
Tomy Pyuuta (Pyuta/Tutor/Grandstand Tutor)

Země / Country:
Japonsko / Japan
Rok / Year:
1982
Česky / Czech:
„Šestnáctibitový počítač v roce 1982, a přesto jej převálcují osmibity?“ Přesně takový paradox představuje japonský Tomy Pyūta, psaný v originále ぴゅう太 a často přepisovaný jako Pyuta nebo Pyuuta. Na první pohled vypadá spíš jako odolná dětská hračka s drobnými gumovými klávesami, uvnitř však pracuje skutečný procesor z šestnáctibitové rodiny Texas Instruments. K tomu grafický čip schopný pohybovat barevnými sprity a zvukový generátor, který by mu mohli závidět mnozí soudobí domácí konkurenti. Jak je možné, že se z tak neobvyklého stroje nestal světový hit?
Výrobce Tomy byl především úspěšnou japonskou hračkářskou společností. Jeho předchůdce založil Eiichirō Tomiyama roku 1924 a během následujících desetiletí se firma prosadila nejrůznějšími mechanickými a elektronickými hračkami. V roce 2006 došlo ke spojení s firmou Takara a v Japonsku působí dnešní společnost pod názvem Takara Tomy. Začátkem osmdesátých let však Tomy chtěl oslovit také děti, které se měly u nového televizoru nejen bavit, ale i učit programovat. Proto vznikl Pyūta, domácí počítač, jehož elektroniku pro Tomy vyráběla společnost Matsushita, dnes známá pod značkou Panasonic.
První japonský Pyūta se začal prodávat v srpnu 1982 za 59 800 jenů. Jméno ぴゅう太 se skládá z hiragany ぴゅう a znaku kandži 太 a zní hravě, téměř jako dětská přezdívka odvozená od slova computer. Dobová reklama slibovala, že se obyčejný televizor promění v zábavní park, výstavní galerii i knihovnu. Tomy přitom zdůrazňoval jednoduché kreslení, vlastní animace a hry, nikoli pouze obvyklé programování dlouhých řádků kódu. Počítač se prodával v hračkářských obchodech a měl být dostatečně srozumitelný i pro děti, které si s ním hrály bez dohledu dospělých. To byla chytrá myšlenka, ale zároveň se ukázala jako marketingová past. Zákazník hledající seriózní domácí počítač mohl Pyūtu přehlédnout právě proto, že připomínal hračku.
Technickou inspiraci je třeba hledat u Texas Instruments, ale nikoli v podobě jednoduchého klonu známého TI-99/4A. Tento americký stroj používal šestnáctibitový mikroprocesor TMS9900 a obrazový procesor TMS9918A. Tomy převzal podobné základní principy, avšak použil novější TMS9995, úzce příbuzný konstrukci připravovaných, nakonec nerealizovaných počítačů TI-99/2 a TI-99/8. Proto mají Pyūta a TI-99/4A řadu společných vlastností v grafice a uspořádání paměti, ale nejde o vzájemně plně kompatibilní systémy. Programové cartridge ani BASIC nejsou jednoduše zaměnitelné s TI-99/4A.
Procesor TMS9995 patří skutečně mezi šestnáctibitové konstrukce. Nabízí velmi zajímavou instrukční sadu, vlastní rychlou vnitřní paměť a vylepšené přednačítání instrukcí. U Pyūty se ale často opakuje chybná informace o taktu 10,7 MHz. Tato hodnota označuje frekvenci základního krystalu, přesněji 10,738635 MHz. Výsledná hodinová frekvence samotného procesoru je po dělení čtyřmi přibližně 2,685 MHz. Číslo tedy vypadá na papíře méně působivě, ale TMS9995 mohl díky své architektuře a rychlejším operacím v praxi předčit některé počítače s vyšším nominálním taktem nebo se starším procesorem TMS9900. Z toho ovšem nelze vyvozovat, že šlo o nejrychlejší domácí počítač své doby ve všech úlohách.
