top of page

VTech Laser 310

VTech Laser 310 Color Computer (1985), raná hnědá mechanická klávesnice, dobový magnetofon Laser DR10 a monitor / VTech Laser 310 VZ300 with brown keyboard and DR10
←
→
Youtube video →

Země / Country:

Hongkong / Hong Kong

Rok / Year:

1985

Česky / Czech:

VTech Laser 310 je krásná připomínka doby, kdy výrobci domácích počítačů soupeřili nejen počtem kilobajtů a barvami na obrazovce, ale i tím, jestli se na jejich klávesnici vůbec dalo pohodlně psát. Firma Video Technology z Hongkongu nabídla uživatelům nástupce levných modelů Laser 200 a 210, kterému dala pořádné plastové klávesy, více paměti a přepracovanou skříň. Nebyl to revoluční superpočítač, spíš chytrý a cenově dostupný osmibit, který si díky jednoduchosti našel cestu také do škol a mezi začínající programátory. A pod jiným názvem se dostal dokonce až k protinožcům.

Značka VTech vznikla v Hongkongu a vlastní domácí počítače začala výrazněji rozvíjet počátkem osmdesátých let. Řada Laser zahrnovala různé výrobky a názvy, od levného Laseru 100 až po pozdější pokročilejší modely. Některé byly určeny pro základní výuku BASICu, jiné nabízely více paměti, lepší grafiku či rozšiřující možnosti. Podobně jako u mnoha jiných osmibitů nebyl název výrobce na skříni vždy totožný se jménem, pod kterým se počítač dostal do obchodu. VTech spolupracovalo s místními distributory, takže se jednotlivé modely objevovaly v různých zemích pod odlišnými značkami.

Historie Laseru 310 je přitom o něco starší, než často uváděné datum 1985. Model byl představen na veletrhu CeBIT v Hannoveru už v dubnu 1984 a na některých evropských trzích, včetně Západního Německa a Francie, se začal prodávat ještě téhož roku. Rok 1985 má však v jeho příběhu mimořádné místo. Sama společnost VTech ve své firemní historii zaznamenává právě rok 1985 jako období, kdy Laser 310 uvedla na trh pevninské Číny. V tomto období se začal prodávat také jako Dick Smith VZ-300 v Austrálii a na Novém Zélandu. Můj vystavený exemplář představuje provedení z roku 1985.

Australský příběh je obzvlášť zajímavý. Dick Smith Electronics byla tamní známá síť obchodů s elektronikou, která už předtím nabízela počítač VZ-200. Laser 310 dostal název VZ-300, ale konstrukčně zůstal výrobkem Video Technology vyráběným v Hongkongu. Nešlo tedy o australský návrh ani o počítač, jehož technologii Dick Smith později prodal firmě VTech. VZ-300 byl regionálně přeznačený a distribuovaný Laser 310. V australských obchodech se během roku 1985 uváděla cena kolem 199 australských dolarů a na konci roku se objevily i výrazné slevy.

V Číně měl Laser 310 rovněž zajímavou úlohu. Patřil k dostupnějším mikropočítačům, s nimiž se část tamních studentů poprvé učila BASIC a základy programování. Vzpomínky čínských uživatelů a články věnované školní výuce jeho přítomnost ve třídách potvrzují. Neznamená to ovšem, že by ho měla doslova každá škola v celé Číně. Takto široké tvrzení historické prameny nedokládají. Významné je spíše to, že šlo o nenáročný počítač vhodný pro výuku a že VTech považovalo vstup na čínský trh za důležitý milník své historie.

Po technické stránce zůstal Laser 310 věrný svým předchůdcům. Hlavní procesor je osmibitový NEC D780C, kompatibilní s populárním Zilogem Z80A. Jeho takt je přibližně 3,54 MHz, přesněji u PAL provedení zhruba 3,547 MHz. Hodnota vychází z dělení společného krystalu použitého také pro časování barevného televizního signálu. Proti staršímu Laseru 200 tak nejde o dramatický výkonnostní skok. Významnější je nové uspořádání paměti a pohodlnější klávesnice, které dokážou změnit každodenní používání počítače víc než několik procent rozdílu ve frekvenci procesoru.

