
Victor HC-30 (JVC/Yamaha)

Země / Country:
Japonsko / Japan
Rok / Year:
1985
Česky / Czech:
Japonský Victor HC-30 z roku 1985 patří k těm osmibitovým počítačům, které si člověk zapamatuje na první pohled. Nízká skříň, výrazné barevné provedení, malá klávesnice a nezaměnitelný směrový ovladač ve tvaru kosočtverce působí spíše jako futuristické domácí zařízení než běžný počítač své doby. Červená varianta nesla označení HC-30RD, černá HC-30BK. Obě používaly značku Victor, pod kterou byla společnost Victor Company of Japan známá na domácím japonském trhu. V zahraničí je tatáž firma známější pod zkratkou JVC. V tomto případě se ale pod obchodním označením Victor skrývala konstrukce jiného japonského výrobce, firmy Yamaha.
HC-30 je blízkým sourozencem počítače Yamaha SX-100. Nejde o dva různě vyvinuté stroje, které by se náhodou podobaly. Sdílely základní konstrukci, klávesnicovou koncepci, systémové obvody a technické parametry. Yamaha svůj model nabízela v bílé, tmavě modré a černé variantě, zatímco Victor zvolil červenou a černou. Příbuznost potvrzuje také externí napájení. Pro Victora se dodával zdroj označený AA-C30, určený pro stejnou elektrickou soustavu jako původní Yamaha. Podobný způsob výroby pod více značkami byl v počítačovém průmyslu běžný, zvláště tam, kde se výrobcům vyplatilo sdílet vývoj i výrobní kapacity.
Victor se na japonském trhu MSX objevil již před uvedením HC-30. Modely HC-5 a HC-6 rovněž vycházely z konstrukcí Yamaha. Značka Victor proto neznamená, že každá její počítačová řada vznikla ve vlastním vývojovém oddělení JVC. Zároveň však později uvedený HC-7 se svými video funkcemi ukazuje další technický směr výrobce. HC-30 představoval naopak kompaktní, cenově dostupný počítač pro běžné domácí použití a hry. Podle japonského technologického časopisu AKIBA PC Hotline! vstoupil na trh roku 1985 a patřil do rodiny výrobků Victor označované obchodním logem io, tedy AV Personal Computer.
Nešlo přitom o nestandardní herní konzoli. HC-30 plně vycházel ze specifikace MSX1, kterou firmy ASCII a Microsoft prosazovaly od roku 1983 jako společný základ domácích osmibitů. Norma sjednocovala důležité vlastnosti programovacího prostředí, paměťové mapy, grafiky, zvuku i cartridge, takže počítače různých značek mohly sdílet značnou část programů a periferií. Victor mohl díky tomuto standardu používat existující software, aniž by vytvářel úplně nový izolovaný počítačový ekosystém. Zároveň si mohl ponechat vlastní vzhled, rozložení konektorů a specializovaná rozšíření.
Srdcem stroje je osmibitový procesor Sharp LH0080A, kompatibilní se Zilogem Z80A, pracující přibližně na 3,58 MHz. Základní operační paměť má 32 KB. Samostatná grafická paměť VRAM o kapacitě 16 KB slouží výhradně zobrazovacímu obvodu, takže nejde o počítač s 48 KB běžné pracovní RAM. Systémová ROM má 32 KB a obsahuje MSX BIOS a MSX BASIC 1.0. Tato konfigurace byla vhodná pro běžné programování v BASICu a menší hry na kazetách či cartridgích. Rozsáhlejší programy požadující 64 KB RAM ovšem mohly vyžadovat rozšíření.
Zajímavou součástí konstrukce je čipset Yamaha S3527, známý jako MSX Engine. Integruje několik funkcí, pro které první počítače MSX potřebovaly samostatné integrované obvody. Patří sem obvody kompatibilní s periferním rozhraním 8255, řízení paměti a slotů, magnetofonové rozhraní a zvuková část kompatibilní s generátorem AY-3-8910. Konkrétním zvukovým jádrem je Yamaha YM2149, které umí tři tónové kanály a šumové efekty. Díky tomu mají hry typický zvuk MSX, byť bez specializovaných hudebních modulů nelze čekat možnosti pokročilejších syntezátorů Yamaha.