Stejně zajímavá a na první pohled paradoxní je paměť. V dobových katalozích se uvádí 16 kB RAM, ale u původní Pyūty jde o paměť přímo připojenou k obrazovému čipu TMS9918A. Hlavní procesor ji nepoužívá jako běžnou pracovní paměť, do které by mohl přímo spouštět vlastní programy ve strojovém kódu. TMS9995 má pro přímé operace vestavěných pouze 256 bajtů rychlé RAM. Základní firmware původního japonského modelu zabírá přibližně 20 kB ROM a obsahuje kreslicí prostředí G-GRAPHIC a neobvyklý jazyk G-BASIC. Proto není správné uvádět 16 kB systémové RAM a k nim dalších 16 kB VRAM, jako by šlo o dvě oddělené plnohodnotné paměťové banky.
Vlastní počítačová grafika je přitom přesně to, co dělalo z Pyūty atraktivní stroj. Video procesor Texas Instruments TMS9918A nabízí rozlišení až 256 × 192 bodů, barevnou paletu 16 odstínů a hardwarové sprity. Standardní text se zobrazuje ve 32 sloupcích a 24 řádcích. Sprity lze přesouvat nezávisle na pozadí, což značně usnadňovalo tvorbu animací a jednoduchých akčních her. Zvukový čip SN76489AN poskytuje tři tónové kanály a generátor šumu. Pod touto nenápadnou plastovou skříní se tedy skrývala velmi schopná grafická a zvuková platforma, která nepůsobila nijak zaostale ani ve srovnání s populárními domácími osmibity.
Zásadní zvláštností původní japonské verze je G-BASIC, používající japonské příkazy psané katakanou. Byl určen hlavně ke kreslení, animaci a jednoduchým hrám. Ve srovnání s běžnými domácími interprety BASICu měl omezené možnosti práce s řetězci a některými typy výpočtů, zato obsahoval vhodné příkazy pro grafiku a pohyblivé objekty. Majitel získal také grafický editor, v němž mohl přímo vytvářet obrázky na obrazovce. Hry se dodávaly především na ROM cartridgích a k ukládání vlastní práce bylo možné připojit kazetový magnetofon. K dalším konektorům patřily porty pro dvojici ovladačů, televizní a obrazové výstupy a systémová připojení podle konkrétního trhu. Původní pryžová klávesnice měla 56 kláves a byla sice odolná proti dětskému zacházení, ale při delším psaní za klasickou mechanickou klávesnicí zaostávala.
Počítač zamířil rovněž na zahraniční trhy. Ve Spojených státech se prodával jako Tomy Tutor a ve Velké Británii jako Grandstand Tutor. Tyto verze nebyly pouhou výměnou loga. Měnily se jazykové ROM a programové prostředí, zejména přibyl výrazně použitelnější Tomy BASIC. Americkou propagaci doprovázela televizní osobnost Sarah Purcell, která v reklamě zdůrazňovala, že děti mohou počítač používat samostatně. Ve výlohách ale zářily značky Commodore, Sinclair, Atari a Texas Instruments, které už měly zavedené prodejní kanály, rozsáhlejší nabídku softwaru a jasnější představu o tom, zda prodávají počítač, nebo herní zařízení. Mimo Japonsko proto Pyūta a Tutor výrazný obchodní úspěch nezaznamenaly.
V Japonsku byla situace zpočátku lepší. Tomy plánoval během prvního roku prodat přibližně 90 000 kusů a dosáhnout obratu kolem pěti miliard jenů. Dobové údaje zmiňují zhruba 40 000 dodaných počítačů během prvních čtyř měsíců. Květen 1984 přinesl zprávy o celkovém počtu přibližně 120 000 expedovaných kusů pro domácí i exportní trhy dohromady. To ovšem není totéž jako potvrzený počet prodaných původních japonských Pyūt do koncových domácností. V červenci 1983 začalo Nintendo prodávat výrazně levnější Famicom a nabídka čistě herních zařízení začala být pro mnoho rodin přitažlivější. Tomy uvedl levnější Pyūta Jr. a roku 1984 také Pyūta mkII s jinou klávesnicí, ale celá rodina postupně ustupovala z trhu. Výroba skončila v roce 1985.
