
Triumph-Adler Alphatronic PC

Země / Country:
Západní Německo / West Germany
Rok / Year:
1983
Česky / Czech:
Triumph-Adler Alphatronic PC je pozoruhodný německý osmibitový počítač z roku 1983, který se pokusil spojit dvě tehdy odlišné představy o osobním počítači. Pro domácího uživatele nabízel BASIC, barevný obraz, magnetofon a programové moduly. Pro kancelář zase plnohodnotnou klávesnici, tiskárnu, externí diskety a možnost spouštět CP/M. Na papíře to vypadalo jako ideální kombinace. Jenže počátkem osmdesátých let se domácí počítače a kancelářské systémy vyvíjely tak rychle, že zavděčit se oběma skupinám najednou nebylo vůbec jednoduché.
Historie výrobce sahá mnohem dál než do počítačové éry. V Norimberku byla roku 1896 založena Deutsche Triumph Fahrradwerke, původně továrna na jízdní kola. Triumph později vyráběl také motocykly, psací stroje a další mechanické výrobky. Druhou část názvu představují frankfurtské Adlerwerke, spojené s automobily, motocykly a kancelářskou technikou. Oba podniky spojil až Max Grundig v roce 1958 pod značkou Triumph-Adler. Rok 1896 tedy znamená počátek historie značky Triumph, nikoli vznik společného podniku Triumph-Adler. Postupem času se společnost stala velkým evropským výrobcem kancelářské techniky a vstup do elektroniky byl přirozeným pokračováním.
První počítače prodávané pod označením Alphatronic přišly na konci sedmdesátých let. Modely P1 a P2 byly zejména kancelářské systémy s procesorem Intel 8085 a odlišnou koncepcí než pozdější Alphatronic PC. Následovaly další profesionální modely P3 a P4. V roce 1983 však Triumph-Adler zkusil oslovit i domácnosti novým, mnohem kompaktnějším počítačem, jehož označení PC neznamenalo kompatibilitu s IBM PC. Ačkoliv šlo o německou značku a německý obchodní projekt, Alphatronic PC byl podle zadání Triumph-Adler navržen a vyráběn v Japonsku.
Uvnitř pracuje osmibitový procesor Zilog Z80A s frekvencí 4 MHz. Standardní konfigurace má 64 KB RAM a celkem 32 KB ROM, z níž přibližně 24 KB zabírá Microsoft BASIC verze 5.11, další část monitorové rutiny a ostatní systémový obsah. Na rozdíl od počítačů, které potřebovaly nahrát BASIC z magnetofonu, Alphatronic PC spustí svůj interpretr přímo z ROM po zapnutí, pokud není připojeno jiné spouštěcí zařízení nebo programový modul. Externí pětapůlpalcová disketová mechanika umožnila provoz operačního systému CP/M, používaného v mnoha tehdejších kancelářích. Disketové jednotky F1 a F2 nabízely kapacitu přibližně 320 KB na disketu, přičemž hlavní jednotka F1 obsahovala vlastní řadič a druhá F2 se k ní připojovala.
Velká klávesnice s numerickým blokem a funkčními klávesami dávala najevo kancelářské ambice. Počítač poskytoval sériové rozhraní V.24/RS-232, paralelní Centronics, výstup RGB i kompozitního obrazu, konektor kazetového magnetofonu, slot pro ROM cartridge a rozhraní pro disketový subsystém. Díky tomu mohl sloužit jako jednoduchý domácí mikropočítač, terminál i základ textového procesoru s tiskárnou. Zdroj napájení je zabudovaný přímo ve skříni.
Právě zobrazování ale ukazuje omezení této konstrukce. Alphatronic PC používal textové režimy se 40 nebo 80 znaky na řádek, obvykle uváděnými s 24 řádky, přičemž některé dobové popisy uvádějí také rozšířená textová uspořádání. Znakovou a blokovou grafiku bylo možné programově využít jako obrazové pole například 80 × 72 nebo 160 × 72 bodů v osmi barvách. Číslo 640 × 288, které se u tohoto stroje někdy objevuje, neznamená nezávisle ovladatelný vysoký grafický režim: jde o přepočet jemnějšího video rastru, kde jsou viditelné obrazové bloky složené z větších skupin bodů. Oproti herním osmibitům s opravdovou bitmapovou grafikou to byla citelná nevýhoda. Zvuk obstarává jednoduchý jednokanálový tónový generátor, nikoli samostatný vícehlasý hudební čip.
Nabídka her a domácích programů byla poměrně omezená, přestože vyšlo několik titulů na kazetách i ROM modulech. Kancelářské využití s CP/M dávalo počítači širší možnosti, ale nákup disketové jednotky představoval další značný výdaj. Dobová německá cena samotného počítače se uvádí přibližně 1 495 DM. Někteří zákazníci tak dávali přednost levnějším domácím počítačům, jiní zavedeným kancelářským systémům. Oproti ambicím výrobce proto Alphatronic PC neprorazil v takovém rozsahu, jaký si značka představovala, přesto má v historii německých mikropočítačů své pevné místo.