Standardní operační paměť pro programy má 16 KB. Vedle ní je samostatných 2 KB video RAM, takže v některých dobových a sběratelských tabulkách uvidíme údaj 18 KB. Ten však neznamená, že interpret BASICu může libovolně využít celých osmnáct kilobajtů. Obrazová paměť je vyhrazena zobrazovacímu systému. Pomocí přídavných modulů šlo pracovní paměť rozšířit, běžně o dalších 16 KB, a existovaly také větší moduly i vzácné zvláštní varianty s 64 KB RAM na desce. Při porovnávání s Laserem 200 je navíc potřeba hlídat zapojení rozšiřujících modulů. Starší 16KB expanze se ve VZ-300 mohla hlásit pouze jako přídavných 8 KB, pokud nebyla upravena.

V paměti ROM je 16 KB programového vybavení, jehož nejznámější součástí je Microsoft BASIC ve verzi přizpůsobené řadě VTech Laser, obvykle označované BASIC 2.0. Po zapnutí může uživatel rovnou psát příkazy, ukládat proměnné, tvořit programy nebo kreslit jednoduchou grafiku. Příkazy se zadávají z klávesnice a programy lze ukládat na kazetu. Pro začátečníka to byla výborná škola logiky, cyklů, podmínek i hledání vlastních chyb. Kromě BASICu mohl zkušenější majitel pracovat ve strojovém kódu procesoru Z80 a ovládat hardware přímo.

Obraz generuje známý videočip Motorola MC6847. Tento obvod se používal také v jiných osmibitových počítačích, ale samotné schopnosti čipu ještě neurčují, co dokáže konkrétní systém. Laser 310 má jen 2 KB video RAM, a proto nejsou dostupné všechny vysoké bitmapové režimy, které by MC6847 teoreticky zvládl s větší pamětí. Základ tvoří obrazovka s 32 sloupci a 16 řádky znaků a semigrafika. V grafickém režimu lze adresovat 128 × 64 obrazových bodů. Uživatel vybírá ze dvou čtyřbarevných sad, nikoli osm současných barev v jednom běžném bitmapovém režimu.

Znakový a semigrafický režim pracuje také s předdefinovanými grafickými bloky, které umožňují vytvářet obrazce bez plnohodnotné bitmapy. Barevná paleta používá známé odstíny zelené, žluté, modré a červené nebo druhou sadu s bílou, azurovou, purpurovou a oranžovou. Černá může být přítomna v textovém režimu. Programátoři později objevili i časovací triky dovolující na obrazovce kombinovat více barev, než předpokládá základní režim. Pro běžnou práci je však podstatné rozlišení 128 × 64 se čtyřmi současnými barvami v jedné zvolené sadě.

Velký pokrok nastal na klávesnici. Starší Laser 200 byl známý gumovými tlačítky, s nimiž se dlouhé programy nepsaly právě příjemně. Laser 310 dostal pevné plastové klávesy s pružinovým mechanismem a obvyklým dlouhým mezerníkem. Klávesnice je fyzicky podstatně příjemnější, i když nejde o klávesnici velkého kancelářského PC. Nové pouzdro bylo navíc vyrobeno z méně křehkého plastu. Tyto změny se mohly zdát drobné, ale pro studenta, který každý den opisoval několik stránek programu v BASICu, představovaly velké zlepšení.

Sběratelé rozlišují tři dobře známé vzhledové podoby klávesnice Laseru 310 a VZ-300. Nejstarší provedení z období kolem roku 1985 používá hnědé klávesy bez dodatečných popisků na spodní části kláves. Druhá varianta, přibližně roku 1986, má stále hnědé klávesy, ale již s doplněnými popisky. Třetí provedení z období kolem roku 1987 má světle šedé až krémové klávesy a podobné pomocné popisy. Nejde o tři odlišné softwarové platformy, nýbrž o sběratelsky rozlišitelné výrobní úpravy stejné rodiny. Můj Laser 310 je starší varianta s tmavými klávesami.

Standardní úložné zařízení představuje kazetový magnetofon. Přenos se pohybuje přibližně kolem 600 baudů, takže načítání programu je mnohem pomalejší než u diskety. VTech nabízel vlastní datový rekordér Laser DR10, který je zachycen i s návodem a dalšími součástmi originální sestavy na fotografiích tohoto počítače. Kazetová technologie měla v domácnostech obrovskou výhodu, protože magnetofony i samotná média byly relativně levné. Laser 310 ovšem podporoval také další periferní vybavení, takže se nemusel omezit jen na pásky.