Pro sběratele představuje původní Pyūta mimořádně zajímavý počítač. Vzácnější dochované kusy se potýkají s jedním velmi charakteristickým problémem, stárnutím membránové klávesnice. Vodivé vrstvy a kontakty časem oxidují, poškozují se nebo získávají příliš vysoký přechodový odpor, takže jednotlivé klávesy přestávají reagovat. Řešení dnes existuje díky nadšencům, kteří pro původní gumovou klávesnici navrhli náhradní tenkou desku plošných spojů. Velkou zásluhu má italský restaurátor vystupující jako Retrofixer, autor projektu Tomy Tutor / Pyuta Membrane. Právě spojení původní techniky a nové opravitelné elektroniky dnes umožňuje zachraňovat přístroje, které by jinak zůstaly nefunkčními exponáty.
English / Anglicky:
“A real sixteen-bit computer in 1982, yet the eight-bit competition overtook it?” That is the strange story of the Japanese Tomy Pyūta, written ぴゅう太 and variously romanised as Pyuta or Pyuuta. At first glance it looks more like a durable children's toy, with its small rubber keys and friendly casing, but inside is a genuinely sixteen-bit Texas Instruments processor. Its video system can display colourful moving sprites and its sound chip was capable of considerably more than the simple beeping of many other early home machines. So why did this unusual and technically interesting computer fail to become an international hit?
Tomy was already an established Japanese toy manufacturer. A predecessor of the company was founded by Eiichirō Tomiyama in 1924, and the business spent the following decades building a reputation for mechanical and electronic toys. In 2006 Tomy merged with Takara, forming the present-day Takara Tomy. In the early 1980s, however, its management wanted to offer children something combining entertainment with a first introduction to computing. This led to the Pyūta, a compact home computer whose electronics were manufactured for Tomy by Matsushita, now widely associated with the Panasonic brand.
The original Pyūta went on sale in Japan in August 1982 for 59,800 yen. The name ぴゅう太 combines Japanese hiragana with the kanji character 太 and is a playful word inspired by the Japanese pronunciation of computer. Contemporary advertising promised that an ordinary television could become an amusement park, an art gallery or a library. The manufacturer emphasised drawing, animations and games rather than just the traditional image of a computer requiring long lines of typed commands. It was sold in toy shops and was intended to be approachable even for children working without adult supervision. This clever idea also became a marketing weakness. A parent seeking a serious home computer might overlook the Pyūta precisely because its physical appearance and retail setting made it seem like a toy.
Texas Instruments provided much of the technological inspiration, although the Pyūta is not simply a clone of the familiar TI-99/4A. The American machine used the sixteen-bit TMS9900 processor and the TMS9918A video display processor. Tomy adopted related concepts but selected the more advanced TMS9995, closely connected to designs for the never-released TI-99/2 and TI-99/8 computers. As a result, the Pyūta shares important characteristics with the TI-99 family, notably its graphics chip and approach to memory, but it is not fully software-compatible with a TI-99/4A. BASIC programs and cartridges cannot simply be exchanged between the two different systems.
The TMS9995 is a genuine sixteen-bit processor with a capable instruction set, fast internal scratchpad memory and improved instruction prefetching. One specification of the Pyūta is nevertheless frequently misunderstood. The often-quoted figure of 10.7 MHz is the frequency of the master crystal, specifically 10.738635 MHz, not the actual CPU clock. After division by four, the processor operates at approximately 2.685 MHz. That sounds much less spectacular on paper, but improvements to the processor and a more efficient memory arrangement could still make the TMS9995 faster in practice than some machines with higher nominal clock frequencies or earlier TMS9900 circuitry. It would, however, be wrong to interpret the crystal frequency as evidence of a 10.7 MHz CPU.
Memory is another unusual aspect. Period catalogues specify 16 KB RAM, yet on the original Pyūta this memory is attached to the TMS9918A video chip. It is video RAM rather than an ordinary block of CPU-addressable working memory from which native programs can execute. The TMS9995 itself provides only 256 bytes of directly accessible internal RAM. The original Japanese model has approximately 20 KB of ROM containing its built-in drawing environment, G-GRAPHIC, and its unusual G-BASIC interpreter. It would therefore be incorrect to describe the computer as having 16 KB of normal system RAM plus another separate 16 KB of VRAM.
Graphics are precisely where the Pyūta becomes so interesting. The Texas Instruments TMS9918A supports a display up to 256 × 192 pixels, a palette of sixteen colours and hardware sprites. Its normal text layout has 32 columns and 24 rows. Sprites can move independently of the background, making animation and simple action games much easier to produce than on computers requiring every moving shape to be redrawn manually. The SN76489AN sound generator supplies three tone channels and a noise channel. Hidden beneath the toy-like enclosure was therefore a very capable graphics and audio platform for an inexpensive early-1980s home system.