Exportní provedení se objevovala také pod značkou Royal a část pozdějších zásob prodávala britská společnost Matmos. Roku 1986 přešla společnost Triumph-Adler od Volkswagenu do vlastnictví italské Olivetti. Další proměny nakonec vedly až k japonské Kyocera, která Triumph-Adler plně ovládla v roce 2010. Alphatronic PC tak stojí na zajímavém průsečíku: tradiční německá kancelářská značka, japonský hardware, americký BASIC a možnost provozovat mezinárodně rozšířený CP/M.
English / Anglicky:
The Triumph-Adler Alphatronic PC is a fascinating German eight-bit computer introduced in 1983, an attempt to bridge two quite different ideas of what a personal computer should be. Home users were offered BASIC, colour video, cassette storage and software cartridges. Office customers were promised a proper keyboard, a printer, external floppy disks and the option of running CP/M. On paper this looked like an ideal combination. In practice, home computers and business systems were evolving so rapidly in the early 1980s that satisfying both markets was exceptionally difficult.
The manufacturer's story begins long before the electronic age. Deutsche Triumph Fahrradwerke was founded in Nuremberg in 1896, originally making bicycles. Triumph later produced motorcycles, typewriters and other mechanical equipment. The Adler part of the name came from Adlerwerke in Frankfurt, known for automobiles, motorcycles and office machines. It was Max Grundig who brought the two businesses together under the Triumph-Adler name in 1958. Thus 1896 marks the beginning of the Triumph company's history, not the founding date of the combined Triumph-Adler enterprise. The new group grew into a major European office equipment manufacturer, and computers were a natural extension of that business.
The earliest machines marketed under the Alphatronic name appeared towards the end of the 1970s. The P1 and P2 were primarily business systems, based on an Intel 8085 processor and quite different in design from the later Alphatronic PC. Further professional models, including the P3 and P4, followed. In 1983 Triumph-Adler attempted to appeal to households as well with a considerably more compact computer. Despite the letters PC in its name, it was not IBM PC compatible. Although branded and specified by a German company, the Alphatronic PC was designed and assembled in Japan according to Triumph-Adler's requirements.
At its heart is an eight-bit Zilog Z80A processor clocked at 4 MHz. The standard machine has 64 KB of RAM and approximately 32 KB of ROM. About 24 KB of the ROM contains Microsoft BASIC version 5.11, with additional monitor and system firmware occupying the rest. Unlike machines that required BASIC to be loaded from tape, the Alphatronic PC normally starts its interpreter directly from ROM when powered on, unless another boot device or software module takes precedence. An external 5.25" floppy drive provided access to the CP/M operating system, a widely used environment for business software. The optional F1 and F2 disk units offered approximately 320 KB per disk. F1 housed the controller, while the secondary F2 drive connected through the first unit.
The large full-stroke keyboard, complete with a separate numeric keypad and function keys, reflected the machine's office ambitions. Interfaces included V.24/RS-232 serial communication, a Centronics parallel printer port, RGB and composite video, a cassette recorder socket, a ROM cartridge slot and a connection for the floppy subsystem. This allowed it to act as a simple home computer, a terminal or a basic word-processing system with a printer. Its mains power supply was built into the case.
The display system was one of its major limitations. The Alphatronic PC supported text modes with 40 or 80 columns, usually described with 24 rows, although some period accounts mention additional text arrangements. Programmable characters and block graphics could create effective displays of 80 × 72 or 160 × 72 elements in eight colours. A much larger figure, 640 × 288, is sometimes quoted, but it does not represent a fully addressable high-resolution bitmap graphics mode: it refers to the finer raster underlying larger character or graphics blocks. Against dedicated games machines with true bitmap graphics, the Alphatronic therefore had a clear disadvantage. Sound was limited to a simple single-channel tone generator rather than a sophisticated music chip.
The supply of games and home software remained modest, even though a number of titles appeared on cassette and ROM cartridges. CP/M greatly increased the range of potential business applications, but an external disk system was an expensive additional purchase. The original German list price for the basic computer was around 1,495 Deutsche Marks. Some prospective buyers preferred cheaper home computers, while others chose more established business machines. The Alphatronic PC never achieved the broad success its manufacturer had hoped for, although it retains a significant place in the history of German personal computing.