Mezi nabízenými doplňky byly joysticky, světelné pero, tiskový plotr, cartridge textového procesoru, paměťové moduly, disketový řadič i pomalý modem. V některých sestavách bylo možné využívat disketový systém VZ DOS. Nadšenci později vytvářeli také elektronické stavebnice pro syntézu řeči, generování zvuku pomocí Texas Instruments SN76489, ovládání relé, amatérské rádio nebo rozšířené klávesnice. Základní jednokanálový zvuk počítače přitom vzniká pomocí vestavěného reproduktoru řízeného jednoduchým signálem, takže hudební syntetizér s více hlasy byl skutečným dodatečným rozšířením.

Původní piezoelektrický reproduktor pracuje jako jednokanálový zdroj tónů. Specifikace uvádějí přibližně tři oktávy, některé dobové přehledy používají odhad dva a půl oktávy podle praktického rozsahu. Ve hrách sloužil k jednoduchým melodiím a zvukovým signálům. Z hlediska obrazu a zvuku tedy Laser 310 nepatřil mezi nejvýkonnější domácí osmibity, ovšem měl dostatek schopností pro začínající programátory a úspěšně navazoval na velkou knihovnu staršího Laseru 200 a 210.

Programová kompatibilita s rodinou Laser 200 a australským VZ-200 patří k hlavním přednostem. Mnoho her a příkladů v BASICu lze používat také na Laseru 310 nebo VZ-300. Vyšší základní paměť umožňovala spouštět i náročnější programy bez okamžité potřeby externí RAM cartridge. Kompatibilitu však není správné označovat za absolutní ve všech hardwarových kombinacích. Rozšíření paměti mají odlišnosti v adresování a některé programy mohou záviset na přesném časování procesoru či připojených periferiích.

Samotný procesor Z80 zůstal technologicky dostupný i po desetiletích. Proto má rodina VZ a Laser 310 živou komunitu, která stále vyvíjí nové projekty. Za zmínku stojí zařízení SD Loader od BennVenn, vznikající od roku 2020. Připojuje moderní SD karty, používá vlastní firmware s obsluhou souborového systému FAT32 a podporuje také bankovanou RAM. Původní počítač tak získá rychlý přístup k rozsáhlému archivu programů bez hlučného a pomalého magnetofonu. Existují také emulátory a projekty FPGA, včetně implementací pro MiSTer, takže software této rodiny lze zkoumat i bez fyzicky dochované původní sestavy.

English / Anglicky:

The VTech Laser 310 is a wonderful reminder of a period when home-computer manufacturers competed not only on memory and graphics but on whether a user could comfortably type a program. Video Technology of Hong Kong developed a successor to its inexpensive Laser 200 and 210 models, giving the machine more RAM, a redesigned enclosure and, above all, a keyboard with proper hard plastic keys. It was not a revolutionary high-end computer. Instead it was an accessible eight-bit machine that appealed to beginners and found a place in computer education. In Australia and New Zealand it even became familiar under a different name.

VTech originated in Hong Kong and began developing its Laser range of home computers in the early 1980s. The product family included a variety of models from the inexpensive Laser 100 onwards. Some were designed mainly for learning BASIC, while others provided additional memory, better displays or more powerful expansion facilities. As with many eight-bit products, the manufacturer's name did not always match the brand on the shop shelf. Regional distributors rebranded certain models, creating what appear to be different computers even when they use much the same electronics.

The Laser 310's history begins earlier than the commonly repeated introduction date of 1985. The model was shown at the CeBIT exhibition in Hanover in April 1984 and went on sale in some European territories, including West Germany and France, later that year. The year 1985 remains particularly important, however. VTech's own corporate history specifically records its introduction of the Laser 310 to mainland China in 1985. Around the same period the machine was also marketed as the Dick Smith VZ-300 in Australia and New Zealand. The example in this collection represents an early brown-key machine from 1985.

The Australian connection is especially interesting. Dick Smith Electronics was a well-known electronics retailer that had previously marketed the VZ-200. Its VZ-300 was a regional version of the Laser 310, still designed and manufactured by Video Technology in Hong Kong. It was not an Australian invention that was later transferred to VTech. Instead the distributor supplied the existing machine under a name familiar to local customers. Australian advertisements in 1985 listed the VZ-300 at about A$199, with substantial reductions appearing later in the year.