Grafiku vytváří samostatný videoobvod Yamaha YM2220, kompatibilní s rodinou Texas Instruments TMS9918. Jde o technicky zajímavou volbu, protože většina obvyklých MSX1 měla přímo čipy TMS9918, TMS9928 či jejich regionální ekvivalenty. YM2220 poskytuje běžné možnosti MSX1, včetně palety 16 barev, grafického režimu 256 × 192 bodů, hardwarových spritů a textových režimů 40 × 24 a 32 × 24 znaků. Zobrazovací režimy jsou stále omezeny architekturou první generace MSX. Tato technologie však pro hry poloviny osmdesátých let dostačovala, zvlášť ve spojení s vlastními sprity a zvukovým generátorem.
Na skříni zaujmou také integrované směrové klávesy v kosočtvercovém uspořádání. Jejich výtvarné řešení dává počítači podobu zařízení orientovaného na hry. K dispozici jsou navíc dva standardní porty pro externí ovladače, takže hry nejsou odkázány pouze na klávesnici. Přestože je HC-30 rozměrově velmi kompaktní, zachoval si základní vybavení plnohodnotného MSX. Obsahuje výstup RGB pro kvalitnější barevný obraz, kompozitní video a samostatný zvukový výstup, televizní RF modulátor, konektor pro kazetový magnetofon a paralelní port kompatibilní s tiskárnami Centronics.
Opravdovou zvláštností je však jediný cartridge slot na pravé straně. Jeho konektor nemá obvyklých 50 kontaktů jako standardní MSX, ale 56. Konstrukce Yamaha používá dalších šest kontaktů pro stínění, vstup zvuku a volbu rozšiřujících slotů. Standardní MSX cartridge do něj lze zasunout, protože základní kontaktní část odpovídá běžnému standardu. Není to ovšem záruka, že bude fungovat každý speciální modul. V samotném konektoru chybějí napájecí větve +12 V a −12 V, které některé hardwarové periferie využívají. Proto si běžné hry zpravidla poradí, ale výkonnější rozšíření mohou vyžadovat jiný způsob připojení.
Yamaha vyvinula i originální rozšiřující skříň SX-101, mechanicky navrženou tak, aby mohla ležet například pod monitorem. Umožňuje zapojit dvě běžné cartridge MSX a současně zvláštní modulový konektor Yamaha určený mimo jiné pro hudební moduly SFG. Toto rozšíření využívá právě speciální kontakty 56pinového slotu. Může pracovat nejen s Yamahou SX-100, ale také s přeznačeným Victorem HC-30. Na rozdíl od jednoduchého slotu na samotném počítači poskytuje potřebné napájecí větve pro náročnější periferie. V Japonsku se SX-101 nabízela za 26 800 jenů, tedy za podstatnou část ceny samotného počítače.
Napájecí systém je další důležitou vlastností. Originální externí zdroj Victor AA-C30 dodává 9 V stejnosměrných s kladným středem konektoru. Počítač vyžaduje přibližně 1,3 A. Vzhledem k japonskému trhu používal originální napájecí adaptér na vstupu místní síťové napětí 100 V. Záměna polarity při použití nového zdroje nebo přímé zapojení původního japonského adaptéru do evropské sítě by mohly starou elektroniku poškodit. Napájení je proto jednou z nejdůležitějších věcí, které musí být u dochovaných japonských počítačů správně vyřešené.
Původní dobová cena Victoru HC-30 byla 36 800 jenů, stejně jako u konstrukčně shodné Yamahy SX-100. Vyráběl se pro domácí japonský trh a běžný oficiální evropský prodej tohoto modelu není doložen. Oproti mnoha rozšířenějším strojům MSX se dnes dochoval v menším počtu dobře dokumentovaných exemplářů, což přispívá k jeho sběratelské atraktivitě. Přesný celosvětový počet dochovaných červených a černých kusů však znám není. HC-30 je přitažlivý především jako ukázka povedeného průmyslového designu a chytrého sdílení vývoje mezi firmami Yamaha a Victor. Navzdory neobvyklému vzhledu zůstává technicky skutečným MSX1, připraveným pro dobové hry, programování i rozšiřování.