Export machines also appeared under the Royal name, and some later stock was sold by the British company Matmos. In 1986, Olivetti acquired Triumph-Adler from Volkswagen. After further changes in ownership, the company eventually became part of Japan's Kyocera group, which completed its takeover in 2010. The Alphatronic PC is therefore an unusually international machine: a traditional German office-equipment brand, Japanese-made hardware, American BASIC and the option to run the widely used CP/M operating system.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Triumph-Adler AG, západoněmecká značka, výroba Alphatronic PC v Japonsku / Triumph-Adler AG, West German brand, Alphatronic PC manufactured in Japan
Model: Triumph-Adler Alphatronic PC
Rok / Year: 1983
Země / Country: Západní Německo / West Germany
Typ / Type: Osmibitový domácí a kancelářský počítač, německá značka a japonská výroba / Eight-bit home and business computer, German brand and Japanese manufacture
CPU: Zilog Z80A / Zilog Z80A
Takt CPU / CPU clock: 4 MHz / 4 MHz
RAM: Standardně 64 KB RAM a oddělená obrazová paměť / 64 KB standard RAM with separate video memory
ROM: Celkem 32 KB ROM, z toho 24 KB Microsoft BASIC 5.11 a přibližně 4 KB monitoru, zbytek další systémové části / 32 KB ROM total, including 24 KB Microsoft BASIC 5.11, approximately 4 KB monitor code and other firmware
Operační systém / Operating system: Microsoft BASIC 5.11 v ROM, CP/M 2.x dostupný s externí disketovou jednotkou / Microsoft BASIC 5.11 in ROM, CP/M 2.x available with external floppy drive
Video / Graphics: Textové režimy 40 nebo 80 znaků na řádek (běžně 24 řádků), osm barev, znaková a bloková grafika zhruba 80 × 72 či 160 × 72, údaj 640 × 288 není plně adresovatelná bitmapa / 40 or 80 text columns (usually 24 rows), eight colours, character and block graphics approximately 80 × 72 or 160 × 72, quoted 640 × 288 is not a fully addressable bitmap
Zvuk / Sound: Jednokanálový systémový tónový generátor a vestavěný reproduktor / Single-channel system tone generator and built-in speaker
Média / Storage: Externí audiokazetový magnetofon, programy na ROM cartridgích, volitelné disketové jednotky 5.25" F1/F2 přibližně 320 KB na disketu / External audio cassette deck, ROM cartridges and optional 5.25" F1/F2 floppy drives approximately 320 KB per disk
Rozhraní / Interfaces: Sériový port RS-232C/V.24, paralelní Centronics, RGB a kompozitní video, magnetofon, ROM cartridge, konektor externích disketových mechanik / RS-232C/V.24 serial, Centronics parallel, RGB and composite video, cassette, ROM cartridge and external floppy interface
Napájení / Power: Vestavěný síťový napájecí zdroj / Built-in mains power supply
Původní cena / Original price: Při uvedení na německém trhu přibližně 1 495 DM, externí disketové mechaniky za příplatek / Approximately 1,495 Deutsche Marks at German launch, optional floppy drives sold separately
Náš exemplář / Our machine
Ve své sbírce RetroComputer v Žatci mám také německý Triumph-Adler Alphatronic PC z roku 1983. Je to pro mě zajímavá připomínka doby, kdy se tradiční výrobci psacích strojů pokoušeli prosadit na trhu osobních počítačů. Na první pohled působí spíše jako pořádný kancelářský stroj díky plnohodnotné klávesnici s numerickou částí. Přitom nabízí i barevný obraz, BASIC přímo v ROM a možnost připojit běžný kazetový magnetofon.
Fotografie v této galerii zachycují můj sbírkový Alphatronic PC a doplňující technickou dokumentaci. Je to neobvyklý osmibit, který stojí někde mezi domácím počítačem a kancelářským terminálem. Právě takové méně známé konstrukce pěkně ukazují, jak rozmanitý byl svět osobních počítačů ještě před definitivním nástupem standardu IBM PC.
My RetroComputer collection in Žatec also includes a 1983 Triumph-Adler Alphatronic PC. For me, it is a reminder of the period when traditional typewriter manufacturers tried to establish themselves in the personal computer market. Its full-size keyboard with a separate numeric keypad makes it look like a serious office machine. At the same time it offers colour output, BASIC built into ROM and the ability to connect an ordinary cassette recorder.
The photographs in this gallery document my Alphatronic PC and related technical material. It is an unusual eight-bit system sitting somewhere between a home computer and a business terminal. Machines like this illustrate just how diverse personal computing was before the IBM PC standard became dominant.
Zdroje / Sources
https://iser.wisski.data.fau.de/wisski/navigate/3054/view
https://de.wikipedia.org/wiki/Triumph_Adler_Alphatronic_PC
https://www.zock.com/8-Bit/D_Alpha.HTML
https://oldcomputer.info/8bit/alphatronic/index.htm
https://www.retrobug.org/system/ta_alpha
https://www.computinghistory.org.uk/det/8371/Triumph-Adler/
https://www.computermuseum-mannheim.de/comp_ta.htm
https://www.1000bit.it/scheda.asp?id=73
Fotodokumentace / Photo documentation