The Laser 310 also had an educational role in China. Accounts by Chinese programmers and historical articles about early school computing describe it as one of the machines used to introduce students to BASIC. It would be inaccurate, however, to claim that literally every school in China owned one. The evidence supports its use in parts of the education system rather than universal national distribution. The more important point is that the 310 was simple and affordable enough to introduce students to personal computing, and that VTech itself considered entry to the mainland Chinese market a significant milestone.

Technically the Laser 310 remained close to its predecessors. Its CPU is an NEC D780C, an eight-bit processor compatible with the Zilog Z80A. It runs at approximately 3.54 MHz, more precisely around 3.547 MHz on PAL machines. The frequency comes from a divided master oscillator also used in generating television video timing. The processor is not dramatically faster than the one in the Laser 200. Greater standard RAM and the better keyboard were more important improvements in everyday use than the small difference in clock speed.

The computer has 16 KB of normal program RAM plus another 2 KB of dedicated video RAM. Some reference tables therefore describe it as an 18 KB machine, but this does not mean BASIC has eighteen freely available kilobytes. Display memory is assigned to the video subsystem. Optional cartridges could extend normal RAM by 16 KB or more, and larger modules and rare special versions with 64 KB installed also existed. Expansion compatibility requires some care. An old VZ-200 sixteen-kilobyte RAM cartridge can make only eight kilobytes available on an unmodified VZ-300 because of differences in memory addressing.

System ROM totals 16 KB and contains an implementation of Microsoft BASIC adapted to the Video Technology hardware, usually known as BASIC 2.0. On power-up the user is immediately able to enter statements, manipulate variables and write programs. Software could be saved to cassette and reloaded for another session. The language provided a useful introduction to loops, conditions, subroutines and basic graphics. Experienced users could also develop Z80 machine-language programs and interact directly with hardware. The computer was simple but remarkably open to experimentation.

Video output is generated by the Motorola MC6847 Video Display Generator. The MC6847 appeared in several other eight-bit systems, although its theoretical capabilities should not be confused with the functions actually available in every computer. The Laser 310 has only 2 KB of video RAM, preventing access to the chip's most memory-intensive full-bitmap modes. Its normal text display contains thirty-two columns and sixteen rows. The principal graphics mode offers 128 by 64 addressable pixels, using a selected set of four colours at one time.

The display also supports character-based semigraphics, allowing small graphical blocks to represent simple shapes without allocating memory for a full bitmap. Available palette groups include green, yellow, blue and red, or pale white, cyan, magenta and orange. Black is available in particular text modes. Later programmers discovered timing tricks that could mix more colours on one screen than the normal mode allowed. For an ordinary program, however, 128 by 64 with four simultaneous colours from the selected palette remains the meaningful graphics specification.

The keyboard is one of the major differences from the Laser 200. The earlier computer used inexpensive rubber keys, a poor arrangement for someone typing many lines of BASIC. The Laser 310 uses harder, spring-loaded plastic keys and a much more conventional long space bar. Its enclosure also uses less brittle plastic. Neither change increases CPU performance, but together they make the machine more comfortable and durable. An entire afternoon typing exercises from a printed manual is very different on a keyboard with proper mechanical travel.

Collectors distinguish three common appearances of the Laser 310 and VZ-300 keyboard. Early examples from around 1985 have brown keycaps without additional lower-key legends. A later brown-key style from approximately 1986 includes these legends. Machines from roughly 1987 can be found with light-grey or cream keycaps bearing the additional printing. These are useful collecting distinctions rather than three incompatible computer architectures. My example is the early type with brown keys. The colour and legends of the keys should be assessed separately from the computer's basic model and motherboard electronics.

Programs were normally loaded and saved using an external cassette recorder. The interface operates around 600 baud, making software loading considerably slower than a floppy disk. VTech supplied dedicated recorders including the Laser DR10. The first photograph of this collection shows a DR10 recorder together with its manual, the Laser 310, a power adapter and a BASIC workbook. Cassettes were an economical and familiar storage medium for home users. The computer could also work with additional storage hardware, including optional floppy disk equipment.

VTech and its distributors offered a wide assortment of accessories. These included joysticks, light pens, a small printer plotter, word-processing cartridges, additional RAM and disk controllers. Suitable configurations could run VZ DOS with disk drives. Communications devices such as slow modems were also marketed, and enthusiasts designed additional interfaces for amateur radio, relays and printer or data-logging applications. A separate synthesiser using the Texas Instruments SN76489 sound chip offered musical possibilities beyond the ordinary computer hardware.