English / Anglicky:
The 1985 Japanese Victor HC-30 is one of those eight-bit computers that are immediately memorable. Its low case, striking colour schemes, compact keyboard and diamond-shaped directional controller look more like a futuristic domestic appliance than an ordinary personal computer of the period. The vivid red version carried the model designation HC-30RD, while the black variant was HC-30BK. Both were marketed under the Victor name used by Victor Company of Japan in its home market. Abroad, the company was far better known as JVC. In this instance, however, the Victor branding concealed a computer design produced by another Japanese manufacturer, Yamaha.
The HC-30 is closely related to the Yamaha SX-100. These were not two independently designed machines that happened to look alike. They shared their fundamental electronics, keyboard concept, chipset and technical specifications. Yamaha sold its version in white, dark blue and black, while Victor offered red and black. The connection extends to the external power supply. Victor sold the AA-C30 power adaptor, electrically appropriate for the same system as the original Yamaha. Sharing designs, development costs and manufacturing capacity between brands was entirely normal in the computer business, particularly during the fiercely competitive home computer market of the 1980s.
Victor had participated in the Japanese MSX market before the HC-30. Its HC-5 and HC-6 also drew on Yamaha engineering, showing that a Victor badge did not necessarily mean the machine had been developed entirely within JVC's own computer department. The later HC-7, with its advanced home video facilities, shows another direction that Victor pursued. The HC-30 was instead a small and relatively affordable computer aimed at ordinary households and games. Japan's AKIBA PC Hotline! retrospectively described the 1985 HC-30 as a member of Victor's io, or AV Personal Computer, product family.
Despite its appearance, the HC-30 was not a proprietary games console. It conformed to the MSX1 standard, which ASCII and Microsoft had introduced in 1983 to provide a common foundation for Japanese and international home computers. The specification unified key aspects of memory mapping, BASIC, graphics, sound and cartridges. Manufacturers could therefore offer their own keyboards, enclosures and peripherals while allowing users to run a substantial common catalogue of software. A compact, game-oriented Victor could share games and programming tools with computers made by other MSX manufacturers without needing an entirely new software ecosystem.
The CPU is a Sharp LH0080A, an implementation compatible with the Zilog Z80A, clocked at approximately 3.58 MHz. It works with 32 KB of main RAM and 16 KB of separate video memory. The video RAM belongs to the graphics system and must not be added to general RAM to claim a 48 KB programming memory. Another 32 KB of ROM contain the MSX BIOS and MSX BASIC 1.0. This combination is well suited to BASIC programming and cassette or cartridge games, although applications written for machines with 64 KB of main RAM may need an expansion.
One of the most interesting chips is Yamaha's S3527, usually called the MSX Engine. It integrates a number of functions that early MSX computers implemented with separate devices. These include an 8255-compatible peripheral interface, memory and slot management, cassette control and AY-3-8910-compatible sound generation. The sound core is based on the Yamaha YM2149, offering three programmable tone channels and noise effects. This gives the computer the familiar sound of first-generation MSX games, although specialist Yamaha sound modules can provide much more elaborate music when installed in a compatible expansion system.
Graphics are generated by a separate Yamaha YM2220, which is compatible with the Texas Instruments TMS9918 family. This is particularly interesting because many standard MSX1 machines used TMS9918, TMS9928 or related regional chips directly. The YM2220 supports the normal first-generation MSX facilities, including a sixteen-colour palette, 256 × 192 pixel graphics, hardware sprites and 40 × 24 or 32 × 24 character text displays. The design retains the usual MSX1 limits, but its combination of sprites and programmable sound was perfectly adequate for the colourful games of the mid-1980s.
The diamond-shaped directional control built into the keyboard is another defining visual feature. Its position and design make the HC-30 feel like a machine that was created with games in mind. Two external controller ports allow conventional MSX-compatible joysticks or other suitable input devices to be used as well. The case is remarkably compact but does not sacrifice all the interfaces of a conventional MSX. It includes an RGB output for clear colour pictures, composite video and separate sound outputs, an RF television connection, a cassette recorder socket and a Centronics-compatible parallel printer port.