The original Japanese machine featured G-BASIC, which used Japanese katakana keywords and was designed primarily for drawing, animation and simple games. Compared with conventional home BASIC interpreters it offered limited string handling and arithmetic, but it made screen manipulation, sound effects and moving objects easy to experiment with. The built-in G-GRAPHIC paint environment allowed users to create pictures directly on screen. Games were mainly distributed on ROM cartridges, and an optional cassette recorder could be used to save personal work. The machine also provided connectors for two game controllers, display and television outputs, plus other interfaces depending on regional version. The original keyboard contained fifty-six rubber keys, sturdy enough for younger children but far less comfortable than a normal mechanical keyboard when typing longer programs.
The machine was also adapted for export. It was known as the Tomy Tutor in the United States and the Grandstand Tutor in the United Kingdom. These were not just changes of branding. Their system ROMs and languages were adapted, notably providing the more capable Tomy BASIC rather than the original Japanese-only G-BASIC environment. American advertising featured television personality Sarah Purcell, who promoted the idea of children learning to use the computer themselves. Yet the market was already crowded with Commodore, Sinclair, Atari and Texas Instruments products, backed by more extensive software catalogues and better-established retail channels. Tomy's attempt to position the same machine as both a computer and a toy was difficult to communicate. Outside Japan the Tutor never achieved significant commercial success.
In Japan the early results were much more promising. Tomy reportedly planned first-year sales of around 90,000 computers and revenue of five billion yen. Contemporary accounts cite approximately 40,000 units shipped during the first four months of sales. By May 1984, reports referred to roughly 120,000 units shipped for domestic and export markets combined. These figures should not be confused with a confirmed count of original Japanese Pyūta units sold to end users. Nintendo's less expensive Famicom, released in July 1983, then changed what many families expected from a home entertainment system. Tomy introduced the simplified Pyūta Jr. and later the revised 1984 Pyūta mkII with a more conventional keyboard, but the range rapidly lost ground. Production ended in 1985.
For collectors today the original Pyūta is a fascinating but sometimes difficult machine to preserve. A common problem is the ageing rubber-key keyboard contact system. Conductive layers can oxidise, become damaged or develop excessive resistance, leaving many keys intermittent or completely inoperative. Fortunately, dedicated restorers have developed thin replacement printed circuit boards designed to work with the existing rubber keys. One such solution was created by the Italian repair specialist known as Retrofixer, who published the Tomy Tutor / Pyuta Membrane replacement design. It is an excellent example of how modern manufacturing and thoughtful restoration can keep a rare original computer in working condition without replacing its entire keyboard.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Tomy Company, Ltd., vývoj a značka, výroba na zakázku u Matsushita Electric, Japonsko / Tomy Company, Ltd., developed and branded by Tomy, manufactured under contract by Matsushita Electric, Japan
Model: Tomy Pyūta (ぴゅう太, Pyuuta / Pyuta), původní japonská verze 1982 / original Japanese model, 1982
Rok / Year: 1982
Země / Country: Japonsko / Japan
Typ / Type: Japonský 16bitový domácí a vzdělávací počítač, odlišný od exportních verzí Tomy Tutor a Grandstand Tutor / Japanese 16-bit home and educational computer, distinct from export Tomy Tutor and Grandstand Tutor variants
CPU: Texas Instruments TMS9995, skutečný 16bitový procesor se 256 bajty integrované přímo adresovatelné RAM / Texas Instruments TMS9995 genuine 16-bit CPU with 256 bytes directly accessible on-chip RAM
Takt CPU / CPU clock: Krystal 10,738635 MHz, hodinový takt procesoru po dělení čtyřmi přibližně 2,685 MHz. Hodnota 10,7 MHz není takt CPU / 10.738635 MHz master crystal divided by four, effective CPU clock approximately 2.685 MHz, not 10.7 MHz