The original sound system itself is simple. A small internal piezoelectric speaker produces a single voice, with a commonly quoted musical range of approximately three octaves. Some brief collector descriptions give a practical range nearer two and a half octaves. It was suitable for beeps, sound effects and short melodies, not for advanced polyphonic music. In graphics and sound the Laser 310 was modest, but it offered enough for beginner programmers while remaining compatible with much software written for the older Laser 200.

Compatibility with the VTech Laser 200 and 210 and the Australian VZ-200 was one of the model's strengths. Many BASIC examples and games work across the family, provided enough memory is installed. The extra standard RAM of the 310 reduced the need for an expansion cartridge when using larger programs. Hardware compatibility is not absolute in every arrangement, however. Some RAM packs need modifications, and software relying on exact timing or particular peripherals can behave differently. The overall design nevertheless made the 310 a natural upgrade for users of the earlier models.

Enthusiasts have continued developing hardware for the Laser and VZ family decades after production ended. A particularly interesting project is the BennVenn SD Loader, developed from around 2020. It uses SD memory cards and FAT32-based firmware to load software while also supplying additional bank-switched RAM. A collector can consequently store large libraries of programs without depending on ageing cassette tapes. FPGA recreations and emulators, including a MiSTer core, offer other ways to explore the system. The VZ-300 and Laser 310 are therefore not merely obsolete products but machines supported by an active historical-computing community.

Technické údaje / Specifications

Výrobce / Manufacturer: Video Technology Ltd. (VTech), Hongkong, v Austrálii a na Novém Zélandu jako Dick Smith VZ-300 / Video Technology Ltd. (VTech), Hong Kong, sold in Australia and New Zealand as Dick Smith VZ-300

Model: Laser 310

Rok / Year: 1985

Země / Country: Hongkong / Hong Kong

Typ / Type: Osmibitový domácí a výukový počítač, vylepšený Laser 200/210 a ekvivalent australského Dick Smith VZ-300 / Eight-bit home and educational computer, upgraded Laser 200/210 and Australian Dick Smith VZ-300 equivalent

CPU: NEC μPD780C, kompatibilní se Zilog Z80A, osmibitový procesor / NEC μPD780C, Zilog Z80A-compatible 8-bit CPU

Takt CPU / CPU clock: Přibližně 3,54 MHz, u PAL asi 3,5469 MHz / Approximately 3.54 MHz, PAL around 3.5469 MHz

RAM: 16 KB pracovní RAM plus samostatné 2 KB Video RAM, tedy dohromady 18 KB fyzické paměti. Volitelná expanze o 16 KB, větší moduly a vzácná 64KB provedení / 16 KB program RAM and separate 2 KB video RAM, 18 KB physically in total. Optional 16 KB expansion, larger cartridges and rare 64 KB versions

ROM: 16 KB ROM s Video Technology Microsoft BASIC 2.0 / 16 KB ROM with Video Technology Microsoft BASIC 2.0

Operační systém / Operating system: VTech Microsoft BASIC 2.0 v ROM, s volitelným disketovým zařízením VZ DOS / VTech Microsoft BASIC 2.0 in ROM, optional VZ DOS floppy environment

Video / Graphics: Motorola MC6847 VDG. Text 32 × 16 znaků, semigrafika až 64 × 32, grafika 128 × 64 bodů se čtyřmi současnými barvami z jedné ze dvou palet, osm barev dostupných napříč sadami. Dva KB video RAM neumožňují plné vysoké rozlišení samotného MC6847 / Motorola MC6847 VDG. 32 × 16 text, semigraphics up to 64 × 32 and 128 × 64 graphics with four colours simultaneously from either of two palettes. 2 KB VRAM limits full MC6847 bitmap modes

Zvuk / Sound: Jednokanálový piezoelektrický reproduktor, přibližně 2,5 až 3 oktávy, bez samostatného hudebního PSG v základu / Single-channel piezo beeper, approximately 2.5 to 3 octaves, no built-in polyphonic PSG

Média / Storage: Standardně kazetový magnetofon asi 600 baudů, u mého kusu původní Laser DR10. Volitelné floppy s VZ DOS, v moderních projektech BennVenn SD Loader s FAT32 / Standard cassette at roughly 600 baud, original Laser DR10 with my set. Optional VZ DOS floppy system and modern BennVenn SD Loader with FAT32