The computer's single cartridge slot on its right side is genuinely unusual. Instead of the normal 50 contacts used by MSX cartridges, the connector has 56. Six additional contacts provide shielding, a sound input and signals for selecting expansion slots. The conventional MSX pins are positioned so that a standard 50-pin cartridge can still be inserted. This does not, however, guarantee that every unusual peripheral will work. The base computer omits the +12 V and −12 V supply rails from this connector. Ordinary game cartridges can generally operate, while specialised devices that depend on those voltages need another source or an appropriate expansion unit.
Yamaha developed just such an expansion, the SX-101, designed to sit beneath a computer monitor. It provides two standard MSX cartridge slots and a special Yamaha module connector, which could accept music hardware including the SFG family. The SX-101 uses the special slot-selection contacts of the 56-pin port and works with the Victor HC-30 as well as the Yamaha SX-100. Unlike the limited cartridge port on the base computer, the expansion unit supplies the additional voltage rails needed by certain peripherals. In Japan it was advertised at ¥26,800, a considerable proportion of the price of the computer itself.
Power requirements deserve care. The original Victor AA-C30 external adaptor provides 9 V DC with centre-positive polarity, while the computer requires approximately 1.3 A. The Japanese mains adaptor was intended for local 100 V AC. Connecting an original Japanese adaptor directly to European mains, or using a modern replacement with reversed polarity, risks damaging the computer. Correct electrical supply is therefore essential when restoring or operating this generation of Japanese equipment today.
The Victor HC-30 originally sold for ¥36,800, the same listed price as the closely related Yamaha SX-100. It was marketed for Japanese domestic use, and no normal official European launch of this particular model is documented. Relatively few examples are discussed in depth by today's collectors, although no reliable global census establishes the exact number of surviving red or black units. The HC-30's value as a historical object does not depend on an unverifiable claim that only a handful exist. It is an unusually attractive example of industrial design and shared engineering between Yamaha and Victor. Beneath its dramatic red shell remains a genuine MSX1 computer, designed for the software, games and expanding peripheral ecosystem of its day.
Technické údaje / Specifications
Výrobce / Manufacturer: Yamaha, vyráběno pro Victor Company of Japan (JVC), Japonsko / Yamaha, manufactured for Victor Company of Japan (JVC), Japan
Model: Victor HC-30RD, červená varianta Yamaha SX-100 / Victor HC-30RD, red rebadged Yamaha SX-100
Rok / Year: 1985
Země / Country: Japonsko / Japan
Typ / Type: Japonský domácí osmibit MSX1, varianta Yamaha SX-100 pod značkou Victor / Japanese eight-bit MSX1 home computer, Victor rebadging of Yamaha SX-100
CPU: Sharp LH0080A, osmibitový Z80A kompatibilní procesor / Sharp LH0080A, Z80A-compatible 8-bit CPU
Takt CPU / CPU clock: 3,58 MHz / 3.58 MHz
RAM: 32 KB operační RAM, samostatných 16 KB VRAM / 32 KB main RAM and separate 16 KB VRAM
ROM: 32 KB MSX BIOS a MSX BASIC 1.0 / 32 KB MSX BIOS and MSX BASIC 1.0
Operační systém / Operating system: MSX BASIC 1.0 a MSX BIOS v 32KB ROM / MSX BASIC 1.0 and MSX BIOS in 32 KB ROM
Video / Graphics: Yamaha YM2220 kompatibilní s TMS9918, 256 × 192 bodů, paleta 16 barev, sprity, textové režimy 40 × 24 a 32 × 24 / Yamaha YM2220 TMS9918-compatible, 256 × 192 pixels, 16-colour palette, hardware sprites, 40 × 24 and 32 × 24 text
Zvuk / Sound: PSG Yamaha YM2149 integrovaný v MSX Engine S3527, tři tóny a šum / Yamaha YM2149 programmable sound integrated in S3527 MSX Engine, three tone channels and noise
Média / Storage: ROM cartridge MSX, externí kazetový magnetofon a volitelná rozšíření přes SX-101 / MSX ROM cartridges, external cassette recorder and optional SX-101 expansion
Rozhraní / Interfaces: Jeden boční 56pinový slot kompatibilní s MSX cartridge, dva porty ovladačů, RGB, kompozitní video, audio, RF televizní výstup, konektor magnetofonu, paralelní port tiskárny Centronics a napájecí konektor. Speciální modul SX-101 může doplnit další dva sloty a Yamaha Module Slot. / One side 56-pin MSX-compatible cartridge slot, two controller ports, RGB, composite video, audio, RF, cassette recorder, Centronics-compatible parallel printer and power connector. Optional SX-101 adds two cartridge slots and a Yamaha Module Slot.