RAM: 16 kB obrazové VRAM připojené k TMS9918A, nejde o 16 kB běžné CPU RAM plus další VRAM. TMS9995 má 256 bajtů integrované RAM / 16 KB video RAM attached to TMS9918A, not a separate 16 KB system RAM plus 16 KB video RAM. The TMS9995 has 256 bytes internal scratchpad RAM
ROM: Původní japonská Pyūta přibližně 20 kB ROM s G-BASICem, G-GRAPHIC a systémovými funkcemi. Exportní Tomy Tutor měl jinou ROM a Tomy BASIC / Original Japanese Pyūta approximately 20 KB ROM with G-BASIC, G-GRAPHIC and firmware. Export Tomy Tutor used different ROMs including Tomy BASIC
Operační systém / Operating system: Japonské grafické prostředí G-GRAPHIC a interpret G-BASIC s příkazy v katakaně, start z ROM, hry na cartridge. Tomy BASIC patří zejména exportní verzi Tutor / Japanese G-GRAPHIC drawing environment and G-BASIC interpreter with katakana keywords in ROM, cartridge games. Tomy BASIC chiefly associated with export Tutor
Video / Graphics: Texas Instruments TMS9918A, nejvýše 256 × 192 bodů, 32 × 24 znaků, paleta 16 barev, hardwarové sprity, 16 kB VRAM / TMS9918A video chip, up to 256 × 192 pixels, 32 × 24 text, 16-colour palette, hardware sprites and 16 KB VRAM
Zvuk / Sound: Texas Instruments SN76489AN, tři tónové kanály a generátor šumu / SN76489AN, three tone channels and noise generator
Média / Storage: ROM cartridge pro hry a programy, externí kazetový magnetofon pro ukládání vlastní práce. Mechanická disketová jednotka nebyla standardní výbavou / ROM game and software cartridges, external cassette recorder for saved work. No standard floppy drive
Rozhraní / Interfaces: Slot herních ROM cartridgí, dva vstupy pro ovladače, kazetový magnetofon, televizní a obrazový výstup, systémová připojení podle regionálního provedení / Game ROM cartridge slot, two game controller inputs, cassette recorder, television/video outputs, variant-dependent peripheral connections
Napájení / Power: Externí napájecí adaptér pro původní japonský trh, přesné hodnoty ověřit podle štítku konkrétního exempláře / External Japanese-market supply, verify exact electrical ratings on the individual unit
Rozměry / Dimensions: Hmotnost přibližně 1,7 kg, původní skříň s gumovou klávesnicí / Approximately 1.7 kg, original case with rubber chiclet keyboard
Původní cena / Original price: 59 800 japonských jenů při uvedení v srpnu 1982 / ¥59,800 in Japan at its August 1982 launch
Náš exemplář / Our machine
Ve sbírce RetroComputer mám původní japonský Tomy Pyūta z roku 1982, nikoli pouze pozdější americký Tutor. Sehnal jsem jej i s originální krabicí a velmi podrobným dobovým uživatelským manuálem. Tato dokumentace je sama o sobě nádherným dokladem toho, jak vážně Tomy bral myšlenku počítače pro děti. Přestože výrobce působil hlavně ve světě hraček, jeho manuál je překvapivě propracovaný. Ve sbírce mám také pozdější Tomy Pyūta mkII, takže mohu ukázat rozdíly mezi původním modelem s gumovou klávesnicí a novějším provedením.
Můj původní Pyūta však nebyl po získání zcela funkční. Hlavní problém představovala klávesnice. Membránová část věkem ztrácela vodivost, některé klávesy fungovaly jen občas a jiné vůbec. Největší nepříjemnost je v tom, že původní klávesnicovou membránu prakticky nelze koupit jako nový náhradní díl. Naštěstí jsem objevil výborný projekt italského restaurátora Retrofixera, který navrhl náhradní tenký plošný spoj místo původní membrány.
Jeho návrh jsem použil a nechal si v Číně vyrobit desky o tloušťce 0,6 mm. Výroba trvala asi pět dní a doručení přepravní službou DHL další tři dny. Aby původní gumové klávesy správně spínaly kontakty na nové desce, nalepil jsem na jejich spodní stranu kulaté vodivé plošky o průměru 6 mm, používané například při opravách dálkových ovladačů. Potom jsem si vyrobil nový šestnáctižilový propojovací kabel a celou klávesnici sestavil. Výsledek předčil očekávání. Všechno funguje a kontakt kláves je nyní spolehlivější než před opravou. 🙂
U výrobce plošných spojů bylo nutné objednat minimálně pět kusů, takže mi po opravě zbyly další čtyři. Nabídl jsem je na Aukru za nákupní cenu 690 Kč (přibližně 28 €) pro další sběratele, kteří bojují se stejnou závadou. Nepotřebuji mít čtyři rezervní klávesnice v zásuvce, když mohou pomoci zprovoznit další Pyūty. Opravu jsem také nafotil a jako výborný technický podklad doporučuji video přímo od Retrofixera, na němž je postup s náhradní deskou ukázaný od problému až po řešení.