Rozhraní / Interfaces: Video kompozitní výstup, RF pro televizor, kazetový vstup a výstup, rozšiřující sběrnice. Volitelně joystick, světelné pero, tiskový plotr, tiskové rozhraní, modem, diskový řadič a paměťová expanze / Composite and RF video, cassette input/output, expansion bus. Optional joystick, light pen, printer plotter, modem, floppy controller and RAM packs

Napájení / Power: Externí nízkonapěťový adaptér, dobově 9 až 12 V DC při odběru do cca 800 mA podle provedení. U mého kusu přiložen původní napájecí zdroj, polaritu ověřit podle konkrétního štítku / External low-voltage adapter, documented versions 9 to 12 V DC up to about 800 mA. My set includes a period power adapter, polarity to be checked against its label

Rozměry / Dimensions: Přibližně 30,5 × 18,5 × 5,5 cm, hmotnost kolem 800 g podle katalogových zdrojů / Approx. 30.5 × 18.5 × 5.5 cm, around 800 g in collector specifications

Původní cena / Original price: Australský Dick Smith VZ-300 se prodával v roce 1985 například za 199 AUD, koncem roku se objevily nižší akční ceny. Evropská cena Laseru 310 se lišila podle trhu / Australian Dick Smith VZ-300 listed at A$199 during 1985 with lower later promotional prices. European Laser 310 pricing varied by market

Náš exemplář / Our machine

Česky / Czech:

Můj VTech Laser 310 je rané provedení z roku 1985 s tmavě hnědými plastovými klávesami bez spodních popisků pozdějších sérií. K počítači mám dobový magnetofon Laser DR10, napájecí adaptér a původní tiskoviny včetně návodu k magnetofonu a sešitu s příklady BASICu.

Počítač je funkční a na fotografiích jej předvádím s magnetofonem a monitorem. Na spodní straně se dochoval francouzský servisní nápis a sériové označení. Rozebral jsem jej a vyfotografoval také původní základní desku.

English / Anglicky:

My VTech Laser 310 is an early 1985 version with dark brown plastic keys lacking the additional lower legends of later production. I have the period Laser DR10 cassette recorder, power adapter and original printed materials, including the recorder manual and a BASIC exercise booklet.

The computer is operational and I photographed it with the recorder and a monitor. Its underside retains a French service marking and serial identification. I also opened the machine and documented its original motherboard.

Zdroje / Sources

https://www.vtech.com/en/about-us/history-milestones/

https://www.homecomputermuseum.nl/en/collectie/vtech/vtech-laser-310/

https://www.retrobug.org/system/vtech_laser310

https://www.vz200.org/bushy/

https://www.vz200.org/bushy/software.html

https://oldvcr.blogspot.com/2026/09/a-dick-smith-vz200-without-dick-smith.html

https://www.gcores.com/articles/138041

https://www.the-liberator.net/site-files/retro-games/hardware/Dick-Smith-VZ300/dick-smith-vz300-computer-pal.htm

https://www.vz200.org/bushy/manuals/manual%20-%20hardware%20-%20BennVenn%20SD%20Card%20Reader.pdf

Fotodokumentace / Photo documentation

 

VTech Laser 310 se záznamníkem DR10 a originálními manuály / VTech Laser 310 with DR10 and original manuals
Počítač Laser 310 v původní funkční sestavě / VTech Laser 310 complete working configuration
Horní kryt a hnědé klávesy prvního Laseru 310 / Early Laser 310 top case and brown keyboard
Laser 310 s mechanickými hnědými klávesami z boku / Laser 310 spring-loaded brown keys from side
Zadní konektory a rozšiřující sběrnice Laser 310 / VTech Laser 310 rear ports and expansion bus
Detail výrobního štítku Laser 310, sériové číslo V147268 / Laser 310 original maker label and serial V147268
Základní deska VTech Laser 310 s procesorem Z80 / VTech Laser 310 green PCB with Z80 processor
Funkční VTech Laser 310 se záznamníkem DR10 a monitorem / Working VTech Laser 310 with DR10 and monitor
Výuková sestava VTech Laser 310 s magnetofonem / VTech Laser 310 educational computer setup
Boční profil světlé skříně VTech Laser 310 / VTech Laser 310 pale case side profile
Logo LASER COLOR COMPUTER 310 na horním krytu / LASER COLOR COMPUTER 310 original top badge
Spodní kryt a typový štítek VTech Laser 310 / VTech Laser 310 underside and maker label
Otevřený Laser 310 s původní základní deskou / Opened Laser 310 showing original motherboard
bottom of page