Napájení / Power: Originální externí Victor AA-C30, 9 V DC, přibližně 1,3 A, kladný střed, japonský adaptér pro 100 V AC / Original Victor AA-C30 external adaptor, 9 V DC approximately 1.3 A centre positive, Japanese adaptor designed for 100 V AC mains
Původní cena / Original price: 36 800 japonských jenů v roce 1985, rozšíření Yamaha SX-101 26 800 jenů / ¥36,800 original price in Japan in 1985, Yamaha SX-101 expansion ¥26,800
Náš exemplář / Our machine
Svůj červený Victor HC-30RD jsem získal v aukci v Japonsku. Počítač nabízel majitel z prefektury Kagawa a o aukci byl obrovský zájem. Podle počtu zájemců jsem si tehdy říkal, že se snad draží poslední dochovaný exemplář na světě. Nakonec jsem aukci vyhrál. O to větší radost jsem měl, když přístroj dorazil ve výborném stavu, kompletní, bez chybějících částí a s původním externím zdrojem Victor AA-C30.
Stačilo pouze vyčistit a vyleštit skříň. Počítač fungoval, a proto jsem jej ani nerozebíral. Není tedy potřeba vymýšlet žádnou opravu nebo výměnu elektronických součástek. Na fotografiích je spuštěná hra Flappy, připojený monitor, herní ovladač a další příslušenství. Právě sytě červený kryt a zvláštní kosočtvercový ovladač na klávesnici podle mě dělají z HC-30RD jeden z nejpovedenějších počítačových designů poloviny osmdesátých let. Černá varianta existuje také, ale červená je prostě nepřehlédnutelná. 🙂
S pořízením tohoto japonského počítače mi výrazně pomohl Shinya Terasaki, můj přítel z Tokia. Zprostředkoval jeho nákup v Japonsku a postaral se o zaslání do České republiky.
I acquired my red Victor HC-30RD through an auction in Japan. The seller was based in Kagawa Prefecture and the listing attracted a remarkable amount of interest. At the time, the bidding competition almost made me feel that I was trying to buy one of the last surviving machines in the world. I eventually won. I was especially pleased when the computer arrived in excellent condition, complete and with its original Victor AA-C30 external power supply.
All it needed was an external cleaning and polish. The machine was working, so I had no reason to open the case or attempt an electronic repair. The photographs show the Flappy game running on a connected screen, an external game controller and other accessories. For me, the rich red casing and the unusual diamond-shaped directional control make the HC-30RD one of the most beautiful designs of the mid-1980s home computer era. The black version certainly exists, but the red one is impossible to overlook. 🙂
My friend Shinya Terasaki from Tokyo helped me acquire this Japanese computer. He arranged its purchase in Japan and took care of shipping it to the Czech Republic.
Zdroje / Sources
https://www.msx.org/wiki/Victor_HC-30
https://www.msx.org/wiki/Yamaha_SX-100
https://www.msx.org/wiki/Yamaha_SX-101
https://www.msx.org/wiki/Yamaha_S3527
https://akiba-pc.watch.impress.co.jp/docs/column/retrohard/1245334.html
https://generation-msx.nl/company/victor-co-of-japan-jvc/69/hardware
https://vintagecomputermuseum.com/collection/yamaha-sx-100/
Fotodokumentace / Photo documentation














