstup pro magnetofon, ROM cartridge a systémové konektory. Můj kus má doplněn třívodičový vývod kompozitního obrazu a zvuku na cinche vyvedený existující skulinou / Factory RF output, two controller ports, cassette connector, ROM cartridge and expansion connection. My example has added three-wire composite video and audio RCA lead routed through an existing gap

Napájení / Power: Externí adaptér pro japonský trh. Před připojením ověřit napětí, polaritu a označení konkrétního zdroje / External Japanese-market adapter, check the unit's actual voltage, polarity and supply label before use

Původní cena / Original price: 29 800 jenů při uvedení 10. července 1984, katalogové číslo TP-1007. Nezaměňovat s Pyūta Jr. za 19 800 jenů / ¥29,800 at launch on July 10, 1984, model TP-1007, not to be confused with ¥19,800 Pyūta Jr.

Náš exemplář / Our machine

Česky / Czech:

Ve sbírce mám původní Tomy Pyūta i pozdější Pyūta mkII. Druhý model jsem získal v pěkném a funkčním stavu, ale bez originální krabice. Základní deska je zachovalá a na rozdíl od první Pyūty jsem nemusel opravovat klávesnici.

U mkII jsem si sám vyvedl kompozitní obraz a zvuk před původním RF modulátorem. Použil jsem třívodičový kabel s konektory cinch, který jsem protáhl existující mezerou ve skříni. Díky tomu mohu počítač připojit přímo k monitoru bez použití RF výstupu.

S nákupem v Japonsku a odesláním do Česka mi pomohl přítel Shinya Terasaki z Tokia.

English / Anglicky:

I have both the original Tomy Pyūta and the later Pyūta mkII in my collection. I obtained the mkII in very good working condition, although without its original box. Its motherboard is well preserved, and unlike my first Pyūta, it did not require a keyboard repair.

I added composite video and audio outputs by tapping the signals before the original RF modulator. I used a three wire cable with RCA connectors and routed it through an existing gap in the enclosure. The computer can now connect directly to a monitor without using RF output.

My friend Shinya Terasaki in Tokyo helped me buy the computer in Japan and arrange shipment to the Czech Republic.

Zdroje / Sources

https://en.wikipedia.org/wiki/Tomy_Tutor

https://www.leadedsolder.com/2023/03/14/tomy-pyuuta-pickup-keyboard-power-switch-repair.html

https://hachibitto.com/jvcc/makers/view_model.php?id=96&makerid=14

https://www.famitsu.com/news/202208/20272504.html

https://kaitoricollector.com/game-kind/game-others/game-body/pyuta/pricelist/200000015319/

https://oldvcr.blogspot.com/2024/03/after-41-years-my-first-assembly.html

https://oldvcr.blogspot.com/2026/05/the-tomy-tutor-and-state-of-1983-home.html

https://museum.ipsj.or.jp/en/computer/personal/0097.html

https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%81%B4%E3%82%85%E3%81%86%E5%A4%AA

https://www.jauce.com/auction/k1161468808

Fotodokumentace / Photo documentation

 

Tomy Pyuuta mkII s monitorem zobrazujícím barevnou hru / Tomy Pyuuta mkII with monitor showing a colourful game
Šikmý pohled na Tomy Pyuuta mkII s připojenými ovladači / Angled view of Tomy Pyuuta mkII with connected controllers
Klávesnice Tomy Pyuuta mkII a horní cartridge slot / Tomy Pyuuta mkII keyboard and top cartridge slot
Tomy Pyuuta mkII s hranatým externím herním ovladačem / Tomy Pyuuta mkII with rectangular external game controller
Zadní konektory Tomy Pyuuta mkII nad srovnávaným starším modelem / Tomy Pyuuta mkII rear connections above an earlier model
Detail modelového označení na zadní straně Tomy Pyuuta mkII / Close-up of Tomy Pyuuta mkII case marking on the rear
Tomy Pyuuta mkII, vnitřní pohled na základní desku / Tomy Pyuuta mkII internal motherboard view
Japonský barevný reklamní materiál počítače Tomy Pyuuta / Japanese colour promotional material for Tomy Pyuuta
Dobový japonský prospekt Tomy Pyuuta s rodinnou fotografií / Period Japanese Tomy Pyuuta brochure with family photograph
Tomy Pyuuta mkII a obrazovka s běžícím programem / Tomy Pyuuta mkII and screen displaying running software
Tomy Pyuuta mkII se zapnutým CRT monitorem a hrou / Tomy Pyuuta mkII with powered CRT monitor and game
Srovnání klávesnic dvou počítačů Tomy Pyuuta a Pyuuta mkII / Comparison of two Tomy Pyuuta and Pyuuta mkII keyboards
Šikmý boční profil Tomy Pyuuta mkII a externího ovladače / Side angle of Tomy Pyuuta mkII and external controller
Zadní větrací štěrbiny Tomy Pyuuta mkII s připojenými kabely / Tomy Pyuuta mkII rear vents and attached cables
Otevřená skříň Tomy Pyuuta mkII s klávesnicí a elektronikou / Opened Tomy Pyuuta mkII with keyboard and electronics
Detail plošného spoje Tomy Pyuuta mkII s původními čipy / Close-up of Tomy Pyuuta mkII circuit board with original chips
Stránky dobového katalogu Tomy Pyuuta s modely a příslušenstvím / Pages of a period Tomy Pyuuta catalogue featuring models and accessories
Reklamní fotografie dítěte s krabicí poč�ítače Tomy Pyuuta / Promotional photo of a child with Tomy Pyuuta box
bottom of page