Počítač tak mám opět plně funkční v původním japonském provedení a s jeho charakteristickou gumovou klávesnicí. Právě tahle opravdová šestnáctibitová rarita ukazuje, že za nenápadným názvem hračkářské firmy může stát mimořádně zajímavá architektura. A také to, že u tak starých počítačů je někdy nejsložitější součástkou ta nejméně nápadná. V tomto případě obyčejná klávesnice.
S pořízením tohoto japonského počítače mi výrazně pomohl Shinya Terasaki, můj přítel z Tokia. Zprostředkoval jeho nákup v Japonsku a postaral se o zaslání do České republiky.
My RetroComputer collection includes an original Japanese Tomy Pyūta from 1982, not merely the later American Tutor. I acquired it complete with its original box and an impressively detailed contemporary user manual. The documentation is fascinating in its own right because it shows how seriously Tomy took the idea of a computer for children. Although the company was primarily known for toys, the manual is remarkably thorough. I also own the later Tomy Pyūta mkII, so my collection can show the difference between the original model's rubber keyboard and its revised successor.
Unfortunately my original Pyūta was not completely working when I obtained it. The main problem was the keyboard. The aged contact membrane had become unreliable, with some keys working intermittently and others not responding at all. The worst part was that a new, original replacement membrane was virtually impossible to obtain. Fortunately, I found an excellent project by the Italian restorer known as Retrofixer, who designed a thin printed circuit board that replaces the original keyboard membrane.
I used his design and had a batch of 0.6 mm printed circuit boards made in China. Manufacturing took approximately five days, followed by another three days for DHL delivery. To make the original rubber keys close the contacts on the new PCB correctly, I attached circular conductive adhesive pads, six millimetres in diameter, to the underside of the keys. These are the kind of pads also used for repairing remote controls. I then made a new sixteen-conductor ribbon cable, assembled the keyboard and tested it. The result was excellent. Every key now works and the keyboard is more reliable than it had been before the restoration. 🙂
The PCB manufacturer required a minimum order of five boards, leaving me with four spares. I offered the remaining boards on the Czech Aukro marketplace at my cost price of 690 CZK (approx. €28) so that other collectors with the same fault could repair their machines too. There is little point leaving four spares in a drawer when they might help save other examples of this rare computer. I also photographed the restoration and recommend Retrofixer's own demonstration video as a particularly useful technical guide to the repair.
The computer is now fully functional again in its original Japanese configuration, with its distinctive rubber-key keyboard preserved. This genuinely sixteen-bit rarity is a wonderful reminder that a machine from a toy company can conceal unexpectedly sophisticated architecture. It also demonstrates how the smallest and most ordinary-looking part of a historic computer can turn out to be the most difficult component to keep alive. In this case, the keyboard.
My friend Shinya Terasaki from Tokyo helped me acquire this Japanese computer. He arranged its purchase in Japan and took care of shipping it to the Czech Republic.
Zdroje / Sources
https://en.wikipedia.org/wiki/Tomy_Tutor
https://museum.ipsj.or.jp/en/computer/personal/0097.html
https://oldvcr.blogspot.com/2024/03/after-41-years-my-first-assembly.html
https://oldvcr.blogspot.com/2026/05/the-tomy-tutor-and-state-of-1983-home.html
https://www.pcbway.com/project/shareproject/Tomy_Tutor_Pyuta_Membrane_a5991d90.html
https://www.youtube.com/watch?v=ROSLbK75sbo
https://news.mynavi.jp/article/history-8/
https://www.kernelcrash.com/blog/the-tomy-pyuuta/2023/10/08/
https://ja.wikipedia.org/wiki/ぴゅう太
Fotodokumentace / Photo documentation